Účinkující z umělecké skupiny Česká duše.

Jak se Američanka stala angažovanou Češkou

Výbor národní kultury v Brně připravil ve spolupráci s pražskou uměleckou skupinou Česká duše komponovaný pořad z dopisů a vzpomínek manželky a dcery prvního prezidenta ČSR T. G. Masaryka, provázený moravskými lidovými písněmi a hudbou členů České filharmonie. Pořad v brněnském Divadle Za hradbami (Křížová ul. 20) připomněl statečnou ženu - Charlottu Garrigue Masarykovou, na kterou se jako na českou vlastenku zapomíná. Tato Američanka se stala Češkou, mravně i politicky. Věřila v génia našeho národa, pomáhala svému choti v bojích politických a v politické činnosti.

Vyjádřit její společenské poslání uměleckým pořadem se skvěle podařilo interpretací příběhů skupině Česká duše v čele s režisérkou historičkou Marií Neudorflovou. Dopisy Charlotty četla Eva Novotná a dopisy dcery manželů Masarykových Alice Jana Zdráhalová. Hudební a vokální program k tomu vytvořili Leoš Valugurský (kytara) a tři zpěvačky Lenka Veselá, Jaroslava Kopecká a Klára Zezulová.  V jejich podání zazněly písně z moravského lidového zpěvníku, jako je Masarykova nejoblíbenější Ach, synku, synku, oral-li jsi...

Komponovaný večer v Brně se konal přesně v den 26. výročí založení Výboru národní kultury v Praze (založen 4. 12. 1993).

Charlotta Garrigue Masaryková se narodila v listopadu 1850 v New Yorku-Brooklynu. Své první dítě, kterým byla právě Alice, porodila v květnu 1879 ve Vídni. V roli první dámy Československa se ocitnula od 14. listopadu 1918 a byla jí do 13. května 1923. Stala se členkou Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické a na svoji dobu nebývale výraznou aktivistkou mnohých ženských organizací. Zemřela ve věku 72 let 13. května 1923 na zámku v Lánech.

Pokud jde o průřez jejím životem, v 17 letech začala studovat hru na klavír v Lipsku. Po třech letech si cvičením poškodila (přecvičila, jak uvádí Masaryk v Hovorech) ruku natolik, že nemohla ve studiu pokračovat, a vrátila se do USA. Do Lipska se vracela. V roce 1876 potkala v Lipsku právě Tomáše Masaryka, který tam pobýval po získání doktorátu na Vídeňské univerzitě. Spřátelili se, spojoval je zájem o filozofii. Zasnoubili se a v březnu 1878 uzavřeli v New Yorku civilní a církevní unitářský sňatek. Novomanželé odjeli do Vídně, kde se Charlotta Masaryková učila česky. V roce 1881 se přestěhovali do Prahy, kde Masaryk dostal místo profesora na České univerzitě Karlo-Ferdinandově.

Osobnost ženského hnutí

Charlotta Masaryková výrazně působila v ženském hnutí. Od roku 1882 zprvu v Náprstkově Americkém klubu dam, později v žižkovském spolku Domovina pro záchranu svedených děvčat a v ženské sekci Sokola. Zasadila se o rozvoj českého ženského školství. Výrazně podporovala aktivity svého manžela, aby svůj zdánlivě bezvýsledný boj za českou věc nevzdával. Byl za něj stíhán císařskou policií, proto vážně uvažoval o americkém exilu.

Roku 1905 vstoupila Charlotta do české sociální demokracie. Přispívala do amerických novin, účastnila se kulturního a zejména hudebního života, objevila hudbu Bedřicha Smetany a publikovala na jeho podporu v novinách.

Po vypuknutí první světové války odešli prof. Masaryk s dcerou Olgou do exilu, v nepřítomnosti byl pak TGM odsouzen k trestu smrti za velezradu. Charlotta Masaryková zůstala se třemi dětmi v rakousko-uherské Praze a brzy se stala předmětem policejního dohledu a nátlaku. Dcera Alice byla v říjnu 1915 zatčena a osm měsíců vězněna ve Vídni (matka byla pro chorobu ušetřena – z té doby pocházejí také jejich slavné, později knižně vydané dopisy). TGM přiznal, že bez ní by si neujasnil smysl života a svůj politický úkol.

Zasadila se o rovné postavení mužů a žen

Ke konci války Charlotta Masaryková trpěla srdeční slabostí a depresemi, byla hospitalizována v sanatoriu ve Veleslavíně, v květnu 1918 byla také zbavena svéprávnosti (zřejmě na ochranu proti dalšímu pronásledování českými a rakouskými úřady). Ze sanatoria ji po svém poválečném návratu v prosinci 1918 vyzvedl prezident Masaryk.

Charlotta Masaryková se zasadila o to, aby v první ústavě Československa z roku 1920 byla žena postavena na roveň muži. V témže roce se společně s prezidentem Masarykem účastnila voleb. Ale už se plně nezotavila, s pokračující chorobou převzala reprezentativní úlohu první dámy dcera Alice.

(vž)

FOTO – Václav ŽALUD


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 8 hlasů.

(vž)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2019-12-21 12:24
Nakonec se z toho zbláznila...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.