(Ne)samozřejmá revoluce: sociologické aspekty listopadu 89

Když před 30 lety končil tehdejší režim, nic nenasvědčovalo tomu, že by mělo dojít k restauraci kapitalismu. Jak je možné, že se tak stalo? Ještě začátkem roku 1989 tehdejší sociologické výzkumy ukazovaly, že ve společnosti stoupá nespokojenost. Sociologové té doby upozorňovali vládnoucí elity, že se tehdejší KSČ čím dál víc odcizovala veřejnosti. Nicméně politické elity tyto výzkumy vnímaly jen velice okrajově a myslely si, že vše bude fungovat dál, jen pod rouškou demokratizace a přestavby tehdejší společnosti. Skutečností bylo, že se projevy politické elity o úspěšné současnosti a probíhající přestavbě odlišovaly od reality, která měla mnohé, dnes všeobecné známé vady a žádná přestavba nebyla dostatečně hluboká. Lidé začali volat po změně a v odpovědích sociologům říkali, že přestavba neprobíhá řádně a je poměrně pomalá.

Pokud nahlédneme do sociologických výzkumů z května roku 1989, tak zjistíme, že na otázku, zda je v ČSSR politický systém demokratický, odpověděla polovina respondentů, že ano, a druhá polovina, že nikoliv. S tím rovněž souvisela otázka, které opoziční organizace by měly mít své zastoupení v Národní frontě. Nejčetněji lidé odpovídali, že nevědí. Zaznívaly i odpovědi, že by své zástupce v Národní frontě měla mít Charta 77 a jiné neformální skupiny. To, že na jaře před 30 lety byl požadavek hluboké přestavby oprávněný, vyplývalo jak z neutěšeného stavu životního prostředí, z pomalého zavádění inovací, tak také z nedostatku svobody a demokracie.

V průběhu roku 1989 bylo čím dál víc patrné, že většina lidí začíná tehdejší systém hodnotit velice kriticky. Ať už se jednalo o otázku ekologie nebo politických svobod. Rovněž volání po demokratických reformách bylo čím dál hlasitější nejen ze strany opozice, ale i členů KSČ. Víc a víc lidí začalo odmítat i článek 4 tehdejší Ústavy o vedoucí úloze KSČ ve společnosti, protože KSČ nestačila adekvátně reagovat na změny ve společnosti. Nicméně přesto 50 % tehdejších respondentů uvedlo, že vedoucí úloha KSČ je ve společnosti potřebná. Je ovšem možné, že právě v této otázce se respondenti obávali říci otevřeně svůj názor a podpora zachování vedoucí úlohy strany byla ještě menší. Zároveň 50 % respondentů také zpochybňovalo správnou realizaci vedoucí úlohy KSČ. To znamená, že lidé chtěli změnu vedoucí úlohy KSČ směrem k demokratizaci a nechtěli už trpět nadvládu politbyra, ačkoli se lišily jejich názory na to, zda má být nastolena celková pluralita nebo jen demokratičtější vláda KSČ. Zajímavé bylo zjištění, zda občané chtějí, aby se podniky vracely do soukromých rukou. Téměř 70 % respondentů odpovědělo, že by k tomu nemělo dojít. To je v ostrém rozporu s tím, co přišlo v následujících letech.

Přišel listopad 1989, který znamenal konec tehdejšího systému. Občané ale i tehdy stále chtěli socialistickou cestu, nebo něco mezi socialismem a kapitalismem. Kapitalistickou cestu, kde jsme v současné době, tenkrát chtěl jen zanedbatelný zlomek lidí (3 %). V tom, že socialistické státy sovětského typu prohrály v globálním soupeření s kapitalismem, hrál velkou roli i fakt, že se tehdejší politické elity neřídily tím, co tenkrát zjišťovali sociologové.

Jan KLÁN, předseda OV KSČM Kutná Hora


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 52 hlasů.

Jan KLÁN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-11-13 02:14
Sociologické výzkumy význam neměly, vždyť šlo o dohodu velmocí o
přerozdělení sfér vlivu. Převratu se účastnilo jen pár procent
obyvatel. V historicky nejlepší době jsme žili po celou dobu vlády
KSČ. Na úrovni Španělska byla ČSSR v 80. letech a bylo to vnímáno
jako neúspěch. Proč je to po 30 letech kapitalismu úspěch? Je jasné,
že tato fakta nechtějí stoupenci kapitalismu připomínat.
stieglitz
2019-11-12 13:03
Víte, soudruhu okresní tajemníku nebo co... Já mám takového
koníčka. Sbírám neobvyklé myšlenkové pochody. Tenhleten váš si
určitě schovám, protože s tak pozoruhodným myšlenkovým pochodem jsem
se dosud nesetkal
velkymaxmilian
2019-11-12 12:47
Vaši argumentaci pane Kláne sociologickým průzkumem z roku 1989 může
snad omluvit pouze to, že jste v té době chodil, pokud umím dobře
počítat, do 1.třídy Základní školy, to ovšem správně konstatoval
ve své glose nepřímo již pan Šálek. Určitým lakmusovým papírkem
co si v roce 1989 lidé mysleli o socialismu byl projev Alexandra Dubčeka
z balkonu na budově Melantrichu 24.listopadu. Jeho připomenutí
Pražského jara a "socialismu s lidskou tváří" velké
nadšení nevyvolalo. "Vzpomínky na minulost" ponechme panu
Erichovi von Dänikinovi a konstatujme objektivně fakta. Žijeme sice
nyní historicky v nejlepší době, a to ve všech politickoekonomických
oblastech, ale mohlo být i lépe. Je hezké, že jsme minulý měsíc
"pod sebe" dostali v HDP na obyvatele Španělsko a příští
rok si pravděpodobně "namažeme na chleba" Taliány, ale ani to
není na fanfáry z Libuše, čím méně se bude nesmyslně žvanit o
minulosti tím lépe. HDP ze vzpomínek na "socík" rozhodně
neroste...
slechta48
2019-11-12 12:34
Již brzy, co se na Hradě objevil "humanista" hlavní lhář se
objevil místo českého másla již za 20 Kčs německý margarín s
českým popisem Rama "rodná sestra másla". Platy zamrzly, zato
ceny letěly nahoru ...
svaty_vaclav
2019-11-12 12:10
Slavit listopadový puč 89´ znamená slavit a radovat se z
kapitalistické velkozlodějny na národním majetku Československa.
Znamená to slavit duchovní úpadek a rozkradení národního majetku
šíbry, šíbrem Havlem počínaje. V listopadu 89´ lidé naneštěstí
neprohlédli podvod, který se s nimi hraje. Lidé si mysleli, že se děje
cosi velkolepého, ale byla to jen obyčejná zlodějna československého
státního národního majetku. Pokračovalo to rozbitím Československa a
pokračuje zlodějnami dodnes. 17. listopadu není co slavit.
salekiv
2019-11-12 09:25
Výsledky sociologického výzkumu z května 1989 měly už na konci roku
1989 hodnotu použitého toaletního papíru. Kdo listopad 1989 zažil,
ví, k jak hektickým změnám v té době po 17. listopadu docházelo. 10
dní po něm byla zrušena vedoucí úloha KSČ, za 50 dní byl na Hradě
V. Havel. Stejně rychle se v té době měnilo myšlení lidí.
Argumentovat dnes po 30 letech těmito "sociologickými výzkumy"
může pouze člověk, který tu dobu na vlastní kůži nezažil a nic o
ní neví.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.