Jak řešit současnou krizi lesního hospodářství nejen v ČR

Správci lesních majetků a zástupci státní ochrany přírody se radili na semináři v Brně, jak stabilizovat rozvrácené lesní porosty v ČR i ve středoevropských zemích. Je to důsledek rozsáhlé kůrovcové kalamity porostů, oslabených několikaletým suchem.

Pohroma znehodnotila mnoho dřeva, které lesní dělníci zpracovávají a odesílají na využití. Po stromech zůstaly v terénu rozlehlé nepravidelné holoseče. Lesní školky nemají dostatek vhodných sazenic k obnově lesů. Brání jí i administrativní předpisy. Situaci lze zvládnout také návratem k uplatnění výmladkového lesa. Tento způsob se hojně využíval ve středověku, až v 19. a 20. století jej nahradily přísně plánovité pěstební způsoby s převahou smrku. Ve střední Evropě to zhoršilo lesní biodiverzitu. Propagátoři hospodaření na nových mýtinách s pařezy ponechanými ke zmlazení na původních stanovištích tvrdí, že les je to, co roste samo!

Na semináři diskutovali lesničtí praktici i akademici, biologové i ochránci přírody jak tohoto nastavení dosáhnout a jaké příležitosti výmladkové hospodaření přináší. Takové lesy, jinak také pařeziny nebo lesy nízkého a středního tvaru, patří mezi tradiční formy lesního hospodaření. Ve středoevropské krajině byly v minulých staletích běžné. Velké množství dřeva spotřebovaly kdysi železárny, sklárny a vůbec začínající průmysl, bylo potřeba na různé stavby a potřebovali ho i lidé na otop.
Od 30. let minulého století byly technologie pěstování lesa z ponechaných pařezů potupně opuštěny. V současné neudržitelné situaci krize smrkového hospodaření jsou považovány opět za smysluplné.

Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR představil projekt obnovení výmladkového hospodaření v ČR. Jde o prozkoumání a překonání bariér, které má komplexní povahu. Výzkumníci probírají to, co dnes nedovolují lesní zákony a vyhlášky, zatímco kdysi to bylo běžné. Aplikačně orientovaný víceoborový výzkum v terénu na několika lokalitách shrnou akademici koncem roku 2022 do výsledného projektu. Ten pak poslouží k šíření informací o environmentálních, ekonomických a sociálních přínosech výmladkového hospodářství.

Výzkumníci srovnávají produkci dřeva z hektaru dnes klasického lesa mýceného ve stáří asi 100 let a naopak pařezin s regulovanými výmladky, kde se dřevní vegetace vystřídá na jednom stanovišti za sto let třikrát. Výmladky z pařezů a kořenů starých stromů rostou několikanásobně rychleji než sazenice z lesní školky. Výmladky je nezbytné občas prořezávat k ponechání hlavních kmenů a k produkci velkého množství zbylé biomasy. Lesní štěpka z vyřezaných zmlazených stromků a větví slouží k odvozu na otop nebo spolu s opadaným listím jako přirozený zásobník minerálních živin a tvůrce humusu, který zadržuje a uchovává v lese půdní vláhu.

Současná legislativa pro lesnictví pařezinu s několika stadii vývoje lesa v soustavě pasek nezná. Přirozenou levnou obnovu lesa potřebuje v novelách zákonů a vyhlášek legislativně zpřesnit. Jednoduché funkční řešení se režimům od r. 1939 nehodilo. Lesníci potvrdili, že tak dlouho autorita říká, že to nejde, až přijde někdo, kdo neví, že to nejde, a udělá to!
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně uvedli, že z pařezin obrážejí  hlavně lípy, lísky, habry, babyky, z 60 procent také duby nebo polovina buků. Výzkumníci zjišťují, proč některé pařezy a kořeny starých stromů dělají výmladky, zatímco jiné nikoliv. Z výmladků přežívá kolem 100 procent lip, 96 procent habrů, 91 procent babyk a dubů atd. Vědci rovněž zkoumají pravdivost, nebo neopodstatněnost domněnky, že výmladky ochuzují půdu na stanovišti. Zdá se, že to platí jen na velmi chudých půdách takřka bez humusu nebo tam, kde zeminu smyla ze stráně po škodách způsobených těžkou technikou vodní eroze.

(vž)

ILUSTRAČNÍ FOTO – Haló noviny/Jiří ZIKMUND


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 12 hlasů.

(vž)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.