Donald Trump. FOTO - Haló noviny

Celní hitparáda z produkce Donalda Trumpa

Tento týden je opět bohatý na aktivity Spojených států v oblasti celní politiky. Trumpova administrativa se tentokrát zaměřila na jihoamerické státy a stihla ještě pohrozit Francii i celé Evropské unii.

Donald Trump na počátku týdne oznámil, že Spojené státy okamžitě obnoví cla na ocel a hliník dovážené z Argentiny a Brazílie. Americký prezident to uvedl na svém twitterovém účtu.

»Brazílie a Argentina masivně devalvovaly svou měnu, což není dobré pro naše zemědělce,« napsal Trump a dodal: »S okamžitou platností obnovím sazby na veškerou ocel a hliník dodávané z těchto zemí do Spojených států.« Agentura Reuters připomíná, že zemědělci tvoří nezanedbatelnou část Trumpových voličů.

»Nechápu to jako odvetu,« řekl v rozhlasové stanici Rádio Itatiaia brazilský prezident Jair Bolsonaro, který je politickému stylu svého amerického protějšku obecně nakloněn a bývá sám označován za brazilského Trumpa. »Zavolám mu, aby nás netrestal. (...) Naše ekonomika stojí na komoditách. (...) Doufám, že to pochopí. (...) Jsem si téměř jistý, že nás poslechne,« dodal. Brazilská vláda v prohlášení uvedla, že jedná s Washingtonem.

Argentinský ministr hospodářství a práce Dante Sica považuje Trumpův krok za »nečekaný«. Argentinské ministerstvo zahraničí má o věci jednat s americkým resortem zahraničí. Argentina dosud tento rok do Spojených států vyvezla ocel a hliník za 700 milionů dolarů (přes 16 miliard korun), uvedla Sica.

Spojené státy zavedly nová cla na dovoz oceli a hliníku 23. března loňského roku. Odůvodnily to obavami z ohrožení národní bezpečnosti. Dovoz oceli od té doby podléhal 25procentnímu clu, na dovoz hliníku se vztahovala přirážka deseti procent. Evropská unie, Kanada i Mexiko měly zprvu výjimku, od 1. června 2018 se ale opatření začalo vztahovat i na ně. S několika státy byla dohodnuta jiná, necelní opatření omezující jejich dovoz do USA, jako jsou kvóty. Trump pak koncem loňského srpna některým zemím včetně Argentiny a Brazílie povolil z tohoto opatření úlevy.

Obě latinskoamerické země se v posledních dvou letech potýkají s pádem svých měn. Brazilský real se minulý týden propadl na rekordní minimum vůči americkému dolaru, letos na něj ztratil téměř deset procent. Argentinské peso ztratilo v roce 2019 téměř 60 % své hodnoty vůči dolaru.

Odplata za digitální daň

Americká vláda také oznámila, že by mohla uvalit až stoprocentní dodatečná cla na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů (55,3 mld. Kč) včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků. Jsou to protiopatření za francouzskou digitální daň, která by podle Washingtonu mohla poškodit americké technologické firmy.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire označil hrozbu cly za nepřijatelnou. Dodal, že v případě zavedení cel bude EU připravena k odvetě.

Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer v pondělním prohlášení uvedl, že podle závěrů pětiměsíčního vyšetřování jeho úřadu »není francouzská daň v souladu s převažujícími principy mezinárodní daňové politiky« a představuje neúměrnou zátěž pro dotčené americké společnosti. Mezi ně patří především internetoví giganti Google, Facebook, Apple a Amazon.

Americká vláda podle Lighthizera nyní zkoumá, zda podobné vyšetřování zahájí také vůči Itálii, Rakousku a Turecku, které rovněž plánují brzy začít vybírat digitální daň.

O České republice se Lighthizerovo prohlášení zveřejněné na internetových stránkách úřadu nezmiňuje. Česká vláda schválila zavedení sedmiprocentní digitální daně pro velké internetové firmy minulý měsíc. Do státního rozpočtu by daň podle odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon by mohl začít platit v příštím roce, pokud projde parlamentem a podepíše jej prezident.

Francouzský parlament schválil digitální daň letos v červenci. Daň má tříprocentní sazbu a týká se firem, které mají ve Francii příjmy nad 25 mil. eur (asi 638 mil. Kč) a celosvětově nad 750 mil. eur (přes 19 mld. Kč). Platí zpětně od začátku letošního roku.

Do francouzské státní pokladny má daň přinést peníze od velkých internetových firem, které vydělávají i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích. Dani se ve Francii říká GAFA, podle začátečních písmen čtyř zásadních zamýšlených plátců, tedy Google, Amazon, Facebook a Apple.

»Protiváha« subvencí

Spojené státy by mohly přikročit ke zvýšení i rozšíření cel, která v říjnu zavedly na zboží z EU v reakci na nezákonné subvencování výrobce letadel Airbus. Uvedl to Úřad amerického obchodního zmocněnce (USTR) po pondělním verdiktu Světové obchodní organizace (WTO), podle kterého EU subvencování Airbusu ještě zcela neukončila.

USTR uvedl, že USA vzhledem ke zprávě WTO a k nedostatku pokroku při řešení sporu zváží zvýšení celních sazeb i uvalení cel na další produkty z EU. WTO v říjnu povolila Spojeným státům uvalit jako odvetu za subvencování Airbusu cla na zboží z EU v objemu až 7,5 mld. USD (asi 174 mld. Kč) ročně. Washington následně zavedl 10procentní cla na velká civilní letadla a 25procentní cla na vybrané zemědělské a průmyslové zboží.

EU podle pondělní zprávy WTO neuskutečnila všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránila poškozování amerického výrobce letadel Boeing, a nadále subvencuje letouny Airbus A380 a A350. Airbus nicméně uvedl, že objem zboží podléhajícího americkým clům by se měl snížit o zhruba dvě miliardy dolarů, protože WTO ve zprávě dospěla k závěru, že újma působená Boeingu je menší než v minulosti. Podle USTR však k žádnému snížení není důvod.

USA a EU se od roku 2004 u WTO navzájem obviňují z nelegální podpory svých výrobců letadel Boeing a Airbus. Na obou stranách bylo zjištěno, že v rozporu s pravidly WTO výrobci letadel dostávají finanční podporu s cílem zajistit jim výhodnější pozici na trhu.

Konec obchodní války se odkládá

Obchodní dohoda mezi Washingtonem a Pekingem by podle Trumpa mohla být uzavřena až po prezidentských volbách v USA, které se uskuteční v listopadu příštího roku. »Nemám žádný konečný termín,« řekl Trump v Londýně, kam přicestoval na summit NATO. »Domnívám se, že z některých hledisek je lepší počkat na dobu po volbách,« dodal. Podle agentury Reuters tak podkopal naděje na rychlé vyřešení obchodního konfliktu mezi dvěma největšími ekonomikami světa.

Trumpova slova ještě podtrhl americký ministr obchodu Wilbur Ross, když řekl, že počkat s podpisem obchodní smlouvy na období po prezidentských volbách oslabí pozici Pekingu. »Tím odstraníme ze stolu něco, o čem si mohou myslet, že jim dává nějakou páku v jednáních,« řekl v rozhovoru na finanční televizi CNBC. Ross také připomněl, že nová vlna cel na dovoz z Číny vstoupí podle plánu v platnost 15. prosince, pokud nevznikne nějaký důvod k jejich odkladu.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 4 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.