Ilustrační FOTO - Pixabay

Německo má plán odklonu od hnědého uhlí

Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion korun), uvedl mluvčí vlády.

Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 mld. eur a podniky ve východním Německu 1,75 mld. eur. Dva vládní zdroje agentuře Reuters řekly, že 2,6 mld. eur se chystá vláda na kompenzacích zaplatit elektrárenské společnosti RWE a 1,75 mld. eur těžební firmě Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.

Spolková vláda v rámci dohody poskytne až 14 mld. eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 mld. eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.

Oznámení předcházelo setkání zástupců spolkové vlády a čtyř dotčených spolkových zemí. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová řekla, že osm »velmi starých a špinavých« elektrárenských bloků má být nyní rychle odpojeno od sítě, první už na konci tohoto roku.

Součástí balíčku je ale i potvrzení toho, že nová uhelná elektrárna Datteln 4 společnosti Uniper v Severním Porýní-Vestfálsku bude uvedena do provozu. Podle agentury DPA pak má například elektrárna na hnědé uhlí v Schkopau ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zůstat v provozu do roku 2034. Premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff se přitom obával, že elektrárna bude muset být odpojena dříve, už v roce 2026, ve prospěch elektrárny Datteln.

Další hnědouhelná elektrárna, Jänschwalde v Braniborsku, má být od sítě odpojena do konce roku 2028, uvedla spolková vláda. Tato elektrárna, kterou provozuje společnost Leag, je třetí nejvýkonnější v Německu, pokud se započítají i záložní bloky. Ty mají být připraveny ke spuštění v případě, že výroba elektřiny například za extrémního počasí nedokáže pokrýt spotřebu.

První bloky saské uhelné elektrárny Boxberg mají být vypnuty v roce 2029, elektrárna Lippendorf jižně od Lipska pak do konce roku 2035, oznámila vláda. Část elektrárny Boxberg bude následovat až ke konci roku 2038.

Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu ve stávajících elektrárnách, například v braniborské Jänschwalde.

Vláda bude podle mluvčího do roku 2043 platit kompenzace také zaměstnancům zasaženým ukončením výroby elektřiny z uhlí. Přesná výše odškodnění na pracovníka však není známa, poznamenala agentura Reuters.

Společnost RWE, která je největším producentem elektřiny v Německu, v té souvislosti uvedla, že rozhodnutí opustit v Německu výrobu elektřiny z hnědého uhlí znamená zánik asi 6000 pracovních míst do deseti let. »Předpokládáme, že v krátkodobém výhledu zanikne 3000 pracovních míst. Do roku 2030 to dohromady bude 6000 míst. Počet zaměstnanců v celém odvětví (těžby a zpracování) hnědého uhlí za pouhých deset let klesne o 60 procent,« řekl podle agentury Reuters generální ředitel RWE Rolf Martin Schmitz.

Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 19 %. Plány německé vlády jsou součástí opatření, jejichž cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Hnědé uhlí neboli lignit, je považováno za nejvíce znečišťující typ uhlí, částečně kvůli jeho nízké výhřevnosti.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 2 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-01-23 11:27
No když už se odklánějí od jádra, proč ne. Už ale aby začali ve
velkém pěstovat lišky mnohoocasé.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.