Ilustrační FOTO - Pixabay

EU vyhlásila stav klimatické nouze

Evropský parlament ve čtvrtek rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v Evropské unii. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců.

Stručný text vyhlašující »klimatickou a environmentální nouzi« vyzval nastupující Evropskou komisi Ursuly von der Leyenové, aby přišla s legislativními návrhy a rozpočtovými kroky, které zajistí splnění klimatických cílů.

Unijní země se zavázaly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 % proti hodnotám z roku 1990. Podle průběžného hodnocení dosud přijatých kroků je však potřeba, aby byly členské státy aktivnější. Nová předsedkyně EK by proto zmíněný cíl chtěla zvýšit na 50 %. Zároveň chce unijní země přesvědčit, aby do poloviny století dosáhly tzv. uhlíkové neutrality. Proti přísnějším závazkům jsou zvláště zpátečnické státy V4 včetně ČR.

Iniciátorem i GUE/NGL

»EU musí společně jednat a prostřednictvím konkrétních opatření dávat příklad použitelný při mezinárodních klimatických vyjednáváních,« uvedla v prohlášení k rezoluci druhá nejsilnější parlamentní skupina socialistů, která spolu s liberály a levicovou frakcí GUE/NGL (jejíž součástí je i komunistická europoslankyně Kateřina Konečná) usnesení iniciovala. Pro jeho schválení bylo 429 poslanců, proti se vyslovilo 225.

Rezoluce rovněž vyzývá členské státy, aby alespoň zdvojnásobily své příspěvky do mezinárodního Zeleného klimatického fondu. Text také požaduje, aby Unie sladila svůj rozpočet s mezinárodními závazky. Poslanci dali najevo znepokojení nad tím, že skutečné závazky rozvinutých zemí ještě nedosáhly společného cíle 100 miliard dolarů (22 miliard korun) ročně.

První příležitostí k nabídnutí zpřísněných závazků má být podle poslanců již klimatická konference COP25 v Madridu. Ta začíná v pondělí.

Zelená dohoda pro Evropu

»Vzhledem ke klimatické a environmentální nouzi je nezbytné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 %. Jde zároveň o jasný a aktuální vzkaz pro komisi pár týdnů předtím, než zveřejní své sdělení o tzv. zelené dohodě pro Evropu,« uvedl k přijatému usnesení předseda výboru EP pro životní prostředí Pascal Canfin. Zmíněná dohoda je jednou z priorit nastupující exekutivy von der Leyenové, která chce klimatickým požadavkům přizpůsobit dlouhodobý rozpočet Unie.

Někteří kritici rezoluce tvrdili, že je příliš obecná a neobsahuje žádné závazky ze strany europarlamentu. Navrhovali například zrušit cestování mezi dvěma sídly EP v Bruselu a Štrasburku, které však dlouhodobě naráží na odpor zvláště Francie.

Poslanci ve čtvrtek v dalším usnesení podpořili rovněž vyhlášení zmíněné uhlíkové neutrality do roku 2050. V jejím rámci by unijní země výrazně snížily emise CO2 a zbytek by kompenzovaly například výsadbou nových stromů.

Ropácká Spolková rada

To naopak německá Spolková rada (v den nových celosvětových klimatických protestů) zablokovala části tzv. klimatického balíčku, který má vést k rychlejšímu snižování emisí skleníkových plynů. O opatřeních nyní bude muset jednat zprostředkovací výbor složený ze zástupců Spolkové rady i Spolkového sněmu, který už balíček schválil.

Balíček klimatických opatření, který vyjde na více než 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023, počítá například se zpoplatněním oxidu uhličitého vyprodukovaného v oblastech dopravy a bydlení skrze systém národních emisních povolenek nebo se zdražením letenek. Tato opatření prošla i ve Spolkové radě.

Vědci podpořili F4F

K celosvětovým protestům Fridays for Future (F4F) za lepší ochranu ovzduší se připojili vědci působící v Arktidě a Antarktidě, kteří se zabývají výzkumem dopadů změn klimatu na ta nejodlehlejší místa zeměkoule. Informuje o tom agentura DPA.

»Polární výzkumníci od jihu po sever děkují F4F za to, že upozorňují na naši práci,« uvedla na Twitteru Melanie Bergmannová z Institutu Alfreda Wegenera v německém Bremerhavenu. Na svém twitterovém účtu zveřejnila fotografii účastníků expedice na Arktidě, jak stojí u ledoborce Polarstern a drží transparent s nápisem: »My dodáváme fakta. Je čas jednat!«

Ledoborec Polarstern nechali vědci zamrznout do kry, s níž driftuje arktickou oblastí. Tato největší polární výprava, která začala v září, potrvá více než rok.

Protesty F4F podpořili také výzkumníci působící na německé Neumayerově výzkumné stanici v Antarktidě.

Příznivci hnutí, u jehož zrodu stála 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová, pořádali celosvětový protest počtvrté. Protesty se konaly krátce před začátkem klimatické konference OSN COP25, která začne v Madridu v pondělí a potrvá do 13. prosince. Do ulic měly podle odhadů dorazit znovu stovky tisíc lidí ve více než 2400 městech světa včetně desítky měst v ČR. Do naší uzávěrky došly zprávy o masové účasti nelhostejných desítek tisíc lidí např. v Itálii, Německu či v Austrálii.

Proti Black Friday

Stovky zejména mladých lidí pak v centru Kodaně při protestu za lepší ochranu klimatu namířily svůj hněv proti marketingové a slevové akci Black Friday, která je pro ně symbolem nadměrného konzumu. Informovala o tom agentura DPA.

Převážně mladí účastníci protestu v Kodani vyrazili na hlavní městskou nákupní třídu Ströget. »Zastavte Black Friday!«, křičeli. Na ulici bylo ale zároveň i mnoho lidí, kteří se nechali zlákat slevami v obchodech. Demonstranti požadovali, aby byl světový obchod ohleduplnější k životnímu prostředí a přejí si, aby se z Black Friday (Černý pátek) stal Green Friday (Zelený pátek). Za Zelený pátek (a proti Černému pátku) protestovali například i studenti v Bayonne na jihozápadě Francie.

Johnson a Farage se roztekli

Britská Konzervativní strana oficiálně podala stížnost u britského regulátora médií Ofcom na veřejnoprávní televizní stanici Channel 4. Televize totiž pro čtvrteční televizní debatu o klimatických otázkách odmítla jako diskutéra bývalého ministra životního prostředí Michaela Govea místo premiéra Borise Johnsona, kterého do pořadu zvala současně s lídry ostatních politických stran. Místo premiéra umístila stanice do studia ledovou sochu, která postupně tála.

Televize trvala na tom, že do debaty o životním prostředí nepřijme jiného konzervativního politika než premiéra Johnsona. Žádný zástupce konzervativců se tak do pořadu nedostavil, na rozdíl od lídrů labouristů Jeremyho Corbyna, Liberálních demokratů Jo Swinsonové nebo skotských nacionalistů Nicoly Sturgeonové. Podobně jako konzervativci dopadla i Strana pro brexit Nigela Farage, neboť i on odmítl dorazit. Na místech vyhrazených oběma politikům byly podle ČTK během debaty dvě velké ledové skulptury znázorňující planetu Zemi. Sochy s logy Konzervativní strany i Strany pro brexit během debaty postupně (roz)tály.

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3, celkem 10 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.