Ochranné léčení trpí mnoha neduhy

Chránit před špatným zacházením lidi, jejichž osobní svoboda je omezena, je jeden ze zákonných úkolů veřejného ochránce práv. Česká republika tak plní svou povinnost podle opčního protokolu k Úmluvě proti mučení.

Ombudsman není klasický kontrolní orgán. Po návštěvě zařízení vydá zprávu o šetření s doporučením, jak zlepšit jeho fungování. Po sérii návštěv daného typu zařízení vydává souhrnnou zprávu, která slouží jako vodítko i nenavštíveným zařízením. Tato zpráva pojímá problémy v širším kontextu a obsahuje i doporučení ministerstvům či jiným aktérům, kteří svou legislativní a metodickou činností mohou ovlivnit kvalitu života osob omezených na osobní svobodě. Uvedla to ombudsmanka Anna Šabatová a pokračovala: »V minulých letech jsme navštívili deset psychiatrických zařízení, z toho pět, v nichž se vykonává ochranné léčení. Řešili jsme také několik individuálních podnětů. Nynější souhrnná zpráva se v prvé řadě snaží pojmenovat systémové problémy ochranného léčení. Shrnuje však i naše poznatky k některým obecným otázkám psychiatrické léčby. V ČR se lidé ochrannému léčení nepodrobují ve specializovaných zařízeních, ale v psychiatrických nemocnicích, někdy i na běžných odděleních společně s pacienty, kteří se léčí dobrovolně.

Ombudsmanka Anna Šabatová. FOTO - wikipedia commons

Při přípravě této zprávy jsme vedli řadu debat s odborníky z oblasti psychiatrie, zvláště ochranného léčení. Na půdě ministerstva spravedlnosti jsem se osobně účastnila několika zasedání odborné komise vedené MUDr. Růženou Hajnovou k ochrannému léčení v ústavní i ambulantní formě. Systém ochranného léčení totiž přes obětavou práci mnoha odborníků trpí mnoha neduhy a nefunguje dokonale.
První třetina zprávy se věnuje právě systémovým otázkám, právnímu rámci a mezerám v právní úpravě. Není např. vůbec upraveno přemísťování pacientů nebo přerušení ochranného léčení, není zabezpečena síť ambulantních pracovišť, která by ve správný čas přebírala pacienty do ambulantní péče. Zejména však nemáme komplexní právní úpravu ústavního léčení, včetně práv a povinností osob, které se mu podrobují. Proto personál zařízení mnohdy tápe. Důležitou a dosud neřešenou otázkou je i financování ochranného léčení. Ústavní ochranné léčení se u nás hradí stejně jako běžná psychiatrická péče prostřednictvím zdravotních pojišťoven. V sousedním Německu však má každá země vlastní zákon o ochranném léčení, který upravuje všechny otázky související s ochranným léčením včetně úhrady nákladů ze zemského rozpočtu.«

Předseda brněnské městské organizace KSČM Martin Říha k tomu podotkl: »To jsou témata na které KSČM dlouhodobě upozorňuje. Koncepce chybí v celém odvětví zdravotnictví. Dokazuje to, že koncepce před rokem 1989 byla přece jen propracovaná a dávala smysl. Ale jako ve všech oblastech se dnes objevuje objevené. Potvrzuje to jen můj dojem, že zbrklost vlád po roce 1989 a jejich antikomunismus a odpor ke všemu, co bylo před rokem 1989, naši společnost posunulo zpátky. A dnes budeme potřebovat hodně financí a času k zabezpečení nápravy.«

Dle Šabatové systémové nedostatky vedou též k nemožnosti zajistit bezpečí pacientů i personálu. I přes přísliby řešení po »žďárské události« (v roce 2014 žena propuštěná před osmi měsíci z ochranného léčení zavraždila studenta a další osoby zranila) nedošlo k žádnému posunu a situace v ochranném léčení se tak spíš zhoršuje.

(vž)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5, celkem 2 hlasy.

(vž)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.