Ilustrační FOTO - Haló noviny

Přerozdělování peněz obcím by se mělo změnit

Stát by měl při rozdělování peněz obcím z vybraných daní nově brát v úvahu například počet seniorů nad 65 let věku, kteří v dané obci bydlí. Vyšší váhu při rozdělování peněz by měl mít také počet žáků v obci.

Na semináři ve Sněmovně na téma Změny financování samospráv ve vazbě na demografickou proměnu ČR to řekl europoslanec a předseda Sdružení místních samospráv ČR Stanislav Polčák (STAN). Změny by měly především posílit nejmenší obce a brzdit odliv tamních obyvatel do větších měst.

»Stárneme, počet seniorů roste. Sice jsem moc tuto představu nestudoval, ale chápu to jako další parametr do rozpočtového určení daní. Každá koruna, která přibude, by byla dobrá. Pro seniory dnes musíme udělat nějaké zázemí, stojí to hodně peněz, a hlavně zamrzly dotace na chráněné bydlení a na domy s pečovatelskou službou, kde je 600 tisíc, ale stojí to nejméně milion šest set tisíc,«zdůraznil pro náš list starosta Rožmitálu pod Třemšínem Josef Vondrášek (KSČM).

Stát vybírá daně, ale do státního rozpočtu zamíří jen část z nich, protože menší část dostanou v rámci rozpočtového určení obce a kraje. Kraje mají například 8,92 procenta z vybrané daně z přidané hodnoty, obce mají z DPH 23,58 procenta. Obce také dostávají veškerou daň z nemovitostí. Stát tak loni vybral na daních celkem 1,042 bilionu korun, ale ve státním rozpočtu skončilo jen 727 miliard, protože 295 miliard dostaly v souladu s rozpočtovým určením kraje a obce.

Polčák informoval, že na návrzích a jejich podpoře se dohodla vedení Sdružení místních samospráv i Spolku pro obnovu venkova. Obě organizace je chtějí prosazovat v legislativním procesu. Potvrdila to i předsedkyně Spolku pro obnovu venkova a europoslankyně ODS Veronika Vrecionová. Posílení kritéria počtu žáků navrhoval v roce 2017 tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO), Sněmovna tehdy ale schválila úpravu, se kterou přišel sněmovní rozpočtový výbor. Podle Polčákova nynějšího návrhu se má váha počtu žáků a dětí navštěvujících mateřskou nebo základní školu v dané obci zvýšit z devíti na 11 procent.

»To by hodně pomohlo. Byla by určitá spravedlnost. Náklady na investice se dělí na hlavu dítěte, to znamená, že každá obec, která nemá školu a posílala k nám děti, musela zaplatit před časem osm devět tisíc na žáka. Pak někdo vymyslel, že by se to mělo snížit. Že obce dostanou rovnou peníze a malé obce platit nebudou. Ale od té doby se náklady na žáka zvýšily na 25 a více tisíc, takže pokud dnes přes rozpočtové určení daní dostáváme v tomto ukazateli 13 či 14 tisíc korun, je to žalostně málo,« reagoval starosta Vondrášek. V Rožmitále pod Třemšínem to podle jeho slov vymysleli tak, že na základě uzavřených smluv o školském obvodu s obcemi, které nemají školu, je požádali, aby Rožmitálským přispívali alespoň pěti tisíci korunami na žáka. Většina to prý pochopila a peníze posílají. »Ale když vezmu rožmitálskou školu, která má dnes 463 dětí, a čtvrtina je přespolních, je to málo, co na ně dostáváme. Doplácí na to naše obec,« postěžoval si starosta.

Podle Polčáka by se také měly zrušit takzvané přepočítací koeficienty u čtyř největších měst, díky kterým dostávají víc peněz. Obce a města by také měla být solidární a o část svých příjmů v rozsahu do dvou procent by se měla dělit s obcemi ve strukturálně postižených regionech podle předem daných pravidel.

Také pravidla rozdělování peněz krajům by měla být jiná

Poslankyně Věra Kovářová (STAN) řekla, že změna v určení daní by se měla týkat i krajů. Poukazovala na to, že jen ve Středočeském kraji přibyly v posledních letech stovky tisíc obyvatel, ale peníze z rozpočtového určení daní zůstaly stejné. Přitom rostou nároky na dopravní obslužnost, opravy komunikací nebo sociální služby, podotkla.

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) míní, že kraje by měly v rámci rozpočtového určení daní dostávat část spotřební daně z pohonných hmot. Kraje se musí starat o silnice II. a III. tříd. Půta uvedl, že pokud by kraje dostaly 8,92 procent ze spotřební daně, získaly by celkem asi 8,2 miliardy korun. Peníze by se podle něj mohly rozdělovat třeba podle délky silniční sítě.

Ředitel odboru financování územních rozpočtů ministerstva financí Miroslav Matej o rozdělování peněz mezi kraje řekl, že skutečnost již neodpovídá předpokladům, na jejichž základě se kdysi rozpočtové určení daní pro kraje sestavovalo. Má podle něj smysl zaměřit se na nejvýznamnější výdajové položky krajů a podle toho se pokusit nastavit nové parametry. Poznamenal však, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má nulový manévrovací prostor, protože ve státním rozpočtu ji tlačí růst výdajů. Obce by se podle Mateje měly snažit o maximalizování svých příjmů. Poukázal přitom na to, že třeba nejvyšší koeficient u daně z nemovitostí má v tuzemsku jen asi osm obcí. »U nás lidé nyní platí dvakrát vyšší daň z nemovitosti, než v minulosti. Takže třeba za barák a zahradu platí místo tisícovky dva tisíce korun. Ale zase jsme slíbili, že přispějeme 10 Kč dětem na obědy do školy a školky. Ale musí se to dělat rozumně, všechno se zdražuje a jen lidi ždímat, to nejde,« uvedl svou zkušenost Josef Vondrášek.


Otázky pro předsedkyni rozpočtového výboru Sněmovny Miloslavu Vostrou (KSČM)

Iniciativa musí vzejít z Asociace krajů

Jste poslankyní KSČM za Středočeský kraj, mělo by se podle vás nějak změnit rozpočtové určení daní vzhledem k tomu, že právě v tomto kraji přibývají občané, kteří se sem stěhují?

Pokud se týká trochu jiného nastavení rozpočtového určení daní – a týká se to jak obcí, tak krajů, podle mě by určitě stálo za to otevřít debatu o jeho aktualizaci. Je pravda, že jeden z mála krajů, kde opravdu přibývají obyvatelé, je náš Středočeský kraj. Lidí v něm přibývá, ale peníze dostává od státu stejné jako před lety. Ale budeme se muset ptát, na čí úkor by to bylo, komu vlastně ty finanční prostředky na druhé straně snížíme. Paradoxní je, že to nemůžeme udělat třeba jen na úkor Prahy kvůli tomu, že se z hlavního města vystěhovávají obyvatelé do obcí středních Čech. Ale do Středočeského kraje se také stěhují lidé z jiných regionů, kteří chtějí být co nejblíž hlavnímu městu. Je asi těžko identifikovatelné, kolik lidí vlastně se přestěhuje do středních Čech z Prahy a kolik lidí z ostatních krajů.

Ale cítíte, že tu určitý problém je?

Ta debata je určitě namístě. Ale podle mého názoru by jak obcím, tak i Středočeskému kraji prospělo, kdybychom se spíše zamysleli nad institutem trvalého bydliště, trvalého pobytu. V regionech kolem Prahy, a také kolem jiných velkých měst, ale i v některých obcích, které se rozšiřují o tzv. satelitní městečka, je vlastně největší problém financování různých služeb. Ve středních Čechách například chybí mateřské školy apod. A je to dáno tím, že zdaleka ne všichni občané, kteří se nastěhují do dané vesnice v našem kraji, jsou zde přihlášeni k trvalému pobytu, ačkoli tu trvale bydlí. Z rodiny tam přihlásí třeba jednoho člena, ostatní zůstávají trvale přihlášeni třeba v Praze, kde si nejednou nechají byt, ve kterém však nežijí.

A to je také důvodem, proč obce a města v kraji přicházejí o peníze z rozpočtového určení daní, které by mohly věnovat do školství, sociálních služeb nebo do zdravotnictví. Debata je potřebná, ale asi by musela být obšírnější. Pokud jde třeba o školství, není to pouze o rozpočtovém určení daní, není to pouze o tom, že by centrum mělo přispívat, je to také o změně jiných zákonů. Opakuji, podle mě je zejména přihlašování k trvalému pobytu pro obce velmi významné.

Kdo by měl potřebné změny iniciovat? Vláda?

Myslím si, že tento požadavek by měl zaznít především z Asociace krajů. To, že zaznívá z vedení Středočeského kraje, nyní slyšíme, je to opravdu téma pro tento kraj. Ale jak už jsem říkala, v rozpočtovém určení daní vždycky řešíme to, že někomu musíme sebrat, a někomu zase přidáme. Musí to být vyvážené. A jsem přesvědčena, že na tom, jak by to mělo v praxi vypadat, by měla být většinová shoda krajů. Takže ideální by bylo, kdyby to byla iniciativa Asociace krajů.

Jinak samozřejmě každý kraj má zákonodárnou iniciativu, nicméně právě proto, že se jedná o tak provázaný zákon, tak tvrdím, že by podoba, alespoň jakýsi nástin měl být prodiskutován v Asociaci krajů. A pak už to technické zpracování, doladění, by mělo být na vládě.

Myslíte si, že by taková předloha měla šanci uspět ve Sněmovně?

Pokud by byl opravdu požadavek krajů tuto záležitost otevřít a vydiskutovat, tak si myslím, že šance tu určitě je. Vždyť mnozí poslanci jsou současně zastupiteli v obcích, jsou mezi nimi také krajští zastupitelé. Pokud by se to mělo dělat nějakým, řekla bych jednorázovým úhlem pohledu, že je to snad kvůli Středočechům, tak by to podle mě šanci nemělo. Ale pokud by to byl většinový názor v Asociaci krajů, tak by to úspěch ve Sněmovně mělo.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 15 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.