Morales donucen odstoupit řízeným pučem

Ruské ministerstvo zahraničí včera kritizovalo opozici v Bolívii za to, že smetla snahu tamního socialistického prezidenta Evo Moralese řešit krizi v zemi dialogem, resp. novými volbami, a řízeným převratem ho donutila k demisi.

Informovala o tom agentura TASS. Rusko se tak připojilo k levicovým lídrům Latinské Ameriky, kteří nedělní vývoj v Bolívii (po naší uzávěrce) v noci na včerejšek také označili za puč. K ukončení násilí v ulicích vyzval v noci generální tajemník OSN António Guterres a včera i šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová.

Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení vyjádřilo nad událostmi v Bolívii hluboké znepokojení a vyzvalo všechny politické síly, aby projevily zdravý rozum a jednaly zodpovědně. K zodpovědnosti vyzvala všechny Bolivijce i Mogheriniová, podle níž by všechny strany konfliktu měly umožnit klidné uspořádání nových voleb.

Na kontinentě poslední vývoj označily za puč mj. levicové vlády Mexika, Nikaraguy, Kuby a Venezuely i nově zvolený argentinský levicový prezident Alberto Fernández či brazilský pravicí pronásledovaný exprezident Luiz Inácio Lula da Silva. Současný brazilský prezident Jair Bolsonaro, který patří ke krajní pravici, připsal Moralesovu demisi volebním podvodům. Další země regionu, mj. Chile a Peru, vyjádřily kvůli nepokojům a ústavní krizi v Bolívii znepokojení.

Převrat podporovaný z USA

Americký novinář Glenn Greenwald, který působí v Brazílii (více o něm na str. 8) také mluví o puči podporovaném z USA. Mexický ministr zahraničí Marcelo Ebrard oznámil, že země už na svém velvyslanectví v La Pazu přijala 20 bolivijských představitelů a nabízí azyl Moralesovi, pokud ho bude chtít. Mexiko podle svého šéfa diplomacie odmítlo vojenskou operaci, která tam prý probíhá, a varovalo před možným převratem. »Toto odmítáme. Podobá se to tragédiím, které potřísnily krví naši Latinskou Ameriku v minulém století,« napsal Ebrard na Twitteru. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador (AMLO) napsal, že jeho země oceňuje »odpovědný přístup prezidenta Bolívie Evo Moralese, který dal přednost odstoupení, než aby vystavil svůj lid násilí«…

(Pokračování na str. 7)

(Dokončení ze str. 1)

Předchozí prezidentské volby z 20. října zažehly v Bolívii nepokoje, při nichž se tři týdny střetávali Moralesovi příznivci a odpůrci. Volby vyhrál podle volebního soudu už v 1. kole Morales, podle opozice i Organizace amerických států (OAS) ale soud volby zmanipuloval tak, aby se nemuselo konat 2. kolo. OAS v neděli vyzvala k novým volbám, což Morales slíbil udělat (jak Haló noviny informovaly). Opozice a velení armády i policie ho ale vyzvaly k demisi s tím, že tak uklidní protesty. Morales posléze demisi podal, ale nepokoje pokračují.

Podle místních médií shořelo mnoho autobusů i domy známých osobností. Venezuelské velvyslanectví podle mluvčího tohoto úřadu obsadili zamaskovaní demonstranti vybavení dynamitem. »Maskovaní demonstranti, vybaveni dynamitem, obsadili venezuelské velvyslanectví v Bolívii. Jsme zatím v pořádku a bezpečí, ale chtějí spáchat masakr. Pomozte nám toto barbarství odsoudit,« uvedl mluvčí velvyslankyně.

V metropoli La Pazu desítky demonstrantů »vstoupily do našich zařízení a podpalují autobusy«, uvedl na Twitteru podnik MHD. Média ukázala, že v centru údržby autobusů hoří patnáct vozidel. Radikálové zapalovali autobusy a rabovali obchody i v El Alto a v Chochabambě. Uprostřed noci se v ulicích La Pazu a El Alto objevily vojenské hlídky. Na druhé straně zmizely hlídky policie, jejíž mnohé jednotky se v posledních dnech vzbouřily proti prezidentovi. Jejich současnou nepřítomnost velení ponechalo bez vysvětlení…

Mocenské vakuum

V Bolívii se vytvořilo mocenské vakuum na nejvyšší politické úrovni. Po nedělní rezignaci prezidenta Moralese složili své funkce také viceprezident Álvaro García Linera a předsedové obou komor parlamentu Adriana Salvatierraová a Victor Borda. Nemá tak kdo převzít povinnosti prozatímní hlavy státu, napsala AFP.

Podle právníků, které včera citoval deník El Deber, vede nyní zemi 52letá senátorka Jeanine Áňezová. Ta jako druhá místopředsedkyně Senátu zůstala jedinou členkou vedení parlamentu, která neodstoupila. Nyní by měla svolat schůzi zákonodárného sboru, aby parlament zvolil své nové vedení. Zasedání obou komor by pak mělo podle ústavy oficiálně přijmout demisi prezidenta Moralese, anebo ji odmítnout. »Hlavou státu jsem nyní já, protože rezignovala předsedkyně Senátu i jeho první místopředseda,« citoval deník El Deber Áňezovou. Ta měla včera dorazit do hlavního města.

Jeden ze senátorů, který si nepřál být jmenován, deníku El Deber řekl, že policie či armáda musí zajistit bezpečnost zákonodárců. Někteří z nich se raději začali vzdávat mandátů, rezignace oznámilo i několik guvernérů či starostů.

Šéf občanských sdružení z města Santa Cruz Luis Fernando Camacho, který je výraznou postavou opozice, v neděli po oznámení prezidentovy demise vyzval k rezignaci i všechny senátory a poslance a členy nejvyššího i ústavního soudu. Podle Camacha by se měla vytvořit přechodná vláda složená »ze zástupců všech občanů«.

Morales stál v čele Bolívie od ledna 2006, ve funkci byl potvrzen v letech 2009, 2014 i letos – to ale už kontroverzně. První indiánský prezident v historii Bolívie včera poprvé po oznámení demise veřejně reagoval na události posledních hodin. Na Twitteru obvinil lídry opozice z diskriminace a spiknutí. Exprezident a jeho rival z voleb Carlos Mesa a lídr Camacho se podle něj zapíšou do historie jako »rasisté a pučisté«. Ještě v neděli uvedl, že na něj byl vydán nezákonný zatykač a že jeho dům se stal terčem násilných skupin a že pučisté pošlapávají právní stát. Šéf bolivijské policie však uvedl, že žádný zatýkací rozkaz na Moralese vydán nebyl.

»Oznamuji před světem a bolivijským lidem, že jeden policista veřejně oznámil, že dostal pokyn naplnit ilegální zatykač vydaný na mou osobu,« napsal nicméně socialistický vůdce. Morales také poděkoval lidu za solidaritu. »Dojali jste mě až k slzám. Nikdy mě neopustíte, já nikdy neopustím vás,« vzkázal podle ČTK svým příznivcům. Podle některých médií je nyní Morales v departementu Cochabamba, tedy v regionu, který je baštou jeho příznivců.

(rj)

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 22 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-11-13 02:06
V jakých dnech? Ve dnech výročí VŘSR? Vždyť Morales většinu
přesvědčil. Ovšem ta poražená menšina to odmítá respektovat, za
pomoci armády, zahraničního vměšování, známe mnoho takových
případů.
halonoviny
2019-11-12 14:35
Ale samozřejmě, že má. Je to prosté. Stačí přesvědčit
demokratickou cestou skutečnou většinu voličů dané země a nic
poraženo být nemusí. Ani revoluce. Vaše uvažování je - dvojnásob v
těchto dnech - naprosto šílené... R. Janouch
fronda
2019-11-12 01:12
Ještě má "moderní demokratická levice" nějaké nápady, jak
to dělat lépe, než podle sovětského modelu? Nebo to konečně stačilo
jako důkaz, že revoluce, která se nebrání, je poražena?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.