Rodný dům Jana Švermy, dnes základní umělecká škola. Na domě se nachází pamětní deska.

Jan Šverma a jeho Mnichovo Hradiště

Desátého listopadu tomu bylo přesně 75 let, co v Nízkých Tatrách pod horou Chabenec dotlouklo srdce poslance Národního shromáždění republiky Československé, politika komunistické strany, organizátora a novináře Jana Švermy. Narodil se v Mnichově Hradišti. I když po převratu byla z čestného místa před radnicí odstraněna jeho socha v životní velikosti, stále se jeho osobnost i rozvětvený rod v tomto městě připomínají.

Již cesta od nádraží do centra vede ulicí Jana Švermy. V ulici Palackého 38 se nachází rodný dům, kde se Jan Šverma 23. března 1901 narodil v rodině advokáta a starosty města Antonína Švermy. Dům je rozlehlý a září zelenkavou fasádou. Poté, co oblíbený starosta předčasně zemřel ve věku nedožitých 43 let, vdova Marie dům prodala a s dětmi - devítiletým Janem a jeho starší sestrou Ludvikou - se přestěhovala do Prahy.

Dnes tento dům okupují múzy a děti, je plný hudby, zpěvu, tance..., protože v něm sídlí základní umělecká škola. Na čelní vnější zdi je zachována pamětní deska: »Národní hrdina Jan Šverma, člen ÚV KSČ, narodil se v tomto domě 23. III. 1901. Padl za vlast 10. XI. 1944«.

Na mé cestě po mnichovohradišťských stopách Jana Švermy mě doprovodila Švermova vnučka Bedřiška Kopoldová, která je ve městě jako doma. Však sem také často jezdí – a to především do míst, kde jsou uloženi k věčnému spánku příslušníci její rodiny. Díky laskavosti paní Kopoldové a vedoucí městského muzea v Mnichově Hradišti Jany Dumkové jsem mohla vstoupit do zdejšího muzea, které sídlí v části mnichovohradišťského zámku.

Muzeum

Muzeum ukazuje historii místa od pravěkých časů, také interiéry místní proslulé historické lékárny či dobové oblečení a vybavení chalupnických a městských domácností předchozích staletí aj. A jako zvláštnost maketu Drábských světniček, které jsou význačným turistickým cílem tohoto kraje. Žel, síň Jana Švermy, sem umístěná v dobách socialistických, byla dávno zrušena a v jejích zdech probíhají výstavy pořádané městem. Muzeum spravuje část archivního fondu rodiny Švermovy, včetně nejvyšších vyznamenání Jana Švermy (většina fondu je uložena v Národním archivu).

Snad jednou, až se tato městská instituce přestěhuje do výhodnějších prostor na náměstí, což je v plánu, bude možné předvést návštěvníkům i význačné místní rodáky, mezi něž Jan i Antonín Švermovi bezpochyby patří. Pak se jistě sáhne i do archivních zdrojů města anebo se využije kronika Mnichova Hradiště. V ní je totiž u data 11. listopadu 1945 záznam o státním pohřbu národního hrdiny, včetně soupisu členů Švermovy rodiny i tehdejších nejvyšších představitelů státu Klementem Gottwaldem počínaje, kteří se pietní události účastnili. Ti do knihy před 74 lety zanesli své podpisy. Město tyto kroniky úctyhodných rozměrů pečlivě uchovává a každé nahlédnutí do nich je z hlediska seznámení se s historií velmi zajímavé.

Socha

Při procházce městem jsme minuly místo, kde do roku 1992 stávala Švermova socha. Svrhl ji polistopadový revoluční chaos, který provázely velmi často snahy o »prohození znamének«. Tak byl zdejší rodák Jan Šverma zařazen do kategorie »Nežádoucí«. Byl to přece komunista! Co na tom, že se významně zapojil do antifašistického boje, že projevil velkou dávku statečnosti – vyšší, než mnozí jiní lidé jeho postavení – že byl účastníkem Slovenského národního povstání, z něhož neprchl, když bylo potlačeno. Byl to hrdina, ale jako komunista si sochu ve svém rodném městě prý nezasloužil... Tak uvažovali představitelé tehdejšího zastupitelstva a radnice. Socha se v současnosti nachází v městském depozitáři.

Rodinná hrobka v novogotickém stylu. U vchodu je umístěn nápis »Jan Šverma, národní hrdina«.

Hrobka

Místem spojeným nejen s Janem Švermou, ale celým rodem spojujícím několik rodin, je novogotická hrobka na mnichovohradišťském hřbitově. Jejím stavebníkem byl zoufalý manžel 25leté Ludviky Františky Josefy Hendrichové ing. Jan Hendrich, jenž hrobku nechal postavit v roce 1870. Mladá žena toho roku 27. dubna zemřela při porodu či bezprostředně po něm společně se svým dítětem, jež bylo pohřbeno po boku své matky.

V hrobce je uloženo celkem 18 dospělých členů rodiny Hendrichovy, Švermovy, Prouskovy a Kopoldovy. Objekt zajímavé architektury je kulturní památkou a nachází se v majetku města. Město tak bude provždy pečovat o památku Jana Švermy i svého starosty Antonína Švermy.

Hrobka má dvě podlaží. Po vstupu do ní se vpravo nachází Švermova busta, která podle slov Bedřišky Kopoldové stávala před jednou z mnichovohradišťských základních škol, jež nosila Švermovo jméno. I to bylo v době polistopadové odstraněno. Busta se však, naštěstí, vhodně umístila právě sem. Na stěně visí deska se soupisem všech, kteří zde našli místo svého věčného spánku. Schody vedou o patro níže, k mramorovému katafalku, v němž v rakvi leží ostatky Jana Švermy. Jsou zde i další rakve, které jsou tak trochu skryty za záplavou rudých stuh s patinou času. S nimi se sem před desetiletími přicházeli poklonit Janu Švermovi pracující závodů nesoucích jeho jméno a další občané. Je zde uložena i urna Švermovy dcery Jiřiny, která byla spojařkou 1. čs. armádního sboru Ludvíka Svobody, a jejího manžela Bedřicha Kopolda, bojovníka této jednotky.

Letošní akce

OV KSČM Mladá Boleslav a Krajský výbor Středočeského kraje připravily k půlkulatému výročí významné osobnosti čs. komunistického hnutí a prvorepublikového poslance pietní setkání u hrobky, kterého se zúčastnila i Bedřiška Kopoldová. Postupně se před bustou vystřídaly desítky lidí, kteří ctí jeho odkaz. Položili květiny, zapálili svíce. Město se připojilo k výročí v předvečer položením věnce. Činí tak, podle slov Jany Dumkové, při kulatých a půlkulatých výročích narození i úmrtí.

Program pak pokračoval v městském kině připomenutím Jana Švermy v souvislosti se Slovenským národním povstáním - promítnutím čs. filmu Vlčie diery (1948). Film, ačkoli je starý přes sedm desítek let, vykazuje vysokou kvalitu hereckou i režijní.

Filmu předcházelo úvodní slovo historika Jaroslava Kojzara. »Vážím si Jana Švermy pro politické postoje, ale i po člověčenské linii,« zhodnotil jej. Velmi ho oslovil například postoj, který Šverma zaujal ve chvíli, kdy povstalci ustupovali před dočasně vítězícími německými okupanty. - Listopad 1944. Počasí bylo hrozné, Šverma byl nachlazen. Neměl dobré oblečení ani obutí. Mohl se, když to ještě bylo možné, jako politik, poslanec vrátit do bezpečí. Odmítl. Řekl, že by se musel celý život stydět, kdyby opustil v tak rozhodné chvíli slovenské bojovníky...

Pro Stanislava Grospiče, poslance KSČM za Středočeský kraj, je Jan Šverma významnou osobností nejen komunistického hnutí, ale také antifašistického odboje a celé československé historie. »Šverma je spojen s krajem, který mám rád a celý život jím procházím. S úctou si na Švermovi cením, že nepodlehl tendenčním náhledům, dokázal se podívat na věci realisticky a dokázal se obětovat. Když stál v čele Rudého práva jako jeho šéfredaktor, dokázal jej přivést do popředí zájmu československých občanů. Rudé právo a KSČ sehrály v té době, ve druhé polovině 30. let, obrovskou úlohu v mobilizaci proti fašismu.«

Monika HOŘENÍ

FOTO – autorka


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.4, celkem 47 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2019-11-26 01:18
Teď je v módě Vlasov, Bandera, Hácha a další demokrati. --- To je
možné, že by se Západ pokusil Švermu potopit, např. dalším dopisem
pro nějakého Velkého metaře. Nebo by ho zavraždili, tak jako nejspíš
Jana Masaryka.
velkymaxmilian
2019-11-25 23:46
V kontextu poválečného, zejména poúnorového vývoje, lze cynicky
konstatovat, že jeho smrt v Nízkých Tatrách bylo to nejlepší co
Švermu mohlo potkat... Byl intelektuálem v pravém slova smyslu a
Gottwalda rozhodně nemusel, čehož si byl dotyčný dobře vědom. I to
byl jeden z důvodů vyslání Švermy na Slovensko v roce 1944, pro K.G.
to byla jedna z lákavých možností se jej zbavit. Pokud by válku ovšem
přežil po únoru 1948 by Šverma byl jednou z prvních obětí procesů.
Právem se lze domnívat, že by byl "zamontován" do procesu s
Horákovou. V Švermu za KSČ nahradil, další z komunistických
intelektuálů, který také karlínskou sebranku "nemusel", tedy
ironií osudu první šéfredaktor Haló novin Záviš Kalandra...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.