Tři soutěsky (San-sia). FOTO - wikimedia commons

Před 25 lety začala stavba Tří soutěsek

Dnes je tomu přesně pětadvacet let od zahájení stavby čínské vodní přehrady s elektrárnou Tři soutěsky (San-sia), největší elektrárny na světě.

Přehrada Tři soutěsky zadržuje řeku Čchang-ťiang (Dlouhá řeka, na dolním toku zvaná Jang-c'-ťiang) u města I-čchang v provincii Chu-pej.

Přehradní hráz je 185 metrů vysoká a 2309 m dlouhá. Vzniklý vodní rezervoár je dlouhý 660 kilometrů, široký průměrně 1,1 km a hluboký kolem 180 m. Zaplavil plochu 1084 kilometrů čtverečních a může pojmout až 39 miliard krychlových metrů vody (asi 54 objemů největší české přehrady Orlíku).

Přehrada se začala stavět 14. prosince 1994, v roce 2003 se začala napouštět vodou a hráz byla dostavěna o tři roky později. Zcela dokončena byla v roce 2008. Poslední z 32 generátorů hydroelektrárny byl uveden do provozu 4. července 2012. Elektrárna má po spuštění posledních generátorů výkon 22 500 megawattů, což je jedenáctkrát víc než maximální výkon jaderné elektrárny Temelín.

Stavba Čínu vyšla na 22 miliard dolarů (asi 436,8 mld. Kč) a je považována za zázrak moderní doby. Když stavbu v roce 1992 oficiálně schválil čínský parlament, odhadovaly se náklady v přepočtu na 8,35 mld. USD.

Na stavbu se spotřebovalo 27,15 milionu krychlových metrů betonu a 281 000 tun kovu. Vykopáno bylo 102,6 mil. kubíků kamene a zeminy. Použito bylo 29,3 mil. kubíků kamene a 354 000 tun betonářské oceli.

Pracovalo zde na 250 000 dělníků. Na výstavbě se podílely kromě domácích firem společnosti z Japonska, Kanady, Německa, Francie, Ruska, Švýcarska, Ukrajiny a Norska.

Pod vodou z přehrady zmizelo 13 velkoměst a 140 měst, přes 1300 vesnic a tisíce archeologických památek. Asi 1,4 milionu lidí bylo přestěhováno většinou do jiných oblastí.

Hydroelektrárna Tři soutěsky má podle Číny ulevit životnímu prostředí. Podle původních odhadů měla pokrýt asi desetinu spotřeby elektřiny země, ale vlivem růstu energetických potřeb je to jen okolo čtyř procent. Jedním z cílů stavby bylo podle Pekingu také skoncování s katastrofálními záplavami. S dosud největší hladinou vody přehrada vcelku úspěšně zápasila při ničivých povodních v létě 2010, kdy voda dosáhla výše 158 m, což je 13 m nad hranicí povodňového stavu.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 9 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Prokopic.Karel
2019-12-16 21:10
Je to dílo skutečně obdivuhodné. Všiml jsem si, že naše republika
tam nedodala ani hřebík. Co mě však ještě více zarazilo, že
rovněž ani hřebík tam nedodala největší ekonomika světa, tj. USA.
hajek.jiri51
2019-12-15 14:30
Ještě cca 25 takových přehrad a Čína je v ekologii za vodou .
Děsivé pomyšlení.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.