Zisk je přednější než budoucnost planety

Jak to, co léta trvalo, než se přece jen našlo optimální (alespoň ve své době) východisko, lze jedním rázem zničit, nám od prvopočátku svého vládnutí ukazuje americký prezident Donald Trump. Nejde jen o likvidované vojenské dohody USA-Rusko, kompromisy přijaté s Íránem či rušení úmluv s Kubou, ale v těchto dnech i o odstoupení od klimatických dohod, které se v minulých desetiletích rodily velmi těžce. Už to, jak Trump zasáhl do omezujících opatření na Aljašce, jež měly za cíl ochranu zdejší přírody proti zájmům bohatých těžařů, dokazovalo, jak to s její ochranou a budoucností amerických dětí a vnuků americký prezident myslí. Onen krok ke zrušení všech závazků týkajících se ochrany klimatu, jež odsouhlasila, třeba s bolestnými důsledky, většina zemí světa, dokazuje, že silnému kapitálu jde jen a jen o dnešní co nejvyšší zisky, a poté »ať přijde potopa«. Výkonnou rukou tohoto kapitálu je právě americký prezident.

Varování vědců, upozorňování na to, s jakou rychlostí mizí některé druhy flóry či dokonce vymírají některé druhy živočichů a brouků, by mělo donutit k zamyšlení. Ostatně nejsou to jen Evropané, kteří varují, ale mnohé americké instituce, američtí nositelé Nobelových cen, politici. Ani ti však nejsou schopni změnit stanoviska současné americké administrativy, která krok za krokem znejišťuje svět a ničí dlouho diskutované a nakonec přece jen přijaté dohody.

Trump se ani nesnaží skrýt své kroky frázemi, kterých jsme od Spojených států po léta slyšívali bezpočet. Otevřeně sděluje světu, že Amerika především, že její zájem je jiný než ostatních, a proto budou muset být vypracovány nové dohody, nová opatření, která budou vyhovovat zájmu USA a jeho kapitálu. Navenek jde o pracovní místa pro obyčejné Američany, voliče, ve skutečnosti jde o peníze a o moc. Příslib nových dohod nic nestojí. Ostatně ani není zájem je připravovat. Pokud by nové smlouvy přece jen vznikly, pak svět se bude muset plně podřídit americkým zájmům. Vzpomeňte například na odchod amerických vojáků ze severní Sýrie, opuštění jejich kurdských spolubojovníků, aby, když se ukazuje, že by mohlo dojít k úhoně na těžních naftových věžích a tedy i k omezení dodávek roky do USA, znovu se tady příslušníci amerických vojenských sil objevili. Ne chránit tamní obyvatele před útokem nejen Turků, ale i jejich spřátelených zabijáků ze syrské protiasadovské opozice či zbytků hrdlořezů z tzv. Islámského státu, ale dohlížet na to, zda někdo si nedovolí, aby proudy ropy nesměřovaly jinam, než kdesi v New Orleansu, v kancelářích ředitelů a podředitelů, rozhodli.

Klimatická dohoda z Paříže chtěla na státech, aby konečně alespoň krůček postoupily v boji se znečišťováním ovzduší, zabránily tak nekontrolovatelnému oteplování planety, které už vícekrát za miliony let existence života na Zemi znamenalo pro některé živočišné druhy katastrofu. Američané od počátku se snažili tuto dohodu torpedovat. Minimum z toho, co by bylo potřeba, se proto ocitlo na stolech politiků a čekalo na podpis. Ten ovšem by přinesl menší zisky i americkým společnostem, které devastují přírodu a barbarsky přistupují k odkazu minulosti, a tedy i omezení přílivu peněz a podpory pro Trumpa v nastávajících prezidentských volbách. A tak se ruší, co se dohodlo, a v zájmu Spojených států, tedy jejich kapitálu, se devastuje Země. A zase jsme u toho, že kapitalismus, jenž tak na Frekvenci 1 opěvoval v úterý exprezident Klaus, je pro svět tou největší hrozbou, protože současný zisk je přednější než životy lidí a budoucnost planety.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.3, celkem 75 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-11-11 01:30
salekiv: Však byste mluvil jinak (nemluvil vůbec), kdyby vám na hlavu
začaly padat humanitární bomby. Stálo nás to hodně peněz, které
mohly být použity jinde, ale agresor byl odstrašen.
janmakovicka
2019-11-10 23:15
Článek je o odstoupení USA od klimatické dohody z Paříže. V době
probíhajících změn klimatu je toto rozhodnutí
skandální.Diskutující zde asi četli jiný článek. Řešení
ekologických problémů za minulého režimu nebylo vzorné, jak je
obecně známo, ale to přece není předmětem tohoto článku a rozhodně
to není aktuální a ani nevím zda dnešní KSČM ekologickou politiku
KSČ v minulosti obhajuje.
salekiv
2019-11-10 17:25
fronda: Obrana bolševického režimu, nebyla mojí obranou. Bohužel
nevratné škody po vydrancovaném uranu tu zůstaly. Nebo nám snad
ruští bolševici tyto škody refundují?
fronda
2019-11-10 12:48
Západní Německo odsířilo o pár let dřív a Polsko o hodně let
později. Záleží to na bohatství, ne na režimu. Smrkové monokultury
zas vysázeli feudálové před 100 lety. ČSSR stavěla jaderné
elektrárny, vyvíjela vlastní odsiřovací zařízení a připravovala
nákup zahraničního do Počerad. V obtížných podmínkách studené
války se dělalo pro životní prostředí hodně. Uran byl potřeba pro
zajištění obrany.
hajek.jiri51
2019-11-10 11:54
Tuším že třeba v 80. letech z NSR k nám proudil, z jejich uhelných
elektráren, pouze zdravý vzdoušek, že? Dnes je planeta na pokraji
kolapsu, zatracení komančové! To jen nenávist Vám zatemnila rozum,
pokud ho vůbec máte.
salekiv
2019-11-09 16:11
Dalším příkladem drancování přírody minulým režimem v Libereckém
kraji je těžba uranu v lokalitě Hamr na jezeře a Stráž pod Ralskem.
Chemická těžba spočívala v pumpování kyseliny sírové pod zem,
loužení uranové rudy a čerpání roztoků zpět na povrch. Po této
těžbě, která skončila v roce 1993, zůstalo v podzemí kyselinové
jezero v rozloze 27 kilometrů čtverečných. V důsledku průsaků došlo
ke katastrofálnímu postižení podzemních vod v oblasti. Čerpání
jedovatých roztoků ze země bude probíhat minimálně do roku 2037 a
bude stát 50 miliard. To vše je cena za vytěžení 10 tisíce tun uranu,
který skončil výhradně v Sovětském svazu.
slechta48
2019-11-09 13:03
@miki.13 je na špatné adrese. České království bylo kovárnou již za
Rakouska-Uherska. Proto Hitler po anšlusu Rakouska nejprve rozbil
Československo, aby se zmocnil jeho zbrojovek před útokem na západ.
Zato skvadra kolem Vény Flašky s likvidací těžkého průmyslu
neotálela, musela uvolnit místo těžkému průmyslu z Porýní, že?
Proto "strategičtí" partneři měli zájem předně o
dodavatele a odběratele ...
miki.13
2019-11-09 12:17
Že komunisti mají tu drzost mluvit o životním prostředí. Je snadno
dohledatelé, jak to tady za budování socialismu vypadalo. Budování
těžkého průmyslu naprosto bez ohledu na životní prostředí,
neodsířené uhelné elektrárny, znečištěné řeky bez čističek.
Následky havárie Černobylské elektrárny nás bohužel ovlivňují
dodnes.
slechta48
2019-11-09 11:46
@salekiv bla,bla,bla. A co ekologická katastrofa v Šumavském národním
parku? Po puči dostali "svobodu" i ekoteroristé z velkých
měst, kteří se řetězy poutali ke stromům napadených kůrovcem aby je
lesníci nemohli porazit. Zajděte se podívat jak dopadly "šumavské
hvozdy" ve vrcholových partiích kolem Třístoličníku. Suché
stromy na stojato, přežila jen kleč, borůvčí, ostrá tráva.
"Výborný" je pohled i na "les" kolem Antýglu, ...
Jste u kormidla již 30 let, budete se na 40 let socialismu vymlouvat i v
příštím století?
salekiv
2019-11-09 09:21
Komunisté rádi kritizují západní státy a samozřejmě hlavně USA za
jejich přístup k životnímu prostředí. Je to proto, aby zakryly
ekologickou spoušť, kterou tu zanechalo jejich 41 leté panování.
Vezměme Jizerské hory. Kořistnický přístup totalitního
Československa, Polska a NDR zde v 80. letech zde způsobil ekologickou
katastrofu nebývalých rozměrů. Díky neúnosným koncentracím oxidu
siřičitého tu v těchto letech propukla velká kůrovcová kalamita.
Stromy usychaly ve stoje. Do Jizerek se přesunuly velké soupravy na
vyvážení vytěženého dřeva, které horskou krajinu dále devastovaly.
Hory připomínaly měsíční krajinu. Teprve sametová revoluce, pro
kterou byla ochrana životního prostředí velkým tématem, změnila toto
bezuzdné drancování. Vysazováním nového porostu a to i nepůvodního,
ale odolnějšího smrku pichlavého, se Jizerky za posledních 30 let,
změnily k nepoznání. Holé pláně, kde v 80. letech zmizely všechny
smrky, se opět zelenají vzrostlými lesy. Na uvedenou dobu drancování
přírody dnes zůstávají už jen varovné vzpomínky.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.