Rozhovor Haló novin s tajemnicí OV ČSBS Ostrava generála Mikuláše Končického Jaromírou Michálkovou

Výklad dějin má být jeden - pravdivý a objektivní

Jméno, které nosí váš okresní výbor v názvu, zavazuje. Připomeňte, prosím, v krátkosti našim čtenářům a čtenářkám osud tohoto válečného hrdiny.

Genpor. Ing. Mikuláš Končický (1. 1. 1925 až 13. 12. 2016) pocházel z Volyně, kde také po ukončení gymnázia začal vyučovat na vesnické škole. V březnu 1944 se dobrovolně přihlásil k čs. vojenské odvodní komisi a byl přidělen k tankovému vojsku. Jako velitel tanku se zúčastnil Karpatsko-dukelské operace, bojů u Jasla a v Ostravsko-opavské operaci. Byl přímým účastníkem osvobozování Ostravy. Obdržel tři Čs. válečné kříže 1939, Čs. medaili Za chrabrost, sovětský Řád Velké vlastenecké války, Řád slávy III. stupně a spoustu dalších vyznamenání.

Po válce působil v armádě, vystudoval Vojenskou akademii v Brně a patřil mezi špičkové odborníky na konstrukci a provoz tanků. Po roce 1968 pracoval v dopravě Vítkovických staveb až do důchodu.

Od roku 1992 byl až do své smrti předsedou Městského výboru ČSBS v Ostravě a od roku 2002 též předsedou Jednoty Československé obce legionářské Ostrava 1. V roce 2008 byl jmenován čestným občanem města Ostravy, v roce 2011 mu byl propůjčen Řád bílého lva II. třídy. Když zemřel, náš OV ČSBS, dříve Městský výbor ČSBS, si se souhlasem manželky a dcery generála Končického zvolil do názvu jeho jméno jako výraz úcty k vzácnému člověku, s nímž jsme mohli několik let spolupracovat a učit se od něj.

Vaše organizace je dosti aktivní, a nakolik mohu soudit z článků, které publikujete v periodiku Národní Osvobození, máte dobré nápady. Kde je stále berete? Která z vámi organizovaných akcí se těší velkému zájmu?

Jako výbor jsme docela dobrá parta nadšenců, scházíme se i mimo kancelář a vždy někoho z nás něco napadne. Zájem je o naše tradiční pochody, například Pochod po stopách bojovníků za svobodu je tradičně v dubnu a končí u Národního památníku II. světové války v Hrabyni, kde členové Policie ČR Moravskoslezského kraje předvádějí nejnovější techniku a výzbroj a také ukázky výcviku služebních psů.

Druhý pochod bývá čtyřdenní v září a kopíruje cestu ostravských protektorátních četníků vedených poručíkem Karlem Holasem, kteří jako jediná organizovaná a uniformovaná skupina odešli v roce 1944 na pomoc SNP. Je to přechod hřebenů Javorníků z Nového Hrozenkova přes Portáš, Hornou Maríkovou a Štiavnik se zakončením v Kuneradu.

Zájem bývá i o objíždění památných míst bojů Ostravsko-opavské operace (Hlučín, Bolatice, Čavisov, Štítina, Dolní Lhota, Hrabyně, Slezská Ostrava). Vzpomeneme tak na těžké boje, které předcházely osvobození Ostravy, a na ty, kteří se svobody už nedožili. Těchto pietních oslav se rádi zúčastňují dosud žijící poslední veteráni druhé světové války, ale i jejich potomci.

Každý rok počátkem prosince v rámci dvoudenní prezentace Středoškolák, vysokoškolák pořádáme vlastní putovní výstavu Mnichov – okupace – osvobození, kterou vytvořili na 25 mobilních panelech společně s ČSBS studenti Střední průmyslové školy Zengrova ve Vítkovicích. Výstava dokumentuje období československých dějin od mnichovské zrady až ke konečné porážce fašismu a je doplněna o další trojrozměrné předměty. Po celou dobu jsou promítány dokumenty Holocaust v Čechách a na Moravě, Dukla 1944 - Z deníku spojařky a Oslavy osvobození Ostravy.

ČSBS je dlouhodobě pod tlakem některých politiků, kteří reprezentují pravicové křídlo. Vnímáte to tak i vy, kteří nepracujete v centru, ale v ostravském regionu? Registrujete nějaké odsuzující postoje některých poslanců vašeho kraje, krajských zastupitelů, primátorů, starostů či senátorů? Například Senát odmítl usnesením spolupráci s ČSBS, pokud akce pořádá ústředí, poslanec Janda (ODS) a poslanci TOP odmítají státní dotaci pro svaz apod.

Samozřejmě tento tlak vnímáme, odráží se to negativně v pohledu na svaz nejen jako celek. Snažíme se působit v našem regionu co nejlépe, vážíme si slov našeho primátora, když řekl, že jsme 400 km daleko od Prahy a že město ví, co tady děláme. Pravdou však je, že naši mladší členové často musejí čelit různým poznámkám v zaměstnání.

Copak zaměstnavatelé řeší, co dělají zaměstnanci ve volném čase, a členství v ČSBS je na obtíž? Dle Listiny základních práv a svobod se lidé mohou svobodně sdružovat ve spolcích.

Určitě neřeší, ale mediální tlak na ústředí našeho svazu, ať už kvůli konkrétním členům vedení, dotacím či sympatizování s levicovými spolky, je natolik silný a neustále opakující se výrazy o tom, že jsme »kontroverzním spolkem«, pak k těmto poznámkám vedou. Týká se to zejména těch našich členů, kteří jsou v regionu známí a viditelní při různých akcích.

Stane se, že na vámi připravovanou akci odmítne někdo z místních či krajských politiků přijít? A jak to chodí se záštitou či spoluprací s primátory a starosty, krajskými činiteli?

Pokud vím, to se nám nestalo. Máme výbornou spolupráci s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, se Statutárním městem Ostrava, které nás podporují i finančně formou dotací, spolupracujeme rovněž se starosty městských obvodů, ale i dalších měst, v nichž působí naše základní organizace. Dobrou spolupráci máme i s Krajským vojenským velitelstvím a Krajským ředitelstvím Policie ČR.

Vaši členové a vy osobně jezdíte každoročně do rodiště hrdiny dvou světových válek Ludvíka Svobody, do Hroznatína. Přijíždějí s vámi i mladí či mladší lidé?

Do Hroznatína vypravujeme autobus a většinu míst obsadí lidé středního věku, mladších bývá, bohužel, méně.

Jak se tedy daří spolupráce či práce s mladou generací?

Přáli bychom si, aby se nám spolupráce s mladými dařila lépe. Scházejí nám už přímí pamětníci válečných hrůz, ať už vojáci, političtí vězni či další odbojáři, kteří tvořili náš lektorský sbor a chodili na besedy se studenty. Jejich autentická svědectví byla vždy přínosem do výuky a byli školami velice žádáni.

Při významných výročích připravujeme také studentské soutěže na zajímavá témata z novodobých dějin našeho státu, pro vítěze jsme vždy zajistili hodnotné ceny, avšak například z oslovených cca 220 středních škol v kraji se do soutěže přihlásilo jen 14 škol.

Mladých členů bychom v našich řadách přivítali více. Projeví zájem o členství při některé zajímavé akci, ale pak zejména středoškoláci, po přechodu na další studia mimo náš region, zůstávají pasívní.

Agentura Median pro rozhlas připravila průzkum, z něhož plyne, že dvě třetiny lidí soudí, že historie (myšleno 20. století) se pokřivuje. Jaký je váš názor na to a jak se díváte na útoky na Koněvovu sochu, nápady Řeporyjských na pamětní desku vlasovcům apod.?

Také se nám nelíbí, jak někteří historici vykládají novodobé dějiny. Jsme přesvědčeni, že snaha o překrucování dějinných souvislostí je cílená. Naším posláním je mimo jiné, a teď si dovolím uvést znění ze Stanov ČSBS: »... uchovávat paměť národa, zdůrazňovat nezpochybnitelnost, nedotknutelnost a neměnnost rozhodnutí přijatých vítěznými spojenci po druhé světové válce pro mírové a bezpečnostní zajištění Evropy. Usilovat, aby dějiny národního boje za svobodu Československé republiky byly pravdivě zpracovávány a aby byl objektivně hodnocen jejich význam pro současné i budoucí generace.«

Nelíbí se nám snaha o odstranění sochy maršála Koněva, a už vůbec ne budování památníků či pamětních desek různým kolaborantům s německým fašismem. Je to výsměch a neúcta k těm, kteří položili životy za naši svobodu.

Historik Mrňka tvrdí, že existuje dvojí kultura vzpomínek na druhou světovou válku - česká a ruská. Vážně je to tak? Není to spíše výklad vítězů a poražených, kteří si chtějí po desetiletích vylepšit profil?

A jsme zase u toho, jak se historici k výkladu dějin druhé světové války staví. I to zavání snahami o překrucování dějin. Výklad má být jeden - pravdivý a objektivní.

Zaznamenala jsem, že 27. ledna konáte v Ostravě vzpomínkový akt k 75. výročí osvobození KT Auschwitz-Birkenau (Osvětimi). Tento koncentrák mimo jiné osvobozovala vojska I. S. Koněva. Vzpomenete také na tuto skutečnost?

Vzpomínkový akt k 75. výročí osvobození KT Auschwitz-Birkenau a ke Dni památky obětí holocaustu připravujeme letos 24. ledna, pořádáme jej každoročně a v úvodním slovu předsedy je vždy zdůrazněno, že tento největší vyhlazovací tábor byl osvobozen postupujícími vojsky Rudé armády - 1. ukrajinského frontu Rudé armády vedeného maršálem Koněvem.

Vnímají členové vaší organizace, kteří politici spolupracují s ČSBS a kteří mu naopak házejí klacky pod nohy?

Určitě vnímají a není jim to jedno. Jejich názory slyšíme jak při pietních setkáních, tak i na členských schůzích základních organizací.

Jaký bude podle vás tento rok, rok 75. výročí vítězství ve druhé světové válce? Již jej předznamenaly různé výklady historie a nehorázné usnesení EP »o evropské paměti«, které ztotožňuje hitlerovské Německo i SSSR coby pachatele druhé světové války.

V roce 2020 si budeme připomínat 75 let od konce největší a nejstrašnější války v dějinách lidstva a lze očekávat, že snahy o zkreslování průběhu a výsledku války se mohou objevit. Budeme se snažit, abychom svým dílem přispěli k jejímu objasňování a důstojnými akcemi si připomenuli toto výročí.

Monika HOŘENÍ


KVĚTINY PRO KONĚVA 27. LEDNA

Organizátoři skupiny »Za pravdivou historii« Jiří Horák a Vladimír Klofáč zvou veřejnost na další akci Květiny pro Koněva. Přijďte s kytičkou nebo svíčkou v pondělí 27. ledna od 17 hodin k soše maršála Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Praze. Akce se koná na počest 75. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora Osvětim právě Koněvovými vojsky. Sedmadvacátý leden je z rozhodnutí Valného shromáždění OSN Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu.


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 63 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.