Ilustrační FOTO - Pixabay

Bylo příliš mnoho sněhu. Arktidě to škodí

V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. V důsledku zemřela řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.

Bylo to prostě příliš mnoho sněhu, i když mluvíme o Arktidě, jedné z nejchladnějších oblastí světa. Na vině jsou klimatické změny, které vyvolávají nárůst četnosti extrémních jevů. A to nejen zvyšování teploty, ale také ničivých uragánů, vydatných srážek, delších období sucha a samozřejmě také výraznějšího sněžení. Svědčí o tom i dění kolem severního pólu. Tým vědců z Aarhuské univerzity v Dánsku nyní uvedl, že loňský rok byl v Arktidě obdobím výjimečného sněžení a že důsledky tohoto jevu tamní ekosystém výrazně postihly.

Ekosystém v Arktidě je bez ohledu na nízké teploty velmi bohatý: vyskytují se zde četné živočišné a rostlinné druhy, které se v průběhu doby dokonale přizpůsobily životu v extrémních podmínkách. Situace se však nyní velmi rychle mění. Teploty v regionu stejně jako v ostatním světě vzrostly a ledu ubývá. Zároveň se prohloubily změny klimatu a zvýšilo se nebezpečí extrémních jevů. A přestože se lidé naučili víceméně předvídat dlouhodobé změny, je jen velmi málo známé o skutečném dopadu extrémních jevů na arktický ekosystém.

Extrémní léto

V roce 2018 jsme mohli pozorovat další extrémní léto. Ovšem v novém smyslu. Veřejnost se dlouho soustřeďovala na globální oteplování a zvláště na úbytek polárních ledovců, ale nyní jsme mohli sledovat jiný jev, totiž zvyšování hojnosti srážek v letních měsících a prohloubení proměnlivosti klimatu. To mělo vliv například na ekosystém v severním Grónsku, kde drasticky klesla reprodukce živočišných a rostlinných druhů - nejvíce za posledních 20 let. Jen málo zvířat a rostlin se dokázalo množit, a to právě kvůli hojnému a vytrvalému sněžení.

Nejen globální oteplování

Klimatické změny se tedy neomezují na globální oteplování, ale jsou mnohem složitějším jevem. Globálně sice teploty rostou, ale lokálně se více projevují extrémní jevy, které jsou někdy v rozporu s obecným trendem. Vzpomeňme si, jak si americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 stěžoval na tuhou zimu předpovídanou na Nový rok a vyjádřil přání, aby se víc projevilo »staré dobré globální oteplování« a byly tak nižší účty za topení.

Jeden rok, kdy se snížila reprodukce živočišných a rostlinných druhů, není sám o sobě tak dramatickým jevem, ani pokud jde o druhy, jimž hrozí vyhynutí. Znepokojivé však je, že dění z roku 2018 se může v budoucnu opakovat. Větší výkyvy klimatu mohou vést k tomu, že se četné arktické druhy dostanou na hranice schopnosti přežít. Studie dánských vědců ukazuje, že klimatické změny přesahují »pouhé« oteplování a že ekosystémy mohou být zatím vzácnými, avšak extrémními jevy tvrdě postiženy.

(ava, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 5 hlasů.

(ava, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.