Brazilský deštný prales. Jen za rok 2018 bylo v Brazílii vykáceno na 7900 kilometrů čtverečních lesů! To má devastující vliv na biodiverzitu i klima, protože brazilské pralesy jsou jedním z klíčových komponentů globálního ekosystému naší planety.

Po TTIP a CETA přichází další pochybná dohoda

Evropská unie (EU) vyjednává další dohodu o volném obchodu. Tentokrát se zeměmi MERCOSURu, tedy Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí. Jako řada předchozích takovýchto smluv, je i EU - MERCOSUR jednoznačně nakloněna korporacím a oslabuje postavení pracujících, spotřebitelů a ochranu životního prostředí. Naštěstí se zdá, že smlouvě se do cesty postavilo několik nečekaných překážek.

Ještě v květnu tohoto roku hlásil Jean-Luc Dematry z obchodního oddělení Evropské komise, že dohoda je na spadnutí a pochvaloval si ji i brazilský vyjednavač Lucas Ferraz. Jenže stačil pouhý měsíc a situace se začala komplikovat. Francouzský prezident Macron podmínil souhlas své země se smlouvou tím, že Brazílie bude, alespoň formálně, dodržovat závazky pařížské klimatické dohody. Tu se totiž rozhodl tamní prezident Jair Bolsonaro vypovědět.

Tyto červnové potíže se proměnily v opravdovou krizi, když irský parlament přijal usnesení, že současná i všechny budoucí vlády se musí stavět proti smlouvám, jako je EU - MERCOSUR. Ve schválené rezoluci se říká, že tato dohoda je špatná jak pro Irsko, tak pro celou planetu.

Naposledy se proti smlouvě postavili Rakušané. Až na malou neoliberální stranu NEOS se všechny strany tamního parlamentu shodly na tom, že smlouvu toho druhu odmítají. Rezoluce evropského podvýboru je pro rakouskou vládu závazná, takže je pravděpodobné, že společně s odmítavým postojem Francie, Irska, ale také Lucemburska, může nakonec EU smlouvu odmítnout. Otázkou samozřejmě je, jaké další diplomatické tanečky a tlak vyvine Evropská komise, aby byla smlouva, byť v upravené nebo přejmenované podobě, přijata.

Zastaralá a netransparentní

O co tedy jde a proč se smlouvou, která pravděpodobně nevejde v platnost, ztrácet čas? Jak už jsem naznačila, není úplně jisté, zda Komise nevyužije nějakou kličku a smlouvu se nepokusí prosadit pod jiným názvem a slíbí »nespokojencům« nějaké ústupky.

Jádrem kritiky je, stejně jako u všech podobných smluv, jejich samotná konstrukce. Zaprvé mandát, na základě kterého Komise vyjednává tuto dohodu, je zastaralý. Pochází z roku 1999 a vůbec nezohledňuje negativní dopady smluv o volném obchodu jak na pracující, spotřebitele či přírodu, kterých jsme od té doby viděli bezpočet.

Zadruhé, smlouva je opět dojednávána netransparentně. Více než dva roky ji neviděl žádný z europoslanců, zástupci občanské společnosti ještě déle. Komise také nevzala v potaz dopis 600 vědců, kteří poukazovali na negativní dopady na Amazonii, nebo další výtky směřující k uzavírání smlouvy se státem, který systematicky zabíjí původní obyvatele, aby mohla být jejich půda využita pro potřeby agrobaronů, což je v rozporu se všemi deklarovanými hodnotami EU. Stejně jako u smluv TTIP a CETA však byla veškerá kritika odbývána s tím, že proces je nejtransparentnější, jaký jen může být.

Podkopání rozvoje a klimatická změna

Ohrožena jsou smlouvou EU - MERCOSUR pracovní místa v Argentině a Brazílii, protože ta dnes požívají zvláštní ochrany, kterou ale smlouva vylučuje. Navíc bude příliv evropského zboží znamenat závislost na jeho dopadu a podváže tak schopnost vlastního průmyslového rozvoje těchto zemí. Zejména pro Uruguay a Paraguay tato smlouva v zásadě znamená zastavení průmyslového rozvoje a násobné zvýšení závislosti na dovozu zboží z Evropy.

Smlouvou ale mohou trpět také drobní pěstitelé a družstva, protože prioritu získávají velkoobjemové dodávky, které mohou zaručit jen nadnárodní společnosti a tamní agrobaroni. Spolu s takovouto poptávkou poroste také poptávka po nové půdě, a tedy po dalším odlesňování. V tomto ohledu připomínám, že jen za rok 2018 bylo v Brazílii vykáceno na 7900 kilometrů čtverečních lesů! To má devastující vliv na biodiverzitu i klima, protože brazilské pralesy jsou jedním z klíčových komponentů globálního ekosystému naší planety.

Zatímco tedy pěstitelé ze zemí MERCOSURu budou vyháněni ze svých farem, ti evropští budou muset čelit levné konkurenci. Navíc díky snaze o regulatorní spolupráci budou ohroženy evropské standardy kvality potravin, protože agrobyznys zemí MERCOSURu používá řadu pesticidů a hormonálních stimulantů, které jsou v Evropě zakázány. Sečteno a podtrženo: jedná se o další závažné útoky na životy lidí jak v Evropě, tak v Jižní Americe.

Ratifikační proces by měl podle původního plánu začít někdy v létě 2020. Když se po jednání mezi německým spolkovým ministrem hospodářství a energetiky a dosavadní komisařkou pro obchod Cecilií Malmströmovou novináři ptali na osud smlouvy EU - MERCOSUR tváří v tvář rakouskému nesouhlasu, poznamenal ministr Peter Altmaier (CDU-CSU), že rozhodnutí rakouské vlády bylo učiněno před dojednáním finální podoby. Ministr Altmaier tak dal jasně najevo, že německá vláda bude chtít smlouvu prosadit. Zřejmě za jakoukoliv cenu. My se naopak budeme v evropské levici snažit o to, aby tato, ani další podobně škodlivé smlouvy, nikdy nevešly v platnost.

Kateřina KONEČNÁ, poslankyně Evropského parlamentu a místopředsedkyně ÚV KSČM

FOTO – cs.m.wikipedia.org


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 7 hlasů.

Kateřina KONEČNÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.