Ilustrační FOTO - Pixabay

Írán. USA slibovaly nevměšování se už v roce 1981

Akce íránských studentů, kteří v Teheránu 444 dní zadržovali rukojmí z amerického velvyslanectví, aby tak podpořili islámskou revoluci, vedla k přerušení diplomatických vztahů mezi USA a novým režimem ajatolláha Chomejního. Všechny tyto události, které ovlivňují vztahy obou zemí už čtyřicet let, začaly 4. listopadu 1979.

Rozbouřený a protiamericky naladěný zástup stoupenců islámské revoluce a ajatolláha Chomejního tehdy přepadl pro ten den veřejnosti uzavřený komplex americké ambasády v metropoli Teheránu, kde zajal přes 60 tamních pracovníků jako rukojmí. Za jejich propuštění požadoval vydání bývalého panovníka šáha Rezy Pahlavího do Íránu, sebekritiku USA za jejich politiku vůči Íránu v minulosti a závazek, že se Washington nebude v budoucnosti vměšovat do íránských záležitostí.

Čerstvě ustavená Íránská islámská republika vinila vládu prezidenta Jamese Cartera, že se pokouší dostat zpět k moci nedávno svrženého íránského šáha, který tvrdě potíral šíření levicových tendencí a později i jakoukoliv politickou či duchovní opozici. Americká vláda totiž v říjnu 1979 svému bývalému spojenci umožnila, aby podstoupil léčbu rakoviny na americkém území.

Po obsazení americké ambasády skupinou studentů předních univerzit schválil jejich počínání v rozhlase vůdce islámské revoluce ajatolláh Chomejní. V témže vysílání označil uznávaný duchovní americké velvyslanectví za »doupě špionů«. Sedmnáctého listopadu bylo rozhodnuto, že na svobodu budou propuštěny ženy, Afroameričané a ti, kteří neměli americké občanství. Poté, co byl kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu propuštěn později ještě jeden muž, ustálil se počet zadržovaných rukojmích na 52 osobách.

Jejich vysvobození se stalo prioritou Carterovy vlády. Vojenská akce se zpočátku zdála Bílému domu jako příliš riskantní počin. Washington tedy zvýšil tlak na Írán prostřednictvím hospodářských sankcí. V listopadu vydal Carter zákaz dovážet íránskou ropu a nechal zablokovat konta íránské vlády v amerických bankách, 7. dubna 1980 pak USA přerušily diplomatické styky s Íránem a vyhlásily zákaz vývozu amerického zboží do Íránu s výjimkou potravin a léků.

Američany marné pokusy jejich diplomacie, vedené Cyrusem Vancem, přimět íránskou vládu jednat o vydání rukojmích, vedly k volání po razantním zákroku americké vlády. Pokus osvobodit rukojmí leteckým výsadkem v dubnu 1980 byl ale neúspěšný, navíc při něm zahynulo osm amerických vojáků.  Teprve v lednu 1981, po amerických prezidentských volbách, v nichž Carter doplatil na přetrvávající nevyjasněnou situaci kolem zajatců v Teheránu, úspěšně zprostředkovalo propuštění rukojmích Alžírsko, které tehdy zastupovalo diplomatické zájmy USA v Íránu. V takzvaných alžírských dohodách, uzavřených 19. ledna 1981, USA mimo jiné souhlasily, že se nebudou vměšovat do íránských záležitostí.

Všech 52 rukojmích bylo nakonec propuštěno v den inaugurace nového amerického prezidenta Ronalda Reagana po 444 dnech zajetí, 20. ledna 1981, výměnou za uvolnění íránských kont a další ústupky. Přes Alžírsko rukojmí odletěli do americké vojenské nemocnice v německém Wiesbadenu, kde je přivítal už bývalý prezident Carter, který tolik usiloval o jejich propuštění; 25. ledna se vrátili do USA.

Diplomatické vztahy mezi USA a Íránem nebyly dodnes obnoveny. Šáh Mohammad Rezá Pahlaví, jeden z důvodů sporu a událostí, zemřel 27. července 1980 v Egyptě.

(ava, čtk)

FOTO – Haló noviny/Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 7 hlasů.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.