Ilustrační FOTO - Pixabay

Neobyčejnosti obyčejných octů

Ocet nemá chybu, však vám to více méně připomínáme průběžně každý rok. I ten nejlevnější, kvasný, litr za 15 korun, je výborný k nakládání zeleniny, k ochucení omáček a ředěný vodou i do zeleninových salátů. Ale babičky věděly a ví mnohé i o skvělých vlastnostech octů »neobyčejných«, jablečném a vinném. Ctily a ctí je nejen jako dochucovadlo různých pokrmů, ale svým způsobem též jako lék.

Jablečný i vinný ocet jsou totiž považovány za starý lidový lék, který pomáhá zbavit se řady zdravotních potíží. Babičky věřily, že pomáhají snižovat krevní tlak, ničí záněty a infekce především močových cest, bolesti v krku, obklady pak pomáhají řešit problémy s křečovými žilami. I lecjaké kožní choroby se omýváním a obklady těmito octy (ano, ředěnými vodou, obvykle v poměru 1:1) dařilo léčit, podobně i mnohé jiné neduhy. Nepochybně cenný je jejich účinek na lepší trávení, v boji s únavou, zlepšení paměti a obecněji pak – proti stárnutí.

Aby měly vlasy krásné a lesklé používaly naše babičky a maminky skvělý trik. Po umytí je oplachovaly roztokem jablečného octa a vody. Na litr vody stačily čtyři lžíce octa.

Omývání obličeje slabým vlažným roztokem jablečného octa prý spolehlivě zajistí hebkou pleť. Sklenice jablečného či vinného octa při koupeli ve vaně tělo i ducha osvěží. Sice žádný vědecký důkaz o jejich báječných účincích (pokud víme) neexistuje, ale kdo ví, jak to vlastně je. Říká se totiž, že jejich léčebné účinky byly známé již ve starobylém Egyptě, Řecku i v Římě.

Nejlepší »babskou« zkušeností pak je, že oba octy odbourávají tuky a ovlivňují hubnutí. Podporují lepší průchodnost střev. Některé babičky používaly ráno dvě polévkové lžíce jablečného octa do sklenice vody (asi 250 ml) a pily na lačno. Jiné pak několikrát denně, zpravidla ne více než třikrát, pily sklenici vlažné vody se dvěma kávovými lžičkami jablečného octa před jídlem. A protože je (jak jinak) ocet kyselý, přidávaly lžičku medu. Ale marná snaha – bez zvýšeného pohybu těžko zhubnout i za pomoci jablečného octa.

Kupujete-li jablečný ocet, vyhněte se »čirým« výrobkům. Pravý jablečný ocet je zlatohnědá tekutina s viditelnou usazeninou na dně. Ten najdete obvykle jen v prodejnách se zdravou výživou.

Anebo to udělejte tak, jako naše babičky, vyrobte si ho doma. Pár kilo čerstvých jablek po omytí nastrouhejte a rozdělte do sklenic. Zalijte převařenou studenou vodou tak, aby byla asi tři až pět centimetrů nad vrstvou jablek. Zakryjte víčkem a nechte zhruba sedm dní na teplém místě. Dvakrát za den promíchejte dřevěnou vařečkou. Pak přeceďte, sklenice uzavřete a nechte na tmavém místě (spíž je dobrá) tři týdny, poté znovu přeceďte přes velmi jemné síto vyložené sepraným kusem plátna, nejlépe do láhví. Ty uložte v chladu na tmavém místě.

Podle babiček neředěný jablečný ocet pomáhá odstranit či zeslabit stařecké skvrny. Vybělí je. I proto možná jejich ruce byly běloskvoucí. Jablečný ocet používaly i k bělení zubů. Lehce je jím potřely, nechaly chvilku působit a poté ústa důkladně vypláchly vlažnou vodou.

Vinný ocet odstraňuje svědění při různých vyrážkách, a to poměrně rychle, tvrdily babičky a měly pravdu. Však jsem se o tom několikrát přesvědčil. V dávné historii jeho antiseptické a antibakteriální účinky využívali již Babylóňané, římští vojáci i první mořeplavci. Babičky byly moudré a předávaly si zkušenosti z generace na generaci. Domnívaly se, že červený vinný ocet zpomaluje stárnutí a podporuje dlouhověkost. A nám nezbývá, než jim buď věřit, anebo to zkusit.

Mějte odvahu postavit se při úklidu vstřícně životnímu prostředí, používejte běžný ocet. Těžko říct, zdali babičky trápila ochrana životního prostředí, spíše předpokládejme, že ne. Ale věděly, že ocet je skvělé a levné řešení k likvidaci vodního kamene, k dezinfekci WC či koupelny. Má totiž přirozené dezinfekční účinky. I proto o něm tak často píšeme. Neředěný zabraňuje vzniku plísní, například ve spížích starších rodinných a činžovních domů, v nichž je vyšší vlhkost. Ale ani potom, co octem spíž vystříkáte, se pravidelnému větrání nevyhnete…

Čas od času roztokem octa vytřete podlahu v kuchyni či v předsíni. Přejeďte jím koberec v pokoji a oživte jeho barvy. I tak poznáte, proč si babičky této relativně levné tekutiny tak vážily. A váží dodnes. A ještě něco! Babičky nejméně jednou týdně osvěžovaly vzduch v ložnici či v místnostech, které se celodenně nepoužívaly tak, že do hlubší misky nalily hrnek neředěného octa. Ten se pozvolna odpařoval a vzduch byl svěží příjemnou nakyslou vůní.

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 29 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.