Ilustrační FOTO - Haló noviny

Kosovo pod stovkou

Uznání Kosova už stáhlo 16 zemí, a nezávislost této bývalé jihosrbské provincie tak nyní podporuje méně než 100 ze 193 členských států OSN. O víkendu přišla do Bělehradu příslušná nóta z Ghany, informovala v pondělí agentura Tanjug.

Srbsko tím zaznamenalo další úspěch ve svém diplomatickém úsilí přesvědčovat země, které bez znalostí souvislostí či ve snaze podbízet se USA a spol. uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Samozvaná Priština to ostře kritizuje a vloni kvůli snaze Srbska o její diplomatické blokování zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Srbský ministr zahraničí Ivica Dačič v září podle srbské veřejnoprávní televize RTS řekl, že počet zemí, které stáhnou nebo zmrazí uznání Kosova, se do konce roku ještě rozroste. Přitom předpověděl, že počet států uznávajících jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova klesne pod polovinu členů OSN.

Africká Ghana je dosud největším státem, který stáhl své uznání Kosova z roku 2012. Rozhovory o tom podle Bělehradu trvaly půldruhého roku.

Podle Tanjugu se v diplomatické nótě poslané z Accry uvádí, že ghanská vláda se od uznání Kosova jako nezávislého státu rozhodla ustoupit, neboť porušuje Helsinskou dohodu a rezoluci 1244 Rady bezpečnosti OSN z roku 1999.

Západ na Bělehrad naléhá, aby od své diplomatické aktivity upustil v zájmu obnovení dialogu s albánským vedením Kosova. Podle srbského vedení je ale základním předpokladem pokračování dialogu zrušení drastických cel. Teprve pak lze mluvit o zastavení aktivit, avšak recipročním - na jedné straně proti uznání Kosova a na straně druhé za jeho uznání.

Bezprostředním podnětem Prištiny ke zvýšení cel na srbské zboží bylo podle ČTK nepřijetí Kosova za člena Interpolu vloni v listopadu. Bělehrad se o to předtím zasloužil intenzivní kampaní mezi členy této mezinárodní policejní organizace.

Mezi státy, které nezávislost Kosova uznaly, je například vedle USA i většina zemí Evropské unie včetně ČR (kde ovšem situace není jednotná). Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podpořily především Rusko a Čína. Kosovo ale neuznalo ani pět unijních zemí - Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 44 hlasů.

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


vacstan
2019-11-14 11:32
OPRAVA: "......které se v mém rodném ČESKOSLOVENSKU,....."
vacstan
2019-11-14 11:30
KOSOVO je SRBSKO !!! Ale vraťme se zpátky k nám. Před roky, jistým
kolaborantem a vlastizrádným havloidním sudeťákem Hermanem dosazená
"vedoucí" Lidického památníku (nemohu vyslovit ani její
jméno, bo bych se při tom poblil), to je podobně jako Havlovo
humanitární bombardování - také zvěrstvo, které se mém rodném
ČESKOSLOVENSKU, v naší slovanské zemičce, už nikdy nesmí opakovat
!!!
hajek.jiri51
2019-11-13 13:29
Taky největší diplomatická ubohost a ostuda v historii české
"porevoluční" éry hned vedle postoje k RF a Krymu. Dílo
"takyčecha" germánského původu v intencích vyřizování si
válečných účtů germánského státu s těmi, kteří dali náckům
důkladně na držku v největší a nejhrůznější válce v historii
lidstva navíc jsou to Slované. Ta ubohost se taky projevuje k přístupu
k 1. světové, což byla jen pouhá zločinná rvačka mezi kapitalisty o
majetky, s účelem odvracet pozornost od té druhé, což byla
osvoboditelská válka proti fašizmu kde hrál hlavní roli SSSR. její.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.