Ilustrační FOTO - Pixabay

Je čas hubnutí

Novoroční předsevzetí jsou mnohdy spojena se snahou zbavit se přebytečných kil, ať jen získanými v čase vánočním, nebo tak vůbec v průběhu odcházejícího roku. Hlad je převlečená žízeň, tvrdívají často pivaři, aby si zdůvodnili svoji nadměrnou konzumaci zlatistvého moku. Na tomto rčení není zbla pravdy. Pivo, ale ani jiné alkoholické nápoje vaše tělo po Vánocích »nesrovnají«. Ba naopak. A na Silvestra a po oslavě Nového roku pak už vůbec ne.

Vánoce máme za sebou, užili jsme si jídla a pití těšíme se na Silvestra. Je to (totiž Silvestr) tolerantní společník. Dnes již oslavy konce roku nemají původní pohanský smysl spojovaný s několik dní před tím (letos 22. prosince) probíhajícím zimním slunovratem. Proto zřejmě slavíme úspěchy i neúspěchy, zapíjíme dobré i špatné dny uplynulého roku, který nás opouští. A těšíme se na to, že rok příští bude lepší.

Poklidnější povahy pak konec roku neslaví vůbec. Dnes k nim patřím. Těsně před půlnocí, pokud jsem před tím neusnul, si dám (jen symbolicky) guláš nebo kousek ovaru, o půlnoci, pokud jsem už neusnul, si připiji s manželkou, a zalehnu. Už jen »přes rameno« (protože odešli, jak se říká – na druhý břeh) se mi dívají někteří přátelé, s nimiž jsme poslední den v roce slavili tím, že jsme jedli a pili střídmě. Hrávali jsme šachy a karty, kibicové, mnohdy ani netušící co se vlastně na stole hraje, vedli »moudré« řeči, pouštěli jsme si desky s báječnou muzikou. Po celý rok jsme si užívali legrácek, ale jeho konec jsme uzavírali v souladu s výrokem jednoho z přátel: »Proč pít a přejídat se právě na Silvestra, když to můžeme dělat celý rok?« S babičkou a dědou, i s mojí maminkou a sestrou, jsme se na Silvestra chodili rozloučit se starým rokem a prvního ledna jsme po obědě šli do přírody nový rok přivítat. A bylo nám spolu dobře…

Zpět k hubnutí. Babičky sice tento »problém« neřešily, ale věděly, že dostatečná konzumace čisté vody a bylinných čajů jsou dobrým řešením. Ty působí močopudně a pročišťují organismus, který dostal »v běhu« vánočním a povánočním zabrat. A častější pití neslazených nápojů (vody snad nejlépe) při jídle může přinést úspěch ve snaze zbavit se přebytečných kil »dobrovolně« získaných při vánočním a povánočním hodování. I s problematickým získáním nadváhy v průběhu odcházejícího roku mohou pomoci. Babičky o tom ví a věděly své…

Cukroví, bramborový salát, jen ten nejlepší, totiž s poctivou a opravdovou majonézou, nejlépe doma vyrobenou, řízečky kapří, kuřecí, vepřové, navíc pár sklenek vína či piva. Pohybu jen nemnoho. Ach ano, je čas nasadit dietu, která zbaví naše tělo zbytečných kil. To je však zapeklitý příběh, který ne vždy přinese očekávaný výsledek.

Babičky a prababičky věděly, a ví to i naše maminky, že pokud by existovala na světě spravedlnost, kalorie přijaté v době vánočních svátků by se nepočítaly. A o Silvestru s poctivým ovarovým kolenem, půlnočním gulášem, chuťovkami všeho druhu raději ani nemluvě. Hladovění není přítelem hubnutí, bábinky to věděly, a proto pozvolna v čase povánočním omezovaly příjem kalorických potravin, pily hodně čisté vody a také bylinné čaje, jak jsme již zmínili. Dlužno však říct, že nehladověly!

Hladovění zcela určitě úpravě hmotnosti nepomůže. Tělo si totiž začne schraňovat tuk, začne »šetřit«. Viditelně se hubnutí dostaví až později, pokud se dostaví vůbec. Proto rozvážně, totiž moudře, babičky přešly hned po Vánocích k běžnému vaření. I v čase relativně dávném, před padesáti roky, existovala spousta rad na zaručené diety, které tehdy ještě naše mladé manželky (maminky našich dětí) a »zralé« babičky znaly. Žádná velká věda jako je tomu dnes, jen životní zkušenosti.

Jednou z důležitých zásad zdravého hubnutí je pohyb. A toho měly babičky více než dost. Ať již žily ve městě či na venkově. Rozhodně jím neformovaly svalovou hmotu, a to ani v tělovýchovných jednotách kam si některé chodily protáhnout tělo, či jako dnes ve »fitku«. Přesto byly a jsou krásné. Pravidelné sportování je samozřejmě tím nejlepším způsobem, jak se zbavit nechtěných kil. Ale jen některé babičky a maminky měly zažité pravidelné cvičení (ostatně, ani dnes tomu není jinak, co si budeme povídat). Podvědomě a často z nutnosti, chodily hodně pěšky. Až do vysokého věku nebyl a není pro ně problém (pokud jim to klouby dovolily a dovolují) vyšlápnout pár pater pěšky, mnohdy (pravda) i proto, že ve starších činžovních domech nebyl, a není výtah.

K životním zkušenostem patřilo i to, že nevynechávaly některá jídla. Snídaly, obědvaly, večeřely, i sem ta nějaká dopolední a odpolední malá svačina byla. K pravidelnému a pestrému stravování (samozřejmě přiměřenému možnostem) vedly i svoje děti a životní partnery. Naše babičky ve vzpomínkách vídám, jak jí prakticky celý den menší porce studeného, ale i teplého jídla, kousky jablek či zeleniny. A co je důležité – v klidu, bez chvatu. U svých blízkých preferovaly dodržování pravidelnosti ve stravování – pětkrát denně a dost. I když ani to občas nezabránilo tomu, že se jejich manželé v noci vrhali na chladničku, aby ji tzv. vybílili. Zvláště v povánočním čase v ledničkách zůstala spousta lahůdek. Však to znáte…

Čas od času zvolily jednodenní půst s dostatečným přísunem tekutin, ale občas něco malého zakously. Rády tancovaly, pokud na to měly čas, starost o rodinu a vlastní zdraví jim to dovolovalo. Těsně před Vánoci jsem byl na Akademii irského tance. Tančily na ní děti (nejmladší holčičce byly tři roky) včetně naší vnučky, zkušení znalci, často mámy a tátové od rodin, ale i dámy v letech z univerzity třetího věku. Irské tance jsou náročné na pohyb, ale nadšení v tvářích všech účinkujících rozzářených širokými úsměvy nemělo chybu. Tanec je prostě velmi zdravou formou pohybu, zvláště je-li tanci nakloněn i životní partner.

A ještě jednu velkou moudrost našich babiček je dobré právě teď připomenout. Chodily včas spát, pokud možno ve stejném čase, a spaly dostatečně dlouho. A v blízkosti lůžka měly sklenici čisté, jak říkaly – odražené vody, kterou vypily krátce po probuzení. Ještě chvilku poležely a pak vstaly. Tvrdily, že jim to pomáhá při ranním vyprazdňování. Užitečná rada… Jak jinak než moudrá.

A novoroční klasická čočka s kouskem kvalitního uzeného masa, k ozdravení těla byla a je dobrým řešením. Ne snad proto, že čočka přinese novém roce do rodiny peníze, ale proto, že je zdravá…

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 6 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.