Pavlína Saudková: Řešení mnoha problémů tkví v toleranci!

Pro třetí listopadovou sobotu jsme pro vás připravili rozhovor s Pavlínou Saudkovou, šéfredaktorkou časopisu o knihách a kultuře, ale taky ženou českého fotografa Jana Saudka. Dovolím si mimořádně vést rozhovor na úrovni tykání, neboť vykat Pavlínce by mi jednoduše nešlo z úst. Prosím tedy o prominutí. Spolu nás vážou letité vztahy, a především spousta intenzivních a krásných chvil. Mám Pavlínku Saudkovou, rozenou Hodkovou, moc a moc rád. Jednak je velice pokorná a pak je to taky osoba, která je jednou z nejpracovitějších, nejoddanějších a nejláskyplnějších lidí, co jsem za svůj život poznal. S Janem Saudkem to byla láska na první pohled, a to i přes značný věkový rozdíl. Mají spolu tři krásné děti - prvního syna Matěje, dceru Anne Marie a nejmladší Josefínku. Pavlínka vystudovala žurnalistiku a pracovala například v rádiu Frekvence 1. Hlásila tam ranní zprávy a Jan ji dlouhou dobu ráno ve čtyři doprovázel na pracoviště, a to i často po společně probdělých nocích. »Inu opravdová láska i k Frekvenci 1 přenáší«. Jejich láska si prošla mnohými vrcholnými okamžiky, ale prožila i nějaké ty stíny, prostě tak, jak to skutečný život přináší nám všem. A ještě jedna zajímavost, jejich vztah nabral na síle, když uzavřeli svazek manželský v hlavním městě Čínské lidové republiky v Pekingu, ale vlastně až na podruhé - napoprvé u sebe neměli potřebné doklady.

Pavlínko, neviděli jsme se dlouho - mohla bys mi říct, co nového v tvém životě se odehrálo, za tu dobu, co jsme se neviděli?

Kolik máš času? Trochu se stydím, jak dlouho jsme se neviděli, pokud si vzpomínám dobře, čekala jsem tenkrát druhé dítě – a Aničce je teď deset. Mám tedy převyprávět celých deset let (smích)? Tak aspoň v bodech – druhé dítě, svatba, třetí dítě a v mezičase spousta krásných dní a intenzivního žití s Janem a jeho fotografiemi a obrazy, s rodinou, s mými přáteli, pak také různé výlety, spousta filmů a divadelních představení, nějaký ten koncert, pár desítek rozhovorů, pokoušení se o fotografování, nějaké ty poznámky na sociálních sítích, kupa nákupů, uklízení, vaření, praní a žehlení, nějaké ty úřední povinnosti, potkávání se s novými lidmi, poznávání jejich osudů… I v tomhle výčtu bych mohla pokračovat ještě hodinu a určitě bych na mnohé zapomněla.

Mezi tebou a Janem Saudkem vzniklo opravdu veliké pouto. Jak jste se vlastně seznámili, prosím? A byla to láska na první pohled - a z obou stran?

Čím jsem starší, tím víc rozvažuji nad odpověďmi. Otázkou je, do jaké míry ovlivňuje skutečnost, a to jak na ni nahlížíme, naše přání ji nějak vidět.
Třeba jsem se zamilovala na první pohled, ale jako hrdá emancipovaná novinářka jsem si nechtěla připustit, že by mě na kolena dostal někdo, s kým jsem dělala rozhovor. Dlouho jsem byla přesvědčená, že z mé strany to nebyla láska na první pohled, nemohla být, protože jsem nevěřila tomu, že by se z jedné noci mohlo stát něco tak trvalého.
Byť stálost v jistém ohledu samozřejmě není Janovou silnou stránkou.
Však ho znáš… Pracuješ, staráš se o rodinu, částečně o dům a Janovy záležitosti, výstavy, ateliér, modelky, prostě celou Janovu – řekněme - »firmu«.

Prozraď mi, jak to všechno stíháš?

Jsi geniální logistička, máš nejpracovitější DNA, nebo máš kolem sebe plno lidí, co to dělají za tebe?
Mám strašně protivnou povahu – všechno chci zvládnout sama. A pak samozřejmě padám na hubu. Což se potvrdilo tenhle týden, kdy se mi sešly tři uzávěrky, a i když všechno nějak klaplo, jak stárnu, tak mi prostě nestačí spát hodinu denně. A taky bych si chtěla někdy číst a konečně vidět Jokera a intenzivněji být pro děti bez myšlenek na to, že práce stojí. Ale mám ten kolotoč ráda, to zas ano.

Přibliž nám něco z dob budování vašeho rodinného zázemí, kdy jste začínali s Janem v Braníku a váš malinký Matěj byl v kolébce, kterou jsi měla v redakci.

A víš, že už mi tohle přijde jako dávná historie? Všechny děti vyrostly v redakci, jinak to bylo jen u té poslední, protože už skutečně asi poslední zůstane - u nás doma totiž už všichni mají téma rozrůstání rodiny za uzavřené, tedy všichni, kromě mě. Uvědomuji si, a ano, trápí mě to, že jsem tu nejen pro děti, ale hlavně pro Jana mohla být víc.

Vím, že se staráš o Janovo dílo. Jak dopadly soudy o právech a ukradených negativech?

Soud o licenci Jan naštěstí vyhrál. Jen k negativům se bohužel stále nedostal a nakládá s nimi někdo jiný. Proto je třeba si dávat pozor, kde případní zájemci o Janovo dílo fotografie pořizují, případně není problém kontaktovat přímo Jana třeba přes Instagram a zeptat se na pravost fotografií. Už jsme totiž narazili na falsa.

A co Jan samotný, hlavně jeho tvůrčí práce? Fotí stále tak intenzivně, nebo víc maluje, či snad už odpočívá a jen pořádá výstavy? Tomu poslednímu moc nevěřím, jak známe Jana, nevydrží na místě a nic nedělat..

Trochu zvolnil, to ano, před fotografováním dává přednost malbě. Píše dopisy, připravuje na příští rok tři nové knihy, vyjde i jedna velmi zajímavá kniha popisující ho jako mystika.

A co ty a tvoje tvorba? Jsou to momentálně víc děti a rodina, tvůrčí psaní, nebo ses dala také na focení?

Přiznám, že jsem další z těch, které vedle Jana vzaly fotoaparát do ruky. Jen nemám »koule« na vlastní tvorbu. Ráda jsem za portréty osobností ke svým rozhovorům, líbí se mi fotit divadelní představení. Takže jsem opravdu hodně daleko od Janova ateliéru. A psaní už se asi nikdy nezbavím.

Co bys popřála pro sebe, pro rodinu, pro tvorbu obecně?

Autentičnost. Přála bych si nepopírat sama sebe, ale nebýt sobecká. Umět vyslyšet svoje touhy a stejně tak slyšet touhy mých blízkých. Být prostě dobrá manželka, milenka i matka. A pro tvorbu? Ta by si zasloužila více času. Takže dny o čtyřiceti osmi hodinách.

A co bys popřála našim čtenářům?

Toleranci. Jsem totiž bytostně přesvědčená, že řešení mnohých problémů tkví právě v toleranci a ve schopnosti přijmout jiný názor. Ruku v ruce s tím jde i svoboda. Přála bych si, abychom všichni prozřeli. Chovali se ohleduplně k lidem kolem, k sobě i k planetě.

Roman BLAŠKO

FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 38 hlasů.

Roman Blaško

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.