Ilustrační FOTO - Haló noviny

Z vystoupení a interpelací poslanců KSČM na prosincové schůzi Sněmovny

K návrhu novely zákona o bankách poslanců B. Kořanové, M. Kupky, I. Bartoše, P. Jelínka, P. Kováčika, J. Chvojky, J. Bartoška, H. Langšádlové, V. Kovářové, druhé čtení

S připomínkami vlády jsme se vypořádali

Jiří Dolejš, místopředseda výboru pro veřejnou správu

Pouze pro ty, kteří tomuto tisku nevěnovali nějakou extra pozornost, si dovolím velmi hutné a stručné metodické shrnutí, a to v tom smyslu, že tento tisk je poslaneckým návrhem, ale jde napříč politickým spektrem, takže pokud si příslušní poslanci ve svých klubech odpracovali, co měli, tak by to nemělo narazit na politické bariéry.

Pokud jde o věcné bariéry, tak tím, že to není vládní, ale poslanecký návrh, tak samozřejmě primárně, a já jsem to avizoval už v prvním čtení, bylo potřebné se ve druhém čtení vypořádat s připomínkami zejména vlády, která dala souhlasné stanovisko, ale bylo jaksi podmíněné. Má tam dikci za předpokladu - a teď tam je půl stránky určitých výhrad - čímž vznikl prostor pro to, aby se věci doladily. A tím, že byl zákon posunut do garančního výboru, výboru pro veřejnou správu, tak se věci odehrávaly zejména na půdě tohoto výboru. Ten - první čtení jsme měli koncem září - přijal usnesení ke druhému čtení až v polovině listopadu. Byl tam tedy časový prostor, a jak hovoří klasik, například Suvorov, jak se říká »těžko na cvičišti, lehko na bojišti«, takže si myslím, že v tomto případě snad osvědčili účastníci debaty svou kompetenci, protože připravili komplexní pozměňovací návrh, to musím zdůraznit, který prošel usnesením výboru pro veřejnou správu s tím, že výbor přijal ještě drobné usnesení, které se k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu již váže, ale protože má charakter nikoliv vlamování se do přijatého textu, ale přidává k němu něco, tak tam nevzniká žádná kolize. A kdo máte ambici ještě něco načíst, měli byste načítat k textu komplexního pozměňovacího návrhu.

Komplexní pozměňovací návrh, jistě o něm bude hovořeno, se v podstatě týká dvou zákonů, zákona o bankovnictví, a zákona, který řeší ty špinavé peníze, ten anti-money laundering. To jsou dva zákony plus účinnost od roku 2021. A ten druhý béčkový pozměňovací návrh se pak týká další oblasti - pojišťovnictví, případně odpovědnosti za provoz motorových vozidel. To je usnesení výboru pro veřejnou správu.

Rozpočtový výbor se tímto zákonem také zaobíral, ale jaksi potěšen, že garanční roli převzal výbor pro veřejnou správu, tak ho pouze projednal a doporučil ke schválení bez vlastních připomínek. To je v tuto fázi, pokud jde o usnesení oněch dvou výborů a můj komentář jako zpravodaje, všechno.

 

K návrhu novely zákona poslanců Barbory Kořanové, Petra Sadovského o provozu na pozemních komunikacích, druhé čtení

Cílem je zajistit větší plynulost silničního provozu

Květa Matušovská, místopředsedkyně hospodářského výboru

Já bych ráda odůvodnila svůj pozměňovací návrh a zároveň vysvětlila, proč ho podávám. Oproti původnímu návrhu, který tady projednáváme, se zákaz jízdy v levém jízdním pruhu omezuje pouze na nákladní vozidla a jízdní soupravy s hmotností převyšující 12 tun. Jsem přesvědčena o tom, že zákaz jízdy na dálnicích by se neměl vztahovat na vozidla kategorie N1 a N2, a když už, tak pouze na vozidla N3. To znamená, na vozidla s nejvyšší přípustnou hmotností nad 12 tun, což nám potvrdili odborníci z praxe i zástupci dopravců.

Tímto pozměňovacím návrhem chceme zamezit šikaně řidičů a dopravců a zajistit, aby vozidla kategorie N1 a N2 mohla bezpečně předjíždět právě zmíněné kamiony nad 12 tun, aniž by na nezbytně dlouhou dobu blokovala levý jízdní pruh. Dále chceme předejít zbytečnému zvětšování dopravních kongescí, respektive tvorbě dlouhých kolon, které se obzvlášť v opravovaných úsecích dálnice tvoří, jsou s tím obrovské problémy a vznikají tak nebezpečná místa. Tam právě dochází k dopravním nehodám.

Obecně je naším cílem zajistit větší plynulost silničního provozu, a to nejen na dálničních úsecích. Podobný názor zastává například i Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy, které upozorňují, že zákaz předjíždění nákladních vozidel nezvýší plynulost a bezpečnost provozu na dálnicích, naopak způsobí na silnicích nové problémy i řidičům osobních vozů. Rychlost v pravém i levém pruhu na dálnici totiž bude určovat nejpomalejší vozidlo. Pokud budou kamiony celý pravý jízdní pruh blokovat, řidičům osobních vozidel se zároveň ztíží možnost a zvýší nebezpečnost zařazování na dálnicích jak z připojovacích pruhů, tak i při sjíždění z dálnice. Dále dodávají, že současná legislativa už umožňuje, aby byla souběžná jízda kamionů zakázána. Mohou být využity značky zákazu předjíždění, které už na některých úsecích jsou, a kamiony mají zákaz vjezdu do třetího jízdního pruhu. Jsou stanovena pravidla pro objíždění kolony stojících vozidel.

V pozměňovacím návrhu, který předkládám, dochází rovněž ke zkrácení doby, v níž má zákaz platit, a navrhuje se, aby platil pouze v době od 6 do 19 hodin, neboť v pozdějších večerních hodinách již nebývá provoz tak intenzivní.

 

K návrhu poslanců Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Miloslavy Vostré, Stanislava Grospiče a Květy Matušovské na vydání zákona o zrušení zákona o zákazu dodávek pro JE Búšehr, druhé čtení

Čí zájmy doopravdy hájí odpůrci tohoto zákona?

Vojtěch Filip, místopředseda Sněmovny

Respektuji, že je zde návrh na zamítnutí, a musím říct, že jsem překvapen, jaké pokusy o trik se tady vyslovily. Ten nejpodivnější, který jsem za svá léta ještě nezažil, nebyl směšný, jako bývají některé, jako na přerušení o více než 120 dnů, aby se rozpustila Poslanecká sněmovna, ale byl velmi nebezpečný. Sněmovna ho nepřijala a já jsem rád.

Byl to návrh, aby se tímto tiskem Sněmovna nezabývala do konce volebního období. Pokud bychom to odhlasovali, tak vlastně zavedeme praktiku, že poslanec nebo skupina poslanců nebude mít právo na projednání svého návrhu zákona. Ono stačí to, že většina návrhů zákonů se neprojedná z důvodu času, ale to platí pro všechny. Pokud by tato praktika tady nastala, tak se dostaneme minimálně mimo ústavní rámec. A upozorňuji na to, že to je velmi nebezpečná věc, která může do budoucna vyřadit demokratický proces z této Sněmovny.

Druhá věc, ke které se chci vyjádřit, je otázka spojenců a symbolů. Víte, já vůbec nezpochybňuji, že politika je o symbolech, politika je také o spojencích, ale politika je také o tom, že spojenci by měli mít respekt k právu svých přátel, svých spojenců k tomu, aby měli vlastní ekonomickou politiku, která žádným způsobem nenarušuje spojenecké vazby ke komukoli. A tento návrh zákona, kterým se ruší zákon, kterým se omezují podniky v České republice, nijak nenarušuje naše vztahy ani se Státem Izrael, ani se Spojenými státy.

A připomínám, že zařízení, o které tady konkrétně šlo, dodávala firma ve Velké Británii, která je vlastněna zčásti americkým kapitálem. Takže my jsme si zakázali sami sobě něco vyrábět, něco dodávat, dostat za to peníze, museli jsme konkrétní český podnik ZVVZ Milevsko odškodnit ze státního rozpočtu, protože jsme zavinili jako stát, že nemohli realizovat svoji zakázku, a přitom ti, kteří to zkoušeli, jestli my jsme ti hlupáci, kteří budou papežštější než papež, omlouvám se za to přirovnání, kteří budeme schopni jim uvolnit prostor v tom ekonomickém sporu pro jejich realizaci dodávek. Mně to připadá nenormální.

 

Někteří se pohybují až na hranici s vlastizradou

A dovolte mi tedy, abych řekl a opakoval - a navazuji tím na to, co tady říkala kolegyně Jana Černochová z ODS. Nemohu jí to říct teď, je nepřítomná, ale zopakuji slova daná nařízením Rady Evropské unie 2015/1861, že byl zrušen obecný zákaz vývozu dvojího použití uvedeného v příloze 1 nařízení Rady č. 428/2009 s tím, že nadále je zakázán vývoz položek včetně zboží, technologií a softwaru uvedeného na seznamu režimu kontroly raketových technologií. Navrhovaná právní úprava je vzhledem k výše uvedenému v plném souladu s právem EU. To podotýkám, protože nic takového, co by se dodávalo do jaderné elektrárny v Búšehru, která mj. je dávno dokončena, a ten zákon jako takový je obsolentní, nepoužitelný na ty dodávky, tak to je věc, kdy podle mého soudu tady falešně argumentují ti, kteří např. říkají, že by to porušilo naše přátelské vztahy se Státem Izrael.

Já tomu nevěřím, je to nesmyslný argument, který opravdu nemá nic společného s právem našich podniků dodávat technologie, které vyrábíme, které nejsou na seznamu žádného zakázaného zboží do kteréhokoli státu na světě. A pak si musíme uvědomit, jestli ti, kteří takto argumentují, ve skutečnosti hájí zájmy voličů, kteří je volili v České republice, jestli to je věc, kdy hájíme zájmy tohoto státu, nebo hájíme zájmy státu zcela jiného. Často ty zájmy hraničí s vlastizradou. A já toto slovo používám zcela záměrně, abychom si uvědomili, že státy, které nás vyzývají, abychom neudělali to nebo ono, nakonec v mezinárodním obchodě zaujmou naše místo, místo našich podniků, které tam léta vyvážely.

Proto jsem přesvědčen, že nemáme podléhat falešné argumentaci, máme si chránit náš český národní zájem, zájmy našich podniků, zájmy našich lidí, kteří pracují v těch podnicích, ať už jsou to zaměstnanci, dělníci, nebo manažeři. Protože odvedli kus poctivé práce, získali zakázku, která má neuvěřitelný prestižní význam pro dodávky do úplně jiných států. Protože nejde ve skutečnosti o to, jestli jsme dodali toto zařízení do jaderné elektrárny v Búšehru, ale jestli ho můžeme dodávat a můžeme prokázat, že v mezinárodním tendru jsou naše podniky úspěšné a kdy byly naposledy úspěšné. A tam nejde o to, že ZVVZ Milevsko můžeme zapojit při dodavatelských vztazích, při zvětšení kapacity jaderné elektrárny Dukovany nebo jaderné elektrárny Temelín. Nakonec vláda České republiky rozhodne v nejbližší době o tom, jak se bude vybírat dodavatel té technologie a jaké zájmy tam budeme mít jako zástupci ČR, zástupci českého průmyslu.

Respektujme naše vztahy v Evropě

Takže v tomto ohledu bych chtěl vás všechny, kteří nejste přesvědčeni o tom, že tento obsolentní zákon má být zrušen, přivést k tomu, abyste si, prosím, znovu přečetli důvodovou zprávu, ve které jsou velmi krátce, na tři čtvrtě stránky, uvedeny důvody, pro které EU dál prezentuje onu jadernou dohodu mezi Evropskou unií, tedy mezi všemi státy, včetně České republiky, ve vztazích k Íránu, a proč je ten rozdíl mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. My jsme součástí EU podle rozhodnutí v referendu, které respektuji. Respektuji jej víc než mnozí ti, kteří vzývají Evropskou unii při každé příležitosti. Mám výhrady k tomu, jakým způsobem zachází Evropská komise s jednotlivými státy, zejména středními a malými, a jakým způsobem podle Lisabonské smlouvy můžeme být přehlasováni.

Ale na druhou stranu vzhledem k tomu, že tohle není věc, která by byla v rozporu s našimi závazky s EU, tak bych vás žádal, abyste i vy respektovali naše vztahy, které máme k Evropě, které máme k ostatním dodavatelům, se kterými může komunikovat.

Chápu, že první hlasování, které bude ve třetím čtení, je návrh na zamítnutí. Byl bych rád, kdyby neprošel, kdyby zákon byl schválen, protože legislativní proces schválením zákona případně neskončí. Dovedu si představit debatu v Senátu i debatu při návrhu zákona, který nám pravděpodobně zamítnutý vrátí Senát. Ale přesto bych rád upozornil na to, že si máme vážit rozhodnutí občanů ČR, tzn. zaprvé vstupu naší republiky do EU, našich závazků vůči sedmadvacítce, ale také naší vlastní odpovědnosti vůči občanům ČR.

 

K vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2020, druhé čtení

Víc peněz na cvičnou munici i ochranné vesty pro policii

Zdeněk Ondráček, místopředseda výboru pro bezpečnost

Dovolte mi, abych vás seznámil s pozměňovacím návrhem do státního rozpočtu, a to ve změnách, které by se týkaly jenom kapitoly ministerstva vnitra - ve specifickém ukazateli výdaje policie ČR se zvyšuje částka o 120 mil. korun. V té samé kapitole ministerstva vnitra by se specifický ukazatel výdaje pro zabezpečení plnění úkolů MV a ostatních organizačních složek státu snížil o 100 milionů korun na nákup služeb ve vazbě k výdajům na výzkum a vývoj. V té samé kapitole, v tom samém, výdaje na zabezpečení plnění úkolů ministerstva vnitra a ostatních organizačních položek státu, se snižují o dalších 20 mil. Kč neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím.

A jak bychom těch 120 milion korun investovali do Policie České republiky. Bylo by to do dvou oblastí, v oblasti munice, abych to tak zkrátil, bychom navýšili objem peněz o 90 mil. Kč. Proč zrovna do munice? Kvůli předchozím rozpočtovým restrikcím zejména na počátku tohoto desetiletí byla u Policie ČR postupně snižována záloha munice, která vždy zabezpečovala krytí nepředvídatelných zvýšených potřeb výcviku a rovněž sloužila jako pojistka pro případ, že dojde k prodloužení dodacích lhůt dodávek v rámci veřejných zakázek. V současnosti pořizovaný objem výcvikové munice je okolo 12 milionů kusů ročně a neumožňuje to vytvořit základní nutnou skladovou zásobu. Munice se tedy prakticky ihned po příjmu na sklad vydává a dále distribuuje na jednotlivé útvary Policie ČR. Cílem navýšení finančních prostředků pro tuto oblast je vytvoření zálohy munice, protože neexistence adekvátní zálohy munice ve skladu jednotně pořizovaného majetku neumožňuje efektivní a plynulé zásobování útvarů Policie ČR.

Jde o ochranu zdraví a životů

Zbývajících 30 mil. Kč by bylo investováno v oblasti balistických ochranných prostředků. Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je zaměstnavatel povinen zabezpečit bezpečný výkon služby policistů, nebo chcete-li, všech příslušníků bezpečnostních sborů, ale v tomto případě policistů, a jednou z oblastí zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví policistů jsou ochranné prostředky proti střelám, střepinám a bodným zraněním. Rozkazem policejního prezidenta 172 z 30. 6. 2017 byla vytvořena systematizace ochranných prostředků Policie ČR proti střelným a bodným zraněním a střepinám. Tato systematizace je průběžně naplňovaná. V současné době je naplněna ze 60 procent.

V loňském roce jsme zde s podobným návrhem uspěli. Navýšili jsme prostředky na balistickou ochranu příslušníků také o 30 milionů korun. Ale podle zprávy, kterou mi poskytlo ministerstvo vnitra, v letošním roce bylo za balistiku utraceno pouze 50 mil. Kč, protože se nedaří některé soutěže dotáhnout do zdárného konce. Řada událostí z poslední doby ukázala, že útoky na policisty můžou přijít nečekaně, kdykoliv a v situacích, kdy to nelze předem předvídat. Balistická ochrana je tedy primárním prostředkem, který může ochránit život a zdraví každého policisty.

Chtěl bych říci, proč z těchto dvou položek odebírám peníze k nákupu služeb ve vazbě na výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Pro rok 2020 je v této podsložce alokováno 846 mil. Kč. V loňském roce to bylo o 200 milionů korun méně. A co se týká neinvestičních transferů neziskovým a podobným organizacím, zde bych chtěl říci, že po dobu, co zpravodajuji rozpočet kapitoly ministerstva vnitra, v této položce vždy byla částka 40 mil. Kč. Bylo to od roku 2018, 2019, i 2017 - a teď došlo k navýšení na 70 mil. Kč. Takže z této podsložky jsem si dovolil navrhnout odebrat 20 milionů, které by sloužily na dvě základní potřeby Policie ČR, tzn. nákup munice a nákup balistické ochrany příslušníků bezpečnostních sborů.

 

Přidejme Ústavu výzkumu globální změny

Miroslav Grebeníček, místopředseda kulturního výboru

Obecně si dovolím konstatovat, že návrh zákona o státním rozpočtu, který předkládá vláda, nebo vláda předložila, pokládám za současných podmínek s ohledem na ekonomický vývoj a očekávané příjmy v roce 2020 za vcelku racionální a odpovídající daným možnostem. Předesílám rovněž, že pozměňovací návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020, který předkládám a ke kterému se tímto hlásím, nejde proti konceptu vládního návrhu a neznamená ani mechanické dílčí navýšení prostředků pro rozpočtovou kapitolu Akademie věd za cenu toho, že by v jiné kapitole měly prostředky chybět. Podstatou mého pozměňovacího návrhu je navýšení prostředků kapitoly Akademie věd na institucionální podporu Ústavu výzkumu globální změny, jehož institucionální podpora je nyní velmi nízká, a to z nečerpaných a kumulujících se nároků z nespotřebovaných výdajů v kapitole Technologická agentura. Jde o prostředky pro odpovídající institucionální podporu výzkumu a řešení mimořádně závažných problémů, kterým musí republika dnes, a zejména v budoucnosti čelit v souvislosti s klimatickými změnami a nepříznivými tendencemi vývoje, pokud jde o zhoršování kvality půdy a ohrožení vodních zdrojů a zásob vody.

Proto navrhuji: 1. Navýšení rozpočtu výdajů Akademie věd ČR na specifickém ukazateli »infrastruktura výzkumu« a na průřezových ukazatelích »výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů« v tom »ze státního rozpočtu celkem« v tom »institucionální podpora celkem« o 50 milionů korun na rok 2020 s určením této částky k navýšení prostředků na institucionální podporu pro Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, veřejnou výzkumnou instituci.

2. Snížení výdajů v kapitole Technologická agentura ČR - na specifickém ukazateli »dotace jiným subjektům« a na průřezových ukazatelích »výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů«, v tom »ze státního rozpočtu celkem«, v tom »účelová podpora celkem« o 50 milionů korun a »účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací«.

Snížení prostředků projekty Technologické agentury neohrozí

Krátké odůvodnění. V současnosti mimořádně stoupá význam výzkumu v oblasti závažných změn klimatu, průběhu počasí, přírody a životního prostředí ve střední Evropě, na území ČR a v sousedních zemích v souvislosti s celkovými změnami klimatu a nepříznivými tendencemi vývoje, zejména vlivy globálního oteplování, problematikou nedostatku srážek a proměnami vývoje počasí, ohrožením vodních zdrojů a vysycháním a zhoršováním kvality půdy. Je žádoucí a naléhavé zajistit a posílit výzkum v této oblasti a garantovat určitou stabilitu výzkumné základny.

Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který se výzkumem v této oblasti zabývá, až dosud pokrýval převážnou část prostředků z grantů. Oproti většině výzkumných institucí zřizovaných Akademií věd, které jsou v souladu se standardem velmi podstatně financovány z prostředků institucionální podpory Akademie věd ČR, tak například tento ústav podle údajů výroční zprávy za rok 2018 obdržel od Akademie věd jako zřizovatele běžné, tedy neinvestiční prostředky institucionální podpory v objemu 47 358 000 korun, což činilo pouhých 19,9 procenta výnosů instituce. Celých 80,1 procenta výnosů instituce bylo pořízeno mimo dotace zřizovatele. S ohledem na skutečnost, že jde o ústav s velkým vědeckým výkonem a dosahem, s mimořádně důležitými výstupy vzhledem k současným i budoucím problémům ČR v této oblasti, je vhodné a žádoucí navýšit procento institucionální podpory ústavu tak, aby se přiblížilo standardu.

Zatím ústav získal přibližně 15 procent financování formou základního financování, tedy z institucionálních prostředků z rozpočtu AV ČR. Zbytek 85 procent získával formou individuálních grantů včetně mezinárodních projektů.

Uznávaný standard pro obdobná pracoviště je však v poměru 70:30. Na rok 2020 jde o meziroční navýšení výdajů pro rozpočtovou kapitolu Akademie věd o 50 mil. Kč. Toto navýšení by pak mělo být zachováno v dosaženém procentu institucionální podpory i pro léta následující. Snížení účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací v kapitole Technologická agentura ČR - navrhuji z důvodu nečerpání kumulujících se nároků z nespotřebovaných výdajů na tomto ukazateli. Snížení účelové podpory uvedené kapitoly v žádném případě tak neohrozí financování realizace programů a projektů této agentury.

 

Usnesení ke státním hmotným rezervám

Leo Luzar, člen hospodářského výboru

Já bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 3811. Dovolte mi přečíst odůvodnění: Doprovodné usnesení důrazně upozorňuje vládu ČR, že plnění rozpočtu v příjmové oblasti Správy státních hmotných rezerv je možné až od doby splnění právních náležitostí nutných k realizaci navrhovaného prodeje uskladněného materiálu, barevných kovů. To vše v návaznosti na krizový zákon. Opačný postup, tj. realizace prodeje a až následné změny v krizových plánech by mohly znamenat úmyslné ohrožení obranyschopnosti státu a závažné narušení připravenosti státu zvládat krizové situace. Zároveň je nutno upozornit na souvislosti spojené se sdílenou bezpečností EU v souvislosti s budováním krizových zásob členských států Unie, zvláště pak u zásob surovin, jejichž zdroje se nenacházejí na území státu a jsou závislé na dovozech ze zemí mimo Evropskou unii.

 

Z ústních interpelací na předsedu vlády ČR

Se zločiny privatizace si vláda neví rady

Jiří Valenta, místopředseda výboru pro evropské záležitosti

Vážený pane premiére, prosím o vaši jasnou odpověď, tentokrát již nikoliv formou dopisu předsedovi Sněmovny, ale zde na mikrofon před námi poslanci a přirozeně před celou občanskou veřejností, a to konkrétně na můj dotaz k vládní realizaci usnesení Poslanecké sněmovny č. 653 k nezaplaceným podnikům privatizovaných vládami ODS, ODA a KDU-ČSL v letech 1992 až 1998.

Zmíněné usnesení bylo přijato významnou sněmovní většinou, prakticky všemi přítomnými, snad kromě poslanců z řad politických subjektů, jejichž předchůdci jsou za privatizační zločiny minimálně morálně spoluzodpovědní, a zavázalo tak vaši vládu ke zpracování trestně právních předpisů, aby bylo možno privatizační zločiny, které způsobily našim občanům stamiliardové škody, dále vyšetřovat a stíhat, aby nedošlo k jejich promlčení, a to alespoň u těch, které ještě promlčeny nejsou, a to včetně posouzení, zda nedocházelo v některých obdobích k situaci, kdy nemohla promlčecí doba ani běžet.

Resumé vaší písemné odpovědi, že se domníváte, že stávající právní úprava je nastavena vhodně a nepokládáte za přínosné podnikat jakékoli kroky směřující k požadované změně, nejen mne, ale i obrovskou část společnosti nikterak neuspokojila, ale naopak pouze ilustrovala vaši nechuť se zřejmými zlodějnami v našich novodobých dějinách zaobírat, ale i despekt k Poslanecké sněmovně, které je i vaše vláda ze své činnosti odpovědná.

Andrej Babiš (ANO), premiér ČR

Já nevím, jaký despekt? Žádný despekt. Proč mluvíte o despektu? Já jsem kvůli tomu, o čem mluvíte, založil protikorupční hnutí. Já mám tady takovou tabulku, kdybyste chtěl, kupónka, krádež století, 600 miliard, tunelování bank a jejich následná sanace 338 miliard, lehké topné oleje 100 miliard, privatizační fondy 50 miliard.... dva tisíce miliard pryč, v dnešních cenách pět tisíc miliard. Mě nemusíte přesvědčovat. Nikdy bych nešel do politiky, kdyby tradiční demoblok fungoval a nenechal zdecimovat naše hospodářství. Takže já určitě nemám zájem tady něco tajit nebo něčemu bránit, určitě ne.

My samozřejmě na vládě posuzujeme každý ten návrh a já tady mám pozici ministerstva spravedlnosti, ano, můžu to dlouho číst, tady sedí paní ministryně spravedlnosti, ona nemůže bohužel vystupovat, ale zkuste interpelovat ji, kde je problém a co vy navrhujete. Já zkrátka s tím nemám problém, aby tady, pokud došlo k nějakým - a určitě došlo - zvěrstvům a někdo nám rozvrátil hospodářství... Přišli jsme o české pivo a můžu tady dlouho mluvit, IPB a ty všechny věci, kampeličky, privatizační fondy, někteří dokonce kandidují na prezidenta, ti, co byli ve fondech, které se vytunelovaly... Ano, lidi mají krátkou paměť. Můžeme to připomenout. Já s tím problém nemám. Já určitě ničemu nebráním. Ale nechápu, co je potřeba, jaký zákon nebo kde co je potřeba udělat, aby se stalo co? Nevím, co by se mělo stát konkrétně.

To byla otázka vůle, jestli to chtěl někdo vyšetřovat. Před námi to nikdo nechtěl vyšetřovat. Před námi to byla jedna parta, ano? Takže já s tím problém nemám. Ale pokud mi poradíte, co máme udělat, jaký zákon je potřeba změnit, tak paní ministryně spravedlnosti se na to podívá.

Lidi, kteří rozvrátili naše hospodářství, nebráním

Tady mi píše např. ministerstvo spravedlnosti: Doplnění předmětných trestných činů do ustanovení § 35 zákona trestního zákoníku je považováno za neslučitelné s účelem a celkovou koncepcí tohoto ustanovení, neboť všechny kategorie trestných činů zakotvené v předmětném ustanovení jsou odrazem závazků vyplývajících z přijetí příslušných norem mezinárodního práva a rovněž odrazem některých negativních zkušeností... Ministerstvo spravedlnosti nechce stíhání privatizačních trestných činů bagatelizovat, je zřejmé, že tyto trestné činy svojí povahou nedosahují takové závažnosti, aby bylo opodstatněné jejich zařazení do kategorie nepromlčitelných trestných činů. V této souvislosti lze upozornit i na disproporci, která by vznikla ve vztahu např. k trestnému činu vraždy, která by i nadále promlčitelná byla - došlo by tak k preferenci hospodářského zájmu státu nad zájmem na ochranu lidského života. V případech, u nichž se dosud ani během stanovené promlčecí doby, tzn. během dvaceti let, nepodařilo získat dostatečné poznatky potřebné k zahájení trestního stíhání, pak nelze důvodně předpokládat, že by tomu bylo jinak.

Takže pokud je to o tom - to je asi odborná záležitost - a o tom, že se tady děla zvěrstva a někdo, kdo tady vytuneloval OKD, má tady síť médií, které chrlí různé lži od rána do večera, i proti mně... A na ministerstvu financí po tom zvěrstvu a ukradení OKD nezůstalo nic. Ani papír. Máte komisi, tak zkuste aspoň to. Já nevím. Řekněte mi, co teda je špatně a co vám brání, abyste to načetl jako poslanec, když máte něco. Já určitě tyhle lidi, kteří tady zapříčinili totální rozvrat našeho hospodářství, bránit nebudu. Nemám na tom nejmenší zájem.

Proč jste ke zlodějnám tak benevolentní?

Jiří Valenta

Děkuji za odpověď, pane premiére, popsal jste tu situaci velice přesně, podrobně a myslím si i správně. Ale mně tady chybí vaše kroky. Vy jste vláda. Vy jste vláda téhle země. A Sněmovna vás zmíněným usnesením pověřila, abyste ty kroky, minimálně k tomu, aby promlčecí lhůta neskončila u některých těch zločinů, které ještě vyšetřovat jde, aby ještě nadále běžela. Ale vy jste pro to neudělali nic. Na druhé straně přezíráte vydávání majetku šlechtickým rodům. To je úplně ta samá situace, akorát v obráceném gardu. To vám nevadí! Tak mně vysvětlete, proč v jednom případě nereagujete na zjevné zlodějny, a v druhém případě na zjevné zlodějny, které v podstatě obírají o majetkové nároky občany této země šlechtickými rody a šlechtou, jste také benevolentní. Tak na to bych chtěl vaši odpověď slyšet.

Andrej Babiš

Paní ministryně, poslouchejte. (K ministryni spravedlnosti Marii Benešové, která odpovídá mimo mikrofon, že poslouchá.) Protože pan poslanec mi říká, že já jsem víc než nezávislá justice. Tam rozhodl nějakej soudce. A pokud rozhodl blbě a divně, tak můžete podat stížnost paní ministryni spravedlnosti. A pokud máte nějakého experta, který nám poradí, jak to řešit, já budu první, který bude rád. Takže neříkejte mi, že nic neděláme. My žijeme ve státě, který řídí úředníci. Zákon o státní službě. Máme vládu. Ano. Tak se zeptejte některých ministrů. Tady přišel ministr zdravotnictví. Ten měl takového skvělého státního tajemníka, že mu řídil celé ministerstvo! Když byl na dovolené, tak tam chodil a dělal si, co chtěl! To je zákon o státní službě. Když už jsme u toho. Takže buďte trošku objektivní. Stát není firma, bohužel. Snažím se to řídit jako firmu, ale není to firma. Já tomu nebráním. A pokud máte pocit, že tam ten soudce rozhodl nějak podivně, tak tady je ministryně a ona se tomu určitě bude věnovat.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 19 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.