Dohoda o změnách Ústavy zatím v nedohlednu

Sněmovní a senátní ústavní komise se zatím příliš neposunuly k dohodě o změnách Ústavy. Chystané rozšíření pravomocí NKÚ, které prosazují poslanci, podmiňují senátoři zdvojnásobením měsíční lhůty na projednávání zákonů horní komorou.

»Největší naději projít v horní komoře má rozšíření pravomocí NKÚ, ale Senát to dál podmiňuje jeho pravomocí s tím, že by nadále zákon o NKÚ podléhal čl. 40 Ústavy ČR, tzn. že při jeho případných změnách musí dojít ke shodě Sněmovny a Senátu, že tedy Sněmovna nemůže Senát přehlasovat,« uvedl včera pro náš list místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Rozšiřování pravomocí Senátu považuje za komplikovanou věc, »Blokovalo by to legislativní proces. Je to docela vydírání ze strany Senátu,« dodal.

Senátoři trvají také na rozšíření okruhu zákonů, k jejichž přijetí je třeba souhlas obou komor. Zaznělo to tento týden při společném jednání obou komisí. Nyní je souhlas obou komor nutný kromě ústavních především pro volební zákony. Rozšíření by se podle předsedy senátní komise Jiřího Dienstbiera (ČSSD) mělo týkat minimálně zákonů o České národní bance, Ústavním soudu či NKÚ, případně zákonů týkajících se soudců a státních zástupců.

Filip namítl, že rozšířením by další změny těchto zákonů nemusely být nikdy schváleny. »Můžeme dojít do stavu, kdy nebudeme schopni najít souhlas obou komor,« varoval.

Důvod, proč chtějí senátoři zvýšit objem zákonů, k jejichž přijetí je zapotřebí souhlasu obou komor, je podle předsedy sněmovního mandátového a imunitního výboru Stanislava Grospiče (KSČM) veskrze politický. »Senát dlouhodobě usiluje o to, aby měl výraznější postavení. Mezi senátory je nyní podle mě výrazný názor, že postavení, které horní komoře parlamentu dává Ústava ČR, je pro ně nedostatečné. Snaží se využít diskuzí o otevření Ústavy, úpravě klouzavého mandátu, celostátního referenda atd. Sám Senát do toho vstoupil i ústavní žalobou na prezidenta republiky, postavil i jednu z možných alternativ, že by se Sněmovna zřekla spolurozhodování o ústavní žalobě na prezidenta, a klade si další podmínky, které by měly v očích veřejnosti nejen zvýraznit jeho úlohu, ale fakticky vnést větší moc do Senátu,» soudí Grospič.

Poukázal mj. v této souvislosti na to, že musíme odlišit úlohu Sněmovny při tvorbě a potvrzování vlády při získávání důvěry. Pokud by se přistoupilo na to, co navrhuje Senát, musel by se podle Grospiče změnit i model odpovědnosti vlády vůči Sněmovně.

Podle místopředsedy dolní komory Vojtěcha Pikala (Piráti) by bylo třeba probrat, zda je rozšíření nutné. »Myslím, že koušeme příliš velké sousto,« řekl. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že s posílením pravomocí Senátu nesouhlasí a že případný úspěch bude záviset na postoji poslanců hnutí ANO. Jeho zástupci na jednání však opakovaně chyběli.

Současný Senát chce brzdit přijímání zákonů

Senátoři by také chtěli prodloužit lhůtu na projednání zákonů v jejich komoře. Podle Dienstbiera je změna nutná vzhledem k tomu, že po elektronizaci procesu přijímání zákonů bude mít Senát na rozhodnutí fakticky méně než měsíc. Prodloužení by umožnilo složitější změny lépe projednat, s čímž souhlasil předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

»Já jsem vnímal při jednání, že je tu určitá shoda, která není jednoduchá, ale jde o projev určité dobré vůle z politických stran zastoupených ve Sněmovně, byť pro KSČM to není priorita, vytvořit větší prostor pro Senát, a ustoupit mu v tom, že by zde doba na projednávání zákonů byla o trochu delší,« uvedl k tomu Grospič. Rozhodně však nevidí důvod, proč by měla přesáhnout 60 dní.

»To prodlužuje legislativní proces, teď je např. zřejmé, že když Senát vrátí Sněmovně daňový balíček, poslanci se budou muset sejít 27. prosince, a projednat zákon tak, aby mohl od 1. ledna platit. My to vidíme jako schválnost. Pravicová opozice zneužívá svého postavení v horní komoře k tomu, aby brzdila přijímání zákonů. Byl tu modrý Senát i oranžový Senát, ale takovýto postup spíše ukazuje na blokování než na odpovědnost vůči státu,« zdůraznil Filip.

Už vůbec není podle Grospiče řešením to, po čem volal při společném jednání ústavních komisí senátor Dienstbier, tj. po elektronizaci legislativního procesu. »Tím by se tento proces nezjednodušil, jak argumentoval, došlo by k pravému opaku. Pokud by i proces vyjadřování zákonodárců a schvalování zákonů měl probíhat elektronicky, bylo by to výrazně komplikované, někdo by musel připomínky posuzovat. Byl by to další složitější prvek vnesený do celého procesu,« zdůraznil poslanec.

Pikal nadnesl možnost, že by Sněmovna do budoucna nemusela o senátních úpravách hlasovat jako o celku, ale mohla by je schvalovat jednotlivě. Podle předsedy sněmovního ústavně-právního výboru Marka Bendy (ODS) by to však mohlo horní komoru vést k četnějšímu opravování předloh, což by dobu jejich schvalování ještě prodloužilo kvůli nutnosti opětovného projednání dolní komorou.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 8 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.