Rozhovor Haló novin s prezidentem Agrární komory ČR Zdeňkem Jandejskem

Ochrana českých zemědělců je prvořadým cílem!

Zhruba od léta 2018 probíhá v Evropské unii debata o tom, jak by měla vypadat nová Společná zemědělská politika (SZP) na léta 2021 až 2027. V květnu letošního roku proběhly volby do Evropského parlamentu a na sklonku loňského roku byla ustavena nová Evropská komise. Jak se projeví nové složení těchto vrcholných evropských orgánů v diskusi o nové SZP na příštích sedm let?

V roce 2019 došlo po volbách do Evropského parlamentu k výrazným změnám. Až dvě třetiny poslanců Evropského parlamentu je nových, posílily frakce zelených, také strany a frakce, které zastávají národní zájmy. Tím se názorové spektrum Evropského parlamentu značně rozšířilo a dochází k nebývale silnému k tlaku na změny politiky EU, a to snad ve všech oblastech života. Přirozeně, že zájem České republiky, tedy státních orgánů, ale i Agrární komory ČR, je ponechat v platnosti většinu již odsouhlasených návrhů SZP, které byly již dříve navržené Evropskou komisí a schválené ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova EP.

V současné době tedy probíhá intenzivní jednání o tom, co nakonec v textu SZP zůstane, a o tom, co se bude opět projednávat. Tato velice intenzivní diskuse v těchto týdnech a měsících probíhá především v odborných kruzích. Zatím jsou otevřeny otázky, jak bude vypadat rozpočet EU. Rozpočet EU je zásadní pro další nastavení zemědělské politiky. Agrární komora České republiky požaduje navýšení rozpočtu, které souvisí s navýšením požadavků na zemědělce. Dalšími tématy, o kterých se vedou intenzivní diskuse, je základní definice toho, kdo je »skutečný zemědělec«. Pro nás, ale i ostatní země EU 13, je důležitá podpora tzv. citlivých komodit, kde je zařazena speciální rostlinná výroba a živočišná výroba. Problémů a otázek, které je zapotřebí ještě vyjasnit, je skutečně mnoho a my očekáváme, že bude nutné aspoň dvouleté přechodné období, aby nová společná zemědělská politika byla nastavena. Zároveň však musím podotknout, že je důležité, aby nedošlo k otevření otázky zastropování přímých plateb. Zatím je v textu stanoviska k SZP schváleno, že zastropování je v kompetenci národních států a při redistributivní platbě, to je platbě na první hektary ve výši sedm procent (návrh Evropské komise), se nemusí zastropování uplatňovat. Tyto problémy by se měly, podle orgánů EU, vyřešit do konce dubna letošního roku. Jak jsem však už uvedl, předpokládáme, že jednání a samotná příprava bude trvat déle.

Zároveň nyní probíhá i diskuse o rozpočtu Evropské unie na léta 2021 až 2027, což se týká i návrhu na krácení finančního rámce Společné zemědělské politiky pro příští sedmileté období. Jak to v této chvíli vypadá?

Poslední informace z Bruselu, které máme k dispozici, naznačují, že pouze dvě členské země EU chtějí krátit rozpočet a ostatních 25 zemí navrhuje buď stejný rozpočet, anebo zvýšení o 0,03 až 0,3 procenta. Z těchto návrhů plyne, že je pravděpodobné, že rozpočet nakonec ani krácený nemusí být. Jedině, že by některá ze zemí, které chtějí krácení rozpočtu EU, hlasováním na Radě předsedů vlád a prezidentů zablokovala rozpočet ve stejné výši, jako je stávající, nebo zablokovala jeho zvýšení. Agrární komora ČR navrhuje zvýšení rozpočtu, ale jen do výše 0,1 procenta, a to z důvodů navýšení vstupů, zejména cen energií a mzdových nákladů. Pokud by bylo vyšší navýšení rozpočtu, nebude AK ČR proti, ale čím větší dotace a podpory, tím je trh zemědělských výrobků a potravin neprůhlednější, protože spotřebitel nemá představu o reálné ceně potravin.

Počátkem ledna na jednání odborné zemědělské sekce Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) zazněl názor, že Evropská komise počítá s ročním přechodným obdobím Společné zemědělské politiky na období 2021 až 2027 s tím, že nejdůležitější dohody v rámci nové SZP budou přijaty letos v létě. Je to reálné?

Stav, kdy není schválen rozpočet na další programovací období, a kdy ve druhém pololetí t. r. bude předsednickou zemí Německo, není vhodný na schválení nové zemědělské politiky EU. Je předpoklad, že rozpočet bude schválen až v druhé polovině 2020. Když se však schválí rozpočet na nižší úrovni, nejhůře dopadnou země střední a východní Evropy, které nemají dostatečnou sílu národních rozpočtů na dorovnání podpor v zemědělství a potravinářství. Země EU 15 (od 1. února jen EU 14) mají silné národní rozpočty, takže když všem zemím klesnou podpory na zemědělství, tyto státy budou díky svým národním rozpočtům i nadále podporovat svoje zemědělce a potravináře, kterým finančně pomohou. Takže výsledkem bude, že se tak opět zvýší rozdíl mezi zemědělci z původní EU 15 a novými členskými zeměmi EU 13.

Další negativní skutečností je pro nové země vysoké krácení u programu rozvoje venkova (PRV), což by v České republice představovalo krácení o 15 až 20 procent! Tento krok by zastavil možnosti financování investic zejména pro živočišnou výrobu, co by znamenalo další zaostávání v technickém rozvoji, inovacích, a současně i v produktivitě práce.

Pro vyrovnání starých a nových zemí EU by měla být situace opačná, jelikož jak po dobu přechodného období, tak v posledních letech byly investice do zemědělství nedostatečné. S výše uvedeným stavem souvisí vyrovnávání podmínek v Programu rozvoje venkova (PRV), a to v možnosti jeho kofinancování ze státního rozpočtu. V současném období je kofinancování PRV v rámci EU ve výši od 15 až do 100 procent. Česká republika kofinancuje PRV ve výši 35 procent, avšak Spolková republika Německo 60 procent a Rakousko až 100 procent. Takové rozpětí zemědělství nesbližuje, ale naopak se rozdíly ještě prohlubují. Pokud nechceme, aby docházelo k dalšímu zvyšování nerovností mezi starými a novými zeměmi, je třeba kofinancování nastavit na přibližně stejnou úroveň, to je například kofinancování od 45 do 55 procent.

Přejděme k druhému problému, který je vysoce aktuální. V současné době se u nás rovněž jedná o již druhé novelizaci zákona o významné tržní síle, jejímž cílem by mělo být zapracování evropské legislativy do národních legislativ jednotlivých států. Jak se to u nás projeví?

Je třeba nastavit vyvážený vztah mezi prvovýrobcem, zpracovatelem a maloobchodním prodejcem. Právě z tohoto důvodu přijal Evropský parlament směrnici, aby posílil postavení nejslabšího článku v dodavatelsko-odběratelském řetězci, a to postavení prvovýrobců. V směrnici se uvádí, že v zemědělském a potravinovém řetězci často dochází k výrazné nerovnováze ve vyjednávací síle mezi dodavateli a kupujícím. Pokud to chceme zapracovat a zároveň chceme nastavit odpovídající vztahy ve vertikále a nastavit stabilitu pro všechny, musíme řešit zejména následující:

- Nákladové ceny ve výši zpracovaných cen přes jednotlivé svazy a unie.

- Podnákupní ceny, které vytvářejí deficit pro obchodníky, ale tyto peníze jsou u řady dalších druhů zboží řešeny maržemi od 200 až do 400 procent. Takže v případě, že nebudou uplatňovány podnákupní ceny, obchodníkům nevznikne ztráta, a tak nebudou muset kompenzovat případné ztráty prodejem zboží s vysokou přidanou hodnotou, kde jsou nastaveny vysoké marže. Tím také nedojde k navýšení cen potravin, pokud nebudou maloobchodní prodejci zvyšovat marže víc, než jsou současné.

- Dále jde o řešení promočních akcí. V současné době se to týká 70 až 80 procent prodeje potravinářských výrobků, které se u nás prodávají v těchto promočních akcích. Počet těchto akcí by měl klesnout. Můžeme zde srovnávat situaci například v Německu, kdy se u našich sousedů prodává jen přibližně 18 procent potravinářského zboží v rámci těchto promočních akcí. Podle našeho názoru to lze řešit stanovením zcela konkrétní doby trvání akce. Zároveň by smlouva mezi dodavateli potravin a obchodníky stanovila i zcela jasnou a konkrétní cenu prodávaného potravinářského výrobku včetně objemu prodávaného zboží. Promoční akce musí být záležitostí obchodníků, nikoliv jako je tomu v současné době i záležitostí dodavatele, kdy se nákupní cena maloobchodním prodejcem snižuje zhruba o pět procent.

- Zvýšit podíl českého zboží na 70 až 80 procent u jednotlivých druhů zboží s tím, že prodej českého a dovezeného zboží ze zahraničí by se uskutečnil v oddělených regálech, aby spotřebitel měl jasný přehled, jaké zboží skutečně kupuje.

Pokud jde o zákon o významné tržní síle, na podzim loňského roku vznikla v České republice ostrá debata o tom, že se touto novelizací zákona zruší slevové akce. Ministerstvo zemědělství toto nesprávné a nesmyslné tvrzení Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR odmítá s tím, že jde o jakési matení naší veřejnosti. Co k tomu můžete dodat vy osobně?

Zákon nepředpokládá rušení akcí a žádný z účastníků jednání nepožaduje úplné zrušení prodeje v slevových akcích. Je třeba stanovit řád s jasnými pravidly, jak bylo výše uvedeno, tedy stanovit začátek a konec akce, cenu zboží a objem prodaného zboží v akci a slevové akce by měly být záležitostí pouze maloobchodního prodejce, nikoliv dodavatele zboží.

Kolem novely zákona o významné tržní síle nás určitě čeká debata, a to nejen ve vládě, ale zejména v Poslanecké sněmovně. Chystá se Agrární komora ČR nějakým způsobem vysvětlit poslancům podstatu této novely?

Agrární komora ČR dlouhodobě řešila návrh novely zákona jak na úrovni ministerstva zemědělství, financí, průmyslu a obchodu a bude dále pokračovat v nastávajících debatách na ministerstvu zemědělství k výsledkům meziresortního připomínkového řízení a na jednání tripartity. Co se týká poslanců, tak proběhla řada sezení u kulatých stolů ve Sněmovně, takže poslanci jsou informováni o potřebách řešení dodavatelsko-odběratelských vztahů. Agrární komora ČR má zájem pouze o to, aby vyvážené vztahy přinesly prospěch všem účastníkům vertikály, to je zemědělcům a spotřebitelům a vše vedlo ke zvýšení procenta prodeje českých potravin na maloobchodních pultech, a tím i k postupnému růstu soběstačnosti v základních potravinách vyráběných v České republice.

V této návaznosti se vás musím rovněž zeptat, jak to vypadá s problémem tzv. dvojí kvality potravin, o níž se v loňském roce hodně hovořilo, a to jak v ČR, tak i v rámci EU?

Otázku dvojí kvality potravin je možné vyřešit. Jsem přesvědčen, že je nutné kontrolovat správné označení, aby byl každý spotřebitel informován o složení zboží. Otázka dvojí kvality je řešená směrnicí z listopadu 2019, která má zesílit ochranu spotřebitele. Tuto směrnici, stejně jako směrnici zaměřenou na boj proti nekalým obchodním praktikám, budou všechny státy Evropské unie zapracovávat do vlastní legislativy. V České republice bude směrnice zapracována do zákona o potravinách a tabákových výrobcích.

Na závěr našeho rozhovoru se musím logicky zeptat, jak je Agrární komora ČR spokojena s politikou českého státu v oblasti zemědělství, případně i potravinářství?

Z pohledu Agrární komory ČR jsme hodnotili vývoj v zemědělství od roku 1991. Vidíme, že za uplynulých 30 let nebyly vytvořeny vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství a je nutné řešit problémy, které za předchozí tři desetiletí nebyly řešeny. Na příkladech EU 15 vidíme, že když je zájem, je možné řešit problémy a nastavit systém tak, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro všechny. Právě správně nastavený systém podpor, a tady nemyslím jenom na dotace, ale na podmínky, které vytváří naše legislativa, můžeme nastolit vhodné prostředí pro naše zemědělce a potravináře. Profitovat z toho budou všichni obyvatelé naší krásné vlasti.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 18 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.