Ilustrační FOTO - Haló noviny

Náhrada uhlí je v jaderné energetice

V pondělí se sešla uhelná komise, má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Pracovní skupiny komise připraví scénáře pro útlum uhlí v České republice v jednotlivých letech od roku 2030 až do roku 2050.). První zásadní výstupy lze podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) čekat koncem příštího roku.

Se zástupci české uhelné komise včera jednala bývalá předsedkyně komise v Německu Barbara Praetoriusová. Tamní rada se v lednu usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035.

Německá uhelná komise počítá s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost mají vláda a parlament. Její doporučení je ale považováno za klíčové.

Jakýmsi kompromisem v Německu podle ní je postupný ústup od uhlí, nikoli náhlý. Z jedné třetiny by jej mělo Německo redukovat na začátku příští dekády, z další do roku 2030, aby byly splněny cíle německé vlády s ohledem na redukci emisí oxidu uhličitého v energetickém sektoru, řekla Praetoriusová. »Zbytek pak co nejdříve. Byla to dlouhá debata s mnoha experty o tom, jaké datum by bylo dobré. Výsledkem analýz byl rok 2038, ale pokud to bude možné, byl by lepší rok 2035,« poznamenala.

Co místo uhlí?

»Chceme-li dospět k omezování uhelné energetiky, musíme mít nějakou náhradu,« řekl poslanec a člen komise Jan Zahradník (ODS). Uvedl, že náhrada je v jaderné energetice. Podle něho je reálný konec uhlí až mezi lety 2040 a 2050.

»Útlum uhlí musí probíhat v souladu se zajištěním nových zdrojů na bázi jádra a obnovitelných zdrojů energie. Shoda na dnešní uhelné komisi,« napsal na Twitteru ministr průmyslu a spolupředseda komise Karel Havlíček (za ANO).

Oba druhy uhlí, hnědé i černé, těží v Evropě v současnosti čtyři státy - Německo, Polsko, Rumunsko a Česko, uvedl portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů. S vloni vytěženými 39 miliony tun je ČR podle něj třetím největším těžařem hnědého uhlí v Evropě, po Německu (168 milionů tun) a Polsku (58 milionů tun).

»Uhlí se těží v 41 evropských regionech ve 12 státech EU. V Česku jde navíc jak o hnědé, tak i černé uhlí, což máme společné pouze s Německem, Polskem a Rumunskem,« uvedl za portál Jan Krupička.

Hnědé uhlí se podle portálu těží zejména ve střední a jihovýchodní Evropě, západní státy jsou zase bohaté na černé uhlí. Černouhelné a hnědouhelné regiony tak mají odlišnou minulost i současnost, ať už jde o vzdělání, ekonomickou situaci obyvatel nebo zdravotnictví, podotkl web.

Co je uhelná komise

Česká uhelná komise má řešit útlum těžby uhlí v Česku, ale také celkový energetický mix ČR včetně obnovitelných zdrojů či jádra. Devatenáctičlenné komisi, která se schází rámcově každý měsíc, předsedají ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Pro maximální vyváženost jsou dalšími členy zástupci ministerstev pro místní rozvoj, financí a práce a sociálních věcí, Českého báňského úřadu, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, nevládních neziskových organizací s hospodářským, environmentálním a sociálním zaměřením, zástupci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, Poslanecké sněmovny a akademické sféry.

Hlavním cílem práce nového poradního orgánu vlády bude zhodnotit budoucí potřebu hnědého uhlí a navrhnout další postup. Tedy zpracovat odborná doporučení, jak ČR přizpůsobit době, kdy dochází k útlumu využívání energie z fosilních paliv a čím dál tím víc a rychleji se přechází na bezemisní zdroje. Výstupy práce komise by vláda měla mít k dispozici do konce roku 2020. Používání energie uhlí nelze ukončit nárazově, česká energetika je historicky založena právě na uhlí. Podíl se ale snižuje. Státní energetická koncepce počítá s tím, že by se do roku 2040 mělo jednat o 10-15 %. Vliv na to má mimo jiné cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky kvůli vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší.

Nejvíc elektřiny v České republice se podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) loni vyrobilo právě v hnědouhelných elektrárnách, šlo o 43 %. Následovaly elektrárny jaderné (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje energie (11 %). V roce 2018 se v ČR vytěžilo celkem 43,7 milionu tun uhlí (4,5 milionu černého a 39,2 milionu hnědého). ČR se tak v žebříčku nejvyšších producentů uhlí pohybuje kolem 15. místa.


Výstupy uhelné komise budou nesmírně důležité

Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu a obchodu za KSČM

Jak se na »konec doby uhelné« díváte jako zastupitel Karlovarského kraje, kde Sokolovská uhelná už ohlásila útlum těžby a propouštění asi 1000 zaměstnanců?

Rozhodně to není pro českou ekonomiku a energetické hospodářství jednoduchý problém. Vinou útlumu těžby na Sokolovsku dojde opět k navýšení nezaměstnanosti v okrese, který nyní má největší nezaměstnanost z Karlovarského kraje. Navíc ubudou pracovní místa, která nepotřebují vyšší vzdělání, a to vidím jako druhý problém, protože Karlovarský kraj je také typický tím, že je zde nejnižší vzdělanost, a ti, kteří mají vysokoškolské vzdělání, uplatňují svoji pracovní sílu a vzdělání v Praze nebo průmyslových centrech, jako jsou Plzeň a Brno.

Jedinou rozumnou alternativou uhlí v energetice je jádro, stavba nových bloků se však neuvěřitelně vleče. Mohla by pomoci právě uhelná komise?

Bohužel pro Českou republiku je jedinou rozumnou alternativou jádro a ostatní, zejména obnovitelné zdroje mohou být pouze doplňkem. Nejsme Rakousko, které má dostatek vodních zdrojů, nebo Německo, které má pobřeží moře a nížiny, kde může využívat energii větru. V ČR je právě využití větrné energie z hlediska potřeb naší energetiky marginální a solární elektrárny nás stojí příliš mnoho peněz, a navíc oba možné doplňky potřebují zálohované energetické zdroje, např. obrovská bateriová úložiště nebo elektrárny, např. plynové, které je možné iniciovat v době výpadku obnovitelných zdrojů – to je ale velmi nákladné a bateriová úložiště zatím jsou ve vývoji a nejedná se o laciné řešení. Nesmíme zapomínat na robotizaci (bude potřeba více energie než dosud), dále na razantnější používání elektromobilů a v neposlední řadě na nutnou náhradu lokálních uhelných kotelen a centrálních výtopen na uhlí, které lze nahradit pouze dražším plynem nebo opět elektřinou. S rostoucí životní úrovní a předpokládaným oteplováním nesmíme zapomínat ani na nárůst klimatizačních jednotek, které samozřejmě lze provozovat pouze na elektrickou energii. Totéž platí o tepelných čerpadlech k vytápění.

Myslí někdo na to, čím budou topit domácnosti, které dnes mají kotle na uhlí? Praha už topení uhlím zakázala…

V Praze není problém s dostupností plynu, ale přechod z vytápění na uhlí na vytápění plynem, peletami, elektřinou nebo tepelnými čerpadly je pro mnohé domácnosti velkým finančním problémem a bez dotací prakticky neproveditelné. Vytápění uhlím využívají převážně starší občané, kteří nemají takové možnosti získání dotací a případně splatitelných půjček při přechodu na jiné, ekologičtější topení.

Je ale zapotřebí dodat, že ekologičtí aktivisté by si měli uvědomit, že v ekonomice jako je česká nelze ze dne na den zakázat využívat uhlí v energetice, protože by nastal energetický a ekonomický kolaps našeho hospodářství. Proto budou výstupy uhelné komise nesmírně důležité, nebudou laciné, ale musejí být propracované do všech důsledků a detailů.

Musím ale podotknout, že Evropa se snaží řešit znečišťování ovzduší a zasahovat proti důsledkům oteplování, ale např. Čína počítá s výstavbou uhelných elektráren v množství, které provozuje v současné době Evropa, USA prakticky neřeší problémy klimatické změny a Afrika, která se postupně rozvíjí, rozhodně nebude přijímat tak drastická omezení jako připravuje Evropa.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.4, celkem 5 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.