Ilustrační FOTO - Pixabay

Zahrádkáři se snad už dočkají svého zákona

Čeští, moravští a slezští zahrádkáři mají opět naději, že se dočkají definice cíle svého snažení jako zájmové, neziskové, veřejně prospěšné činnosti provozované na zahrádce, v zahrádkářské osadě, v městských komunitních či školních zahradách i na dvorcích ve vnitroblocích zástavby.

Skupina poslanců napříč politickým spektrem připravila právní normu, zahrádkářský zákon, která se o to snaží. V minulosti obdobné pokusy vždy ztroskotaly, ačkoli cíl byl jednou už hodně blízko. Tentokrát je možná šance větší, přestože odpudivé hlasy z ODS se ozývají. V tomto volebním období to totiž vzal do rukou sněmovní podvýbor pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství, jehož předsedou je místopředseda zemědělského výboru Sněmovny Pavel Kováčik (KSČM).

Tentokrát zdaleka nejde jen o poslaneckou iniciativu. Kováčik si pochvaluje, že tu je široká shoda. »Dohodli jsme se, že ve spolupráci s Českým zahrádkářským svazem a legislativně právním odborem ministerstva zemědělství připravíme návrh, který bude mít šanci ve Sněmovně i v Senátu projít. Na posledním zasedání našeho podvýboru jsme prošli celou předlohu, některé ještě sporné drobnosti jsme vydiskutovali a dohodli jsme se, že ji podáme. V její hlavičce je podepsaný z každé strany jeden člověk, návrh z některých stran podepsalo i víc poslanců,« řekl našemu listu Kováčik s tím, že cílem je, aby návrh tentokrát už prošel. Uvidíme, podle Kováčika by Sněmovna mohla návrh projednávat někdy na jaře. Věří, že do konce volebního období by mohl projít legislativním procesem schvalování. Zahrádkáři by to po mnoha letech nejistot určitě přivítali.

Místopředseda zemědělského výboru Sněmovny Pavel Kováčik (KSČM).

Norma slouží podle Kováčika zejména městským zahrádkářům v koloniích. »Všem slouží v tom, že se prohlásí, že jsme užiteční – a já jsem člen zahrádkářského svazu, proto říkám, že jsme společensky užiteční. A pak upravuje poměry při nájmu, pronájmu, podnájmu, pachtu půdy, která je v daných lokalitách ve městech či v jejich okolí a tvoří zahrádkářské kolonie. To je zásadní. Obdobně to zákon upravuje v Německu, kde funguje už léta. Věřím, že tentokrát by se mohlo zadařit i u nás,« slibuje si místopředseda zemědělského výboru Sněmovny.

Nezanedbatelný význam je podle předkladatelů vidět třeba v tom, že zahrádky, zejména v zahrádkářských osadách, stále naplňují účel zachování a ochrany zemědělské půdy. S přihlédnutím ke stálému úbytku zemědělské půdy, který se přes zásady stanovené zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, soustavně zvyšuje zhruba o 15 ha denně, tvoří pozemky obhospodařované zahrádkářskou činností stabilní plochu.

Zahrádkaří se i na dvorcích či na střechách

»Dnes v legislativě nenajdete pojem zahrádková osada. Když ji chceme založit, narážíme na stavebních úřadech na úředníky, kteří proto nevědí, co vlastně mají schválit,« řekl před časem Deníku.cz Stanislav Kozlík, předseda Českého zahrádkářského svazu, který sdružuje na 135 tisíc lidí.

Nejednou se jedná také o městské komunitní zahrady, školní zahrady, či dvorky ve vnitroblocích vilové či jiné zástavby. Fenomén tzv. urban gardening, tj. zahradničení ve městech, se během posledního desetiletí stal pro obyvatele větších i menších měst prostředkem, jak si i v prostředí, kde nelze hospodařit na plnohodnotném zemědělském pozemku, zachovat přístup k přírodě a zároveň pěstovat plodiny, u kterých budou mít jistotu jejich původu.

Po zákonu volají především zahrádkáři. Přejí si, aby vznikaly nové zahrádkářské kolonie, nebo aby měli přednostní právo odkoupit pozemky v případě, že jim končí smlouva o pronájmu. Premiér Andrej Babiš (ANO) jim nedávno přislíbil podporu. Připomeňme, že zahrádkářský zákon jen v trochu jiné podobě Sněmovnou prošel v roce 2010, nakonec ho však vetoval prezident Václav Klaus a poslanci se k němu před volbami už nestihli vrátit. Pokusy o obdobnou normu ovšem v dolní komoře přicházely už předtím i poté. Nikdy se však nedostaly až ke konečnému schválení. Možná se právě teď pro zahrádkáře blýská na lepší časy.

»Tento zákon upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, stanoví způsob přenechání pozemků k zahrádkářské činnosti a působnost správních úřadů a územních samosprávných celků při její podpoře. Zahrádkářskou činností se pro účely tohoto zákona rozumí veřejně prospěšná činnost, zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava především pro vlastní potřebu a potřebu svých domácností. Zahrádkářská činnost se zúrodňováním méně kvalitních půd podílí na zachování a ochraně zemědělského půdního fondu, přispívá k zadržování vody, zmírnění dopadu klimatických změn a podporuje druhovou rozmanitost v krajině, má výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace,« vysvětlují poslanci svůj návrh.

Chybí definice zahrádkářské činnosti

Zahrádkářskou činnost mají podporovat podle navrhované normy ministerstvo zemědělství a především obce, které mají pomáhat při vzniku, rozvoji a provozování zahrádkářské činnosti v rámci územního plánování a mohou přenechat spolku do užívání vhodný pozemek – třeba i dočasně nevyužívaný, k zahrádkaření.

V právním řádu ČR podle Pavla Kováčika dosud chybí zákon, který by definoval pojem zahrádkářská činnost. »Současná právní úprava je u nás roztříštěná a právní předpisy upravují jen některé aspekty, instituty a formy, které lze obsahově podřadit pod pojem „zahrádkářská činnost“.

Současná právní úprava neobsahuje ani základní vymezení pojmů klíčových pro provozování spolkově vykonávané zahrádkářské činnosti,« tvrdí předseda sněmovního podvýboru.

Hlavním rysem zahrádkářské činnosti je podle zahrádkářů, zástupců ministerstva zemědělství i poslanců – ti všichni se na přípravě zákona podíleli - její veřejná prospěšnost, která se projevuje mj. zvyšováním zájmu veřejnosti o otázky ekologie a spojení přírody s životem ve městě a efektivním a hospodárným využíváním pozemků, které zejména ve městech tříští zástavbu a napomáhají rozvoji zelených ploch. »Jedná se o neziskovou činnost občanů s významnými pozitivními dopady na životní prostředí azdravý životní styl,« uvádějí předkladatelé.

Stručně od sousedů

Na Slovensku přijali už v roce 1997 zásadní právní úpravu schválením zákona o užívaní pozemkov v zriadených záhradkových osadách a vyporiadaní vlastníctva k nim. Slovenský zákon upravuje užívání pozemků ve zřízených zahrádkových osadách na základě nájemního stavu, který tento zákon zřizuje, včetně stanovení roční výše nájemného. Definuje pojem »zřízená zahrádková osada« a »nájemce nebo uživatel pozemků« ve zřízené zahrádkové osadě a také se limituje plocha jednotlivých zahrádek.

V Německu upravuje zahrádkářskou činnost komplexně Spolkový zahrádkářský zákon. Stanoví, že zahrádkářskou organizaci uznají příslušné zemské úřady jako obecně prospěšnou, když je zapsána ve spolkovém registru, podrobuje se pravidelným kontrolám, a pokud stanovy určují, že organizace výhradně či převážně směřuje k podpoře zahrádkaření. V Rakousku byl zahrádkářský zákon schválen v roce 1958, až na výjimky se nevztahuje na zahrádky na vlastním pozemku. Spolkový zákon definuje zahrádky jako pozemky o výměře 120–650 m2, které neslouží výdělečné činnosti nebo rekreaci, které se mohou nacházet v zahrádkářské kolonii nebo mimo ni.

Zahrádkářskou činnost významně podporuje Polsko zákonem o rodinných zahrádkách. Jeho cílem je zdůraznit pozitivní roli přidělování rodinných zahrádek, definovat zahrádku jako oblast společenského života, což přispívá k uspokojení sociálních, volnočasových a rekreačních potřeb veřejnosti, zejména rodin s dětmi, důchodců a lidí se zdravotním postižením, a zajistit vytváření podmínek pro aktivní a zdravý životní styl a ochranu životního prostředí a přírody.

Evropská unie zahrádkářů, která je zájmovým sdružením národních svazů, jejichž členové jsou majiteli či nájemci malých zahrádek, popisuje mj. ekonomické a společensko-kulturní funkce zahrádkářské činnosti tak, že v obcích a ve městech zlepšují kvalitu života snížením hluku nebo vázáním prachu pěstovanou zelení v hustě obydlených oblastech... Doporučila všem zahrádkářským národním svazům, kde není součástí právního řádu zahrádkářský zákon, aby jednaly s poslanci a členy vlády o jeho nezbytnosti a podílely se na jeho přípravě.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 12 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.