Kdy konečně odbočíme ze slepé cesty (I)

Jsem tzv. malovčelař a včely mám v malé vesnici na Praze-západ. Letošní snůška byla velmi dobrá, sedm včelstev mně dalo 260 kg kvalitního medu. Jenže po snůšce a takřka okamžitém dokrmování začala některá včelstva postupně slábnout, až uhynula. Zatím čtyři a modlím se, aby zbývající tři přežila zimu. Proč to píši: nejsem si vědom nějakých podstatných chyb v tomto období a stejně tak nemohu nikoho obviňovat z úhynu včel. Fakt je ten, že včely umíraly a možná to má souvislost se současným všeobecným trendem nadužívání pesticidů zemědělci.

Je pravdou, že se novelou § 51 zákona 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, a vyhlášky č. 327/2012 Sb., o ochraně včel, zvěře a vodních organismů, změnila oznamovací povinnost před aplikací přípravků nebezpečných a zvláště nebezpečných pro včely. Uživatelé mají povinnost zjistit si informace o umístění stanovišť včelstev v dosahu 5 km od hranice pozemku, na němž budou přípravky používat. Není problém si stanoviště včelstev zjistit z informačního systému LPIS. Bohužel, nevěřím, že by všichni zemědělci tak činili a také tři dny předem ohlásili, kdy budou, laicky řečeno, »stříkat«.

Chemie nade vše

Zvláště pak moje nedůvěra pramení z toho, že zemědělská lobby a žel i někteří poslanci Sněmovny PČR se snaží prosadit novelizaci a zkrátit původní pětikilometrovou vzdálenost na nesmyslné dva kilometry, když je známo, že akční rádius včel je mezi 4 až 6 km. Pokud to tito inovátoři nevědí, mohou si to zjistit z lehce dostupných zdrojů. V zemích, kde nahlašovací povinnost není zákonem stanovena, jsou případy otrav včel a z toho vyplývající důsledky mnohem horší než u nás. To by snad mělo naše zákonodárce probrat a zabránit devastujícím účinkům v případě, že lobbisté svou úlohu splní.

Stejně tak je jisté a dokazatelné, že zemědělci na území ČR (abych byl přesnější) nadužívají pesticidy při výrobě potravin a dalších produktů a tím stále více tráví vše živé na zemi a ve vodě. Včely jsou na tyto chemické zlořády velmi citlivé, avšak ještě citlivější jsou ryby. Z naší krajiny mizí nezadržitelně všichni opylovatelé, nejen včely, ale také čmeláci, motýli a další. Podle výzkumu německých vědců za poslední čtvrtstoletí zmizelo 75 procent hmyzu! To je přece příšerné a alarmující. Hlavní příčina – nadužívání pesticidů v intenzivní zemědělské výrobě.

Hmyz? Co to je?

Ale to si mohl uvědomit každý obyvatel naší země. Vzpomene si vážený čtenář, že třeba před dvaceti roky při jízdě autem musel v létě často zastavit při delší cestě u pumpy, aby si očistil přední sklo zalepené létajícím hmyzem? A dnes? Stále vypulírované sklo i po stovkách ujetých kilometrů. Kde jsou ty tisíce mušek, mšic, komárů, můr, motýlů a další »havěti«? Nejsou, prostě zmizely ze světa po náporu různých chemických postřiků a vůbec při masivním znečišťování ovzduší. Aby třeba příští generace vůbec věděla, co to je (anebo byl) hmyz. A protože je hmyz významnou potravou ptáků, tak zákonitě z potravinového řetězce vypadávají pomalu, ale jistě i oni.

Už i v medu…

Včelaři by snad ani neměli uvádět tak hrůznou skutečnost. Pesticidy se již nacházejí v pylu a přenosem do úlů a vytvářením zlatavé husté tekutiny tedy i v medu! Není to jejich vina. Proč však strkáme hlavu do písku, jakoby se nic nedělo? Proč zamlčujeme tato fakta, která se mohou jen a jen zhoršovat? Podle spolku pro rozvoj včelařství Mája ještě loni na webech České zemědělské univerzity a Českého hydrometeorologického ústavu byla uváděna data o kontaminaci včelích produktů a vod pesticidy v ČR. Teď už nejsou veřejně přístupná! Kdopak to rozhodl a v čím zájmu?

Spolek Mája odeslal nedávno členům Podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství a Podvýboru pro ochranu přírody a krajiny Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dopis, kde se mj. píše:

»…Pokud jde o opylující hmyz, decimuje jej především:

1. HLAD spojený s nadměrným užíváním herbicidů a desikantů působících v polních kulturách a často i za jejich okraji. Tím jsou extrémně omezeny potravní zdroje pro opylující hmyz, neboť na polích ani kolem nich od léta nic nekvete. Chrpy, máky, heřmánky, rmeny, hluchavky atd. – to vše je likvidováno pesticidy pod heslem ‚úporný plevel‘. Opylující hmyz tedy poté, co posloužil člověku při opylování polí a sadů, hladoví.

2. JEDY. Jako první z opylovatelů vyhynou působením toxických látek eufemisticky nazvaných »prostředky na ochranu rostlin« divocí opylovatelé – motýli, čmeláci, samotářské včely… Tyto divoké opylovatele nenakrmí včelař, když je nedostatek potravy v přírodě (zlikvidována herbicidy). Tito divocí opylovatelé nemají schopnost včel medonosných obnovovat v sezóně denně tisícovku nových včel. Mohutná obnovovací schopnost včely medonosné je důvodem, proč je i v současné toxické situaci na polích zaznamenáno relativně málo otrav včelstev. Včelstvo, které přijde otravou o velkou část létavek, je velice rychle nahradí novou generací. Kvůli otráveným létavkám včelstvo zeslábne – ale neuhyne. Kompletní úhyn včelstva na otravu pesticidy – to je skutečně extrém. Proto velice kulhá častý argument představitelů zemědělských organizací, že úhynů včelstev v důsledku otrav je v ČR minimum.

Zatím se nikdo u nás nezačal vážně zabývat očividným úbytkem motýlů, čmeláků a samotářských včel. Bez rezolutní nápravy příčin, tedy bez změny prostředí, v němž tito tvorové již z velké části nepřežili, nemá smysl pouštět do stejného prostředí housenky mizejících motýlů, jak činil ministr životního prostředí – zahynou znovu.«

RNDr. Václav Švamberk je autorem odborného textu Agroekosystémy a včely. Stojí rozhodně za to se s ním seznámit, i když to není čtení právě zábavné a vyžaduje dost velké soustředění. Pokusím se z něj uvést to nejpodstatnější ve vztahu k přírodě a včelám, abychom si už konečně uvědomili, že jsme skutečně na pokraji přírodní katastrofy, pokud nezačne rázná náprava v krajině. Jak konstatoval autor závěrem studie: »Můžeme si zvolit mezi dvěma koncepty – buď zaměřeným na dnešní zisk a své EGO, nebo myslet také na životní prostředí a být EKO.« K tomu dodáváme, myslet také na budoucí život a pokolení…

V agroekosystémech se uplatňuje ekonomický tlak směřující k jedinému globálnímu řešení. Drahé zemědělské technologie potřebují optimální podmínky pro návratnost investic: monokultury, velká pole s homogenní kulturou dokonale zbavenou plevelných rostlin, aplikaci chemických látek, zvláště herbicidů (desikantů) k získání optimálních sklizňových podmínek pro velké stroje na velkých plochách, přehlížení nebo marginalizaci zájmu jiných subjektů žijících nebo se pohybujících v krajině. Postřiky POR (přípravky na ochranu rostlin) včetně leteckých se dostávají i mimo ošetřované plochy do květů v době plného letu opylovačů.

Intenzivně zemědělsky obhospodařovaná krajina působí negativně akutními i chronickými otravami včel. Dokonce i zdánlivě pro včely netoxické fungicidy, jejichž spotřeba stále narůstá, poškozují jejich larvy a kukly ve vývoji a se zpožděním týdnů od aplikace a nakrmení larev kontaminovaným pylem způsobují poškození plodu a mladých včel.

Nárůst spotřeby fungicidů a méně toxických desikantů vede i k rostoucím rizikům kontaminace včelích produktů rezidui pesticidů. Tím ohrožuje jejich dobrou pověst a důvěru u spotřebitelů.

Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako zvlášť nebezpečný pro včely, nesmí být aplikován:

a) na porost navštěvovaný včelami, b) na stromy a keře v květu, při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru, které navštěvují včely.

Přípravek, který je podle rozhodnutí o jeho povolení označen jako nebezpečný pro včely, smí být aplikován na porost navštěvovaný včelami pouze po ukončení denního letu včel, a to nejpozději do 23. hodiny příslušného dne. Denní let včel je ukončen hodinu po západu slunce. Před ukončením denního letu včel smí být přípravek aplikován na porost navštěvovaný včelami pouze poté, kdy teplota vzduchu klesne a zůstane pod 12 °C.

Pesticidy a včely

Pesticidy jsou látky určené k prevenci, ničení, potlačení, odpuzení či kontrole škodlivých činitelů, tedy nežádoucích mikroorganismů, rostlin a živočichů během výroby, skladování, transportu, distribuce a zpracování potravin, zemědělských komodit a krmiv.

Jejich rozšířeným použitím se do životního prostředí dostává nezanedbatelné množství cizorodých látek, které mohou působit i na jiné (necílové) organismy a iniciovat narušení terestrického či vodního ekosystému. Mnoho pesticidů již proniká i do pitné vody.

V úvahu je také nutné brát skutečnost, že rezidua obsažená v prostředí či zemědělských produktech se mohou stát prekurzory dalších toxických sloučenin. Příkladem jsou triazinové pesticidy, z nichž mohou vzniknout karcinogenní nitrosaminy. Intenzivní diskuse se vedou o potenciální karcinogenitě glyfosátu a také o jeho antibiotických účincích.

Vladimír SLOBODZIAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 44 hlasů.

Vladimír SLOBODZIAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.