FOTO - Wikimedia.org

Ohrožení platnosti mezinárodního práva OSN

V pátek, 29. listopadu, je podle kalendáře mezinárodní den solidarity s lidem Palestiny. Jak je v poslední době špatným zvykem, ještě před připomenutím významných mezníků vývoje mezinárodního společenství se pokusí odcházející hegemon bývalých světových uspořádání jak v bipolárním světě, tak v krátkém působení unipolárního světa, USA, vrátit alespoň mediálně svůj význam.

Většinou jde ale o plácnutí do vody. Také asi proto 18. listopadu americký státní tajemník Mike Pompeo uvedl, že americké úřady již nepovažují výstavbu osad na Západním břehu Jordánu ze strany Izraele za porušení mezinárodního práva. Mohl bych to prohlásit za směšné, protože žádné jednostranné prohlášení nemůže zrušit platné rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Věc je ale složitější, toto rozhodnutí Washingtonu je třeba považovat za další postupný krok na zrušení mezinárodního právního základu dohody o Blízkém východě, který výrazně zhorší již tak napjatou situaci nejen v palestinsko-izraelských vztazích.

Spojené státy tímto krokem účinně podpořily právo Izraele na budování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, a tak politicky, ale i právně de facto opustily své čtyři desetiletí trvající stanovisko a postavení, že »byly v rozporu s mezinárodním právem«, což může učinit izraelsko-palestinský mír ještě nedosažitelnějším.

Protiprávní obsazení

Předmětné osady se nacházejí na územích, která Izrael protiprávně obsadil po tzv. šestidenní válce v roce 1967. Po této první izraelsko-arabské válce zůstala pod izraelskou okupační správou pásma Západního břehu Jordánu, Gazy, Sinajského poloostrova a Golanské výšiny. Na všech těchto místech vznikaly židovské osady, ovšem postupem času byly z poloostrova Sinaj a Gazy tyto osady stažené, a tak již dnes jsou aktuální jenom na Západním břehu Jordánu a Golanských výšinách. Nejvíce osad se nachází na Západním břehu Jordánu, tedy na území, které před rokem 1967 patřilo Jordánsku. Nyní na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě, což jsou území, se kterými Palestinci počítají pro svůj budoucí stát, jenž jim byl také garantován jako Izraeli, žije zhruba 700 tisíc izraelských osadníků. Golanské výšiny byly před vznikem státu Izrael součástí Sýrie.

Po válce v roce 1967 Izrael také okupoval Východní Jeruzalém, kde se nacházejí významné historické náboženské památky. Mezinárodní společenství ale tuto izraelskou okupaci odmítlo respektovat. V loňském roce však současný americký prezident Donald Trump nechal do Jeruzaléma z Tel Avivu převézt americkou ambasádu po specifickém americkém prohlášení, že Jeruzalém je hlavním městem Izraele. Rozhodující většina velvyslanectví ze států světa se ale nadále nachází v Tel Avivu, protože jiné státy světa nejsou rozhodnuté akceptovat stanovisko Spojených států o výměně hlavního města Izraele Tel Avivu za Jeruzalém.

Palestinci stejně jako většina suverénních států světa uvádí, že osady snižují naději na řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě vzniku dvou států, tedy vedle Izraele také nezávislé a svrchované Palestiny na území Západního břehu Jordánu, Východního Jeruzaléma a pásma Gazy.

Palestinci taktéž reagovali na prohlášení ministra zahraničí USA Pompea svými výraznými argumenty, že tento americký postoj porušil mezinárodní právo, protože ještě i v současnosti mezinárodní společenství považuje přesun civilistů kterékoli země do okupované země za nezákonný podle čtvrté Ženevské úmluvy z roku 1949 a ve vztahu přesunu izraelských civilistů do okupovaného území Západního břehu Jordánu byly přijaté rezoluce Rady bezpečnosti OSN  č. 242 (1967), č. 252 (1968), č. 338 (1972), č. 476 (1980), č. 478 (1980) a č. 1860 (2009) formulujíce nelegitimnost izraelské reakce a rezoluce Valného shromáždění OSN z 29. listopadu 2012 o udělení statutu nečlenského pozorovatelského státu OSN Palestině.

Čtvrtá Ženevská konvence

Základním pramenem mezinárodního humanitárního práva podpory Palestiny je tzv. čtvrtá Ženevská konvence, která byla přijatá již v roce 1949 a ve které se mluví o zákazu transferu civilního obyvatelstva z teritoria okupujícího státu na okupované území.

Podle mezinárodního práva osady tohoto charakteru porušují jednotlivá ustanovení mezinárodního práva, která jsou i pro Izrael závazná. Mezinárodní humanitární právo zřizování těchto osad zakazuje a jeho nedodržování vede k porušování četných lidských práv Palestinců. Porušování zákazu výstavby židovských osad má dopad především na palestinské obyvatelstvo – přináší s sebou řadu porušení principů lidských práv. Patří mezi ně Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace z roku 1965, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních práv z roku 1966 a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966. Konkrétní projevy pociťují Palestinci v těchto právech: právo na vlastnictví, právo na rovné zacházení, právo na přiměřenou životní úroveň, právo na svobodu pohybu nebo právo na sebeurčení.

Při charakterizování přístupu Spojených států k izraelským osadám na okupovaném Západním břehu Jordánu je možné vycházet z respektování rezoluce RB OSN č. 242, která byla Radou bezpečnosti OSN jednomyslně (tj. včetně USA) schválená 22. listopadu 1967 po šestidenní válce. Preambule rezoluce upozornila na »nepřípustnost nabývání území válkou a na nutnost usilovat o spravedlivý mír, v němž bude moci každý stát v oblasti žít v bezpečí«.

První odstavec rezoluce prohlásil, že naplňování principů Charty OSN vyžaduje dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě, který bude zahrnovat aplikaci následujících principů: »stažení izraelských ozbrojených síl z území okupovaných v předešlém konfliktu; ukončení všech nároků a ozbrojených akcí a respektování a uznání svrchovanosti, územní celistvosti a politické nezávislosti všech států v této oblasti, práva na život jejich obyvatel uvnitř bezpečných a uznávaných hranic, bez hrozby a užívání síly«. Rezoluce č. 242 patří mezi nejčastěji zmiňované rezoluce OSN v souvislosti s ukončením arabsko-izraelského konfliktu a stala se základem pozdějších jednání mezi dotčenými stranami.

Podle agentury AP bylo dosud právní stanovisko amerického ministerstva zahraničí z roku 1978 – známé jako Hansellovo memorandum - hlavním podkladem pro citlivě formulovaný americký nesouhlas s budováním židovských osad na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu. AP v této souvislosti připomíná, že znění nesouhlasu se různilo s ohledem na postoj daného amerického prezidenta.

Flagrantní porušení

Spojené státy ke konci vlády prezidenta Baracka Obamy umožnily schválení rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která označila osady za »flagrantní porušení« mezinárodního práva. Tato rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2334 byla přijatá 23. prosince 2016 a konstatovala, že zřízení izraelských osad na palestinském území obsazeném od roku 1967, včetně Východního Jeruzaléma, nemá žádnou právní sílu, je porušením mezinárodního práva a jedním z hlavních překážek směrem k palestinsko-izraelskému urovnání založenému na principu dvou států a také k nastolení spravedlivého, trvalého a komplexního míru na Blízkém východě.

Nynější prohlášení amerického ministra zahraničí Mikea Pompea je odmítnutím této rezoluce RB OSN z roku 2016. Toto prohlášení je třeba akceptovat jako odmítnutí čtvrté ženevské konvence zakazující přesuny obyvatelstva okupační moci. Jde také o nový rozkol se spojenci Ameriky v Evropě a v islámském světě.

Představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová vydala 19. listopadu prohlášení, v němž potvrdila, že postoj EU k této otázce zůstal nezměněn. »Postoj Evropské unie k izraelské politice osídlení na okupovaném palestinském území je jasný a zůstává nezměněn: veškerá činnost v oblasti osídlování je podle mezinárodního práva nezákonná a narušuje životaschopnost řešení pro dva státy a vyhlídky na trvalý mír, jak potvrzuje Rezoluce RB OSN č 2334,« uvedla Mogheriniová. Dá se konstatovat, že EU bude nadále vyzývat Izrael, aby v souladu se svými závazky okupační moci ukončil veškerou činnost v oblasti osídlení a nadále bude EU podporovat obnovení smysluplného procesu směrem k dohodnutému řešení pro dva státy, což je jediný realistický a životaschopný způsob, jak splnit legitimní ambice obou stran.

Německá diplomacie navíc vyslovila názor, že »Francie, Německo, Itálie, Španělsko a Spojené království budou nadále vyzývat všechny strany, aby se vyvarovaly činů, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a které by ohrozily možnost řešení vznikem dvou států podle linií z roku 1967«.

Nahradit právo zákonem džungle

Generální tajemník Organizace pro osvobození Palestiny Saíb Irikát vyslovil názor, že »Spojené státy tím, že zaujaly takový postoj přes Pompea v této věci, a soudily podle svého názoru ohledně jiných otázek v různých částech světa, přímo porušují mezinárodní právo, snaží se podkopat jeho základy a nahradit jej zákonem džungle. Washington se proto připravuje o roli zodpovědného hráče na mezinárodní scéně a prostředníka v mezinárodních konfliktech.« Irikát navíc naléhal na mezinárodní společenství, aby řádně reagovalo na tato »nezákonná prohlášení«.

Taktéž jordánský ministr zahraničí Ajmán Safadí vyzval mezinárodní společenství, aby přijalo naléhavé opatření k obraně zásad mírového urovnání na Blízkém východě a konstatoval, že »mírový proces čelí bezprecedentním výzvám a potvrzení izraelské okupace zabije poslední šanci na vyřešení konfliktu na základě zásady soužití obou států«.

Mluvčí předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse Nabil abu Rudejneh uvedl, že Pompeovo prohlášení »je nezákonné a mělo by být odmítnuto a odsouzeno«.

Proto říkám, že je třeba vyzvat USA, ale případně i další státy, aby upustily od kroků, které by mohly vyvolat nové nebezpečné eskalace v tomto regionu a bránit vytváření podmínek pro obnovení přímých palestinsko-izraelských jednání.

Vojtěch FILIP,

předseda ÚV KSČM

a 1. místopředseda PS PČR

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 22 hlasů.

Vojtěch FILIP

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


halonoviny
2019-12-01 14:14
Pochopitelně, tady zasvěcený proizraelský postoj pana Prokopice
chybí...
hajek.jiri51
2019-11-28 00:33
Mezinárodní právo už neplatí, pro všechna, dávno. Západ, hlavně
ten "nejdemokratičnľjší" si z něho udělal rákosku nebo
spíš trhací kalendář. Už jen ta Monroova doktrína .... A ještě
navrch má tu drzost poučovat ty, kteří se ho udrží nejvíc. No není
to k pos ...?
josefko
2019-11-27 21:34
No to je pravda, ale naše zájmy jsou mi bližší. Věnuj se něčemu
aktuálnějšímu u nás.
slechta48
2019-11-27 19:09
Naše politická jelita si to raději "vyřídí" s agresivním
špiónským Ruskem. Blitky BISky tomu nasvědčují a jistě již
Petříčkové vybírají i diplomaty k vyhoštění.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.