Ilustrační FOTO - Pixabay

Španělé k urnám letos už podruhé

Španělé jdou zítra opět volit svůj parlament, letos už podruhé a za poslední čtyři roky počtvrté. Nynější hlasování se koná proto, že vítězi dubnových voleb, socialistické straně v čele s premiérem Pedrem Sánchezem, se nepodařilo dohodnout s ostatními stranami na podpoře.

Podle prognóz socialisté zítra opět vyhrají, ale znovu s počtem poslanců, který bude pro sestavení vlády nedostatečný. Mohou získat dokonce méně mandátů než po dubnových volbách, kdy obsadili 123 z 350 křesel v Kongresu poslanců (dolní komoře). Ani nyní voliči zřejmě nerozdají stranám lepší karty pro sestavování kabinetu ve čtvrté největší ekonomice eurozóny, kde dominanci tradičních stran - socialistů a Lidové strany (PP) - ukončily volby v prosinci 2015. Po nich přibyli dva další silní hráči - autentická levicová strana Podemos (dnes v alianci Unidas Podemos) a strana Ciudadanos (Občané), která se z levého středu stala stranou středu pravého.

V posledním roce posílila menší strana, krajně pravicová Vox. Ta získala v dubnu 24 křesel v dolní komoře, kde se tak poprvé od pádu frankistické diktatury v roce 1975 objevili ultrapravicoví poslanci. Do parlamentu se Vox dostala už po loňských volbách v Andalusii, když získala jedno senátorské křeslo. Od července má Vox i tři europoslance. Podle průzkumů Vox nyní ještě výrazně posílí. Tato protiimigrační strana v čele se Santiagem Abascalem vytěží mj. z nedávného přemístění ostatků diktátora Franciska Franka z památníku občanské války a hlavně ze separatistického problému v Katalánsku. Zde zesílily demonstrace poté, co španělský nejvyšší soud uložil vysoké tresty vězení katalánským politikům za uspořádání referenda o nezávislosti v roce 2017.

Tvrdý postup proti separatistům, kteří ovládají regionální kabinet, navrhují lidovci, Ciudadanos i Vox. Jsou pro převzetí autonomie Katalánska španělskou vládou, jak to umožňuje ústava. Tuto radikální variantu zvolila před dvěma lety vláda lidovců, ale problém se nevyřešil, protože v regionálních volbách v Katalánsku pak opět zvítězily separatistické strany. Lídr socialistů Sánchez se stal premiérem loni v červnu poté, co poslanci vyslovili nedůvěru vládě lidovců kvůli staré korupční kauze jejich regionálních politiků, v níž loni na jaře padl rozsudek. Do křesla premiéra pomohli Sánchezovi hlasováním pro nedůvěru bývalé vládě i katalánští separatisté, jimž Sánchez slíbil dialog o širší autonomii. K tomu zatím nedošlo. V předvolební kampani zvolil Sánchez přísnější rétoriku vůči Katalánsku, převzetí autonomie ale jeho vláda odmítá. Socialistům mohou ubrat hlasy i hospodářské výsledky, které ukazují zpomalení růstu španělská ekonomiky i vysokou nezaměstnanost. Negativně mohou voliči hodnotit skutečnost, že musí znovu k volbám, protože Sánchez odmítl koaliční vládu s aliancí Unidas Podemos. Jedním z důvodů bylo, že ji vede radikálně levicový lídr Pablo Iglesias. Koaliční vládu Španělsko v novodobé demokratické historii zatím nemělo. Podle průzkumů nedají dohromady absolutní většinu 176 křesel v dolní komoře parlamentu ani tři hlavní pravicové strany Vox, PP a Ciudadanos.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.