Ilustrační FOTO - Haló noviny

Senát nesouhlasí s vyšším zdaněním loterií

Vládní daňový balíček, který počítá především se zdražením alkoholu a tabákových výrobků, včera vrátili senátoři do Sněmovny. Horní komora v předloze navrhla několik úprav. Nesouhlasí s vyšším zdaněním loterií či zvýšením poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Doporučila také úpravy ve zdanění technických rezerv pojišťoven.

»Balíček jsme připravili zodpovědně, konzultovali jsme to s odborníky, dává nám smysl, jsou to věci, které jsou důležité. Netajili jsme nikdy, že získáme příjmy do státního rozpočtu a použijeme je pro dobro lidí této země,« řekla senátorům před hlasováním ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zopakovala, že hlavním cílem novely je s pomocí změn ve zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu zvýšit ochranu občanů před vznikem závislostí na návykových látkách a hraní hazardních her a omezit škodlivé společenské dopady, které jsou s těmito závislostmi spojené. Připomněla, že konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty. Podle odborných studií u alkoholu dosahují celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně, u kouření přesahuji 100 miliard ročně. »Vyšší daně mohou tedy nejen zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, což jsme nikdy nezastírali, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy,« dodala ministryně.

Vládou navržené zvýšení spotřební daně na lihoviny senátoři nezměnili. Znamená to, že v případě půllitrové láhve 40procentního alkoholu vzroste spotřební daň z nynějších 57 korun na 64,50 Kč. V takovém případě zdraží láhev o 9,10 Kč. Piva ani vína se zvýšení sazeb netýká. Spotřební daně z cigaret a tabáku by měly stoupnout příští rok asi o 10 procent. Krabička cigaret tak podle ministerstva financí podraží minimálně o 5,40 Kč, tabákové firmy však hovoří o 12 až 13 Kč.

Předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM) věří, že Sněmovna senátní verzi odmítne. »Jsem přesvědčena, že opět projde sněmovní verze návrhu, protože jak vládní hnutí ANO, tak i ČSSD hlasovaly pro návrh zákona v té podobě, v jaké je. Věřím, že na svém hlasování setrvají a Senát bude přehlasován,« řekla našemu listu. Zdůraznila, že komunisté budou určitě hlasovat pro sněmovní verzi. Se změnami, které prosadili senátoři, nesouhlasí.

Předsedkyně rozpočtového výboru Sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM).

KSČM senátní úpravy nepodpoří

Senát navrhl provést v předloze několik úprav. Poplatek za vklad do katastru nemovitostí by se měl podle vládního návrhu zvýšit dvojnásobně na 2000 korun. Stát by tak měl podle ministerstva financí získat 650 milionů korun ročně. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil namítal, že rozpočet katastrálního úřadu počítá s navýšením příjmů o zhruba 200 milionů korun nižším a vláda chce tento rozdíl asi využít jinak. Schillerová uvedla, že takovéto porovnávání příjmů není možné. Nesouhlasí ani Vostrá. »Jsme přesvědčeni o tom, že služby katastru má platit zejména ten, kdo je využívá,« řekla poslankyně. Není podle ní obvyklé, aby běžný občan chodil několikrát na katastr, týká se to tedy především realitních kanceláří, makléřů apod. »To znamená, ti, kteří ty služby využívají, nechť si je také zaplatí, a navíc v porovnání se zahraničním, jsou u nás tyto poplatky dost nízké,« dodala Vostrá.

Nesouhlasí ani s rozhodnutím Senátu, který odmítl vyšší zdanění loterií z nynějších 23 procent až na 35 procent. Podle Vostré jde o kompromis, který prošel Sněmovnou. »Týká se to navýšení sazby daně u sportky, sazky, loterie a je potřeba si uvědomit, že jak jde technologický pokrok, i věci jako třeba stírací losy apod. se hrají on line a jejich návykovost se zvyšuje. Z tohoto důvodu nám navýšení této daně nevadí,« vysvětlila Vostrá stanovisko klubu.

Mezi nejvíc kritizované části vládní předlohy na půdě horní komory patřilo zdanění části technických rezerv pojišťoven. Senátní úpravy mají mimo jiné zabránit dvojímu zdanění pojišťoven, uvedl předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS). I k této úpravě se Vostrá staví odmítavě. »Myslím si, že to zdanění je naprosto v pořádku, pojišťovnictví užívá velké výhody, protože každý jiný subjekt, který podniká, zdaňuje rezervy a pouze pojišťovnictví ne, tak si myslím, že je naprosto v pořádku, že tato výjimka bude zrušena,« dodala Vostrá.

Senát rozšiřuje okruh lidí s nárokem na vyšší příspěvek

Poslancům se vrací také vládní novela, která má od příštího roku zvýšit rodičovský příspěvek. Podle senátní úpravy by navýšení příspěvku mohli získat i rodiče s dětmi do čtyř let věku, kteří příspěvek v dosavadní výši vyčerpali. V horní komoře tuto úpravu podpořili i senátoři ANO a ČSSD.

Změnu tak opět posoudí Sněmovna, která v listopadu jakékoli rozšiřování okruhu rodin s nárokem na příspěvek odmítla. Komunisté rozšiřování tehdy nepodpořili a podle stínové ministryně práce a sociálních věcí za KSČM, místopředsedkyně sociálního výboru Hany Aulické Jírovcové na tomto svém postoji setrvají i nadále. »S navrženým rozšířením nesouhlasíme, bereme to jako jednorázovou sociální dávku, a pokud se bavíme o navýšení příspěvku na rodičovskou dovolenou, opravdu nevidíme důvod, proč bychom měli dávat finance i rodičům, kteří už svoji rodičovskou dovolenou ukončili. Jsme přesvědčeni, že rodiče by toto navýšení měli mít v době, kdy jsou na rodičovské dovolené a starají se o své děti,« řekla Aulická Haló novinám.

Pokud by Sněmovna senátní verzi přece jen akceptovala, na navýšení by podle senátorky Renaty Chmelové z klubu KDU-ČSL dosáhla pětina rodin s dětmi do čtyř let, tedy zhruba 70 000. Stát by to stálo navíc až 2,6 miliardy korun.

Základní rodičovský příspěvek se má podle vládního návrhu zvýšit od příštího roku o 80 000 na 300 000 korun. V případě vícerčat má příspěvek stoupnout ze současných 330 000 korun na 450 000 korun. Růst rodičovské má státní pokladnu stát zhruba 8,6 miliardy korun.

Senátní doplnění počítá s tím, že by si rodiče dětí mladších čtyř let, kteří dosavadní příspěvek vyčerpali, mohli příští rok požádat o vyplacení navýšeného příspěvku, tedy o 80 000 korun v základní výši. Obdobný návrh ale při předchozím sněmovním projednávání neuspěl.

Vládní novela obsahuje i další změny. Počet hodin, na který mohou rodiče dávat své děti do dvou let do školky či jinam na hlídání - a nepřijít přitom o rodičovskou - by se měl od ledna zdvojnásobit. Zatímco nyní je to 46 hodin měsíčně, nově by to mělo být až 92 hodin v měsíci. Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí.

Ministerstvo práce oznámilo, že by dolní komora měla zákon znovu projednávat 17. prosince. Počítá s tím, že norma začne od ledna platit. »Vzhledem k tomu, že na zvýšení rodičovského příspěvku panuje shoda napříč politickým spektrem, lze předpokládat, že novela zákona bude schválena. Pokud by však na jeho projednání nedošlo v řádném termínu z časových důvodů, jsme připraveni iniciovat mimořádnou schůzi,« uvedlo tiskové oddělení resortu. Podle něj je možné schválení novely i s podpisem prezidenta do konce prosince stihnout.

(jad, ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.9, celkem 11 hlasů.

(jad, ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.