Rozhovor Haló novin s ředitelkou Ekumenické akademie Karolínou Silnou

Dopady klimatické změny jsou stále viditelnější i u nás

V dopise, který byl vaší a dalšími organizacemi či institucemi rozeslán v souvislosti s klimatickými změnami, se píše dokonce o »klimatických katastrofách«. Jak tomu rozumět?

Dopady klimatické změny jsou stále viditelnější i u nás, nejaktuálnější katastrofou jsou požáry v Austrálii. V chudých zemích globálního Jihu jsou dopady velmi citelné a zhoršují se. Hurikány jsou častější a intenzivnější, období dešťů nebo sucha delší a záplavy ničivější. Tyto země ale přispívají ke zhoršování dopadů změny klimatu v mnohem menší míře než bohaté a rozvinuté země.

Otevřený dopis vyzývá ke vzniku fondu, který by pomohl přeživším po katastrofách v zemích globálního Jihu. Je potřeba komplexní finanční nástroj, který by problémy těchto zemí řešil, a v případě zasažení země katastrofou by mělo být zajištěno moratorium na splácení dluhů nebo jejich odpuštění.

Komu byl vlastně dopis adresován?

Dopis byl zaslán ministrům životního prostředí, vedoucím delegací a Carolině Schmidové, chilské ministryni životního prostředí a předsedkyni COP25 – při příležitosti 25. konference OSN o změně klimatu (COP25), která se konala v prosinci 2019 v Madridu.

Kdo se pod něj podepsal?

Otevřený dopis podepsalo 152 organizací, hnutí a odborových organizací z celého světa. Výzvu podpořila také známá autorka a aktivistka Naomi Kleinová.

Ve zmíněném dopise signatářské organizace žádají vytvoření finančního nástroje, včetně odpuštění dluhů, pro země, které tyto klimatické změny postihnou. A zase znovu: Jak tomu rozumět?

Bez financí, které by pomohly zemím vyrovnat se se ztrátami a škodami způsobenými měnícím se klimatem, se budou nejzranitelnější části světa propadat do větších dluhů a chudoby pokaždé, když je zasáhne další katastrofa, kterou nezpůsobily. Kriticky zadlužené země se bez určitého stupně oddlužení mohou těžko z krize vzpamatovat – je to podobné jako institut insolvence v případě předluženého člověka – je přínosnější část dluhu odpustit a umožnit mu, aby se z dluhové pasti dostal a vrátil do společenského života. Bohaté země, organizace a společnosti, které jsou často i věřiteli, musí přijmout také svůj díl odpovědnosti – za zhoršující se klima, ale také za to, komu a jak půjčují.

V onom dopise se také píše o patové situaci Varšavského mezinárodního mechanismu (WIM). Co je to vlastně ten Varšavský mezinárodní mechanismus?

Varšavský mezinárodní mechanismus pro otázky ztrát a škod, který byl v rámci COP25 revidován, vznikl v roce 2013, aby podpořil zranitelné země, které už v té době zažívaly extrémní a počínající katastrofy, jako záplavy, sucha nebo stoupající hladinu oceánů.

A co se myslí onou patovou situací?

Že po šesti letech nebyl hlavní účel WIM – navrhnout konkrétní a na lidských právech založená finanční řešení pro komunity, které jsou zasaženy klimatickými katastrofami – naplněn.

Nerozumím však, v jakém poměru jsou státní dluhy a klimatické změny a proč vlastně by kvůli nim měly být dluhy odpuštěny nebo redukovány. Můžete mi to vysvětlit?

Jednou z oblastí s největším výskytem hurikánů je Karibik, jsou zde čím dál častější a intenzivnější. Tyto malé ostrovní státy přitom přispívají ke globálnímu oteplování nejméně. Hodně zemí je kriticky zadlužených a hurikány jim způsobují ještě větší problémy a zadlužení. V roce 2017 byla sezóna hurikánů jednou z nejvíce devastujících a hurikán Maria zasáhl také malý ostrov Dominika, který měl splácet pár dnů nato několikamilionový dluh zahraničnímu věřiteli, který na splátce trval, i když byl požádán o moratorium.

Peníze tak zásadně chyběly na pomoc přeživším a na obnovu ostrova, kde je potřeba se na takovéto katastrofy lépe připravit a stavět odolněji. Z dluhové spirály se bez oddlužení takovýto malý ostrov může dostat jen těžko. V minulosti k oddlužování docházelo, například v rámci iniciativy HIPC (Heavily Indebted Poor Country – těžce zadlužené chudé země) Mezinárodního měnového fondu, nebo jak připomíná název kampaně za oddlužení Milostivé léto (Jubilee) odkazující na odpouštění dluhů v Bibli. Je ale potřeba vytvořit systémové řešení pro oddlužení nejzadluženějších států, a svou míru odpovědnosti musí přijmout také věřitelé, nejen dlužníci.

Když jsme u toho zadlužení. Víte, jaký je vývoj zadluženosti v posledních letech? Kde je situace nejhorší?

Globální́ zadluženost byla v posledních letech vysoká a zároveň stále narůstá. Podle Globálního monitoru státního dluhu 2019, který každoročně vydává německá kampaň za oddlužení erlassjahr.de, je momentálně zadluženost považována za »velmi kritickou« v sedmi zemích: Bhútán, Mongolsko, Gambie, Kapverdy, Jamajka, Bahrajn a Libanon.

Máte nějaký ohlas na zmíněný dopis?

V Madridu se požadavky nepodařilo zatím prosadit, ale iniciátoři spolupracovali se skupinou nejméně rozvinutých zemí a regionálními skupinami z Latinské Ameriky a Afriky, aby téma pomohli prosadit. Byl také přislíben do konce roku 2020 vznik »Expertní skupiny na opatření a podporu« v případě ztrát a škod způsobených zhoršujícím se klimatem a tzv. Santiagské sítě na rozvoj technické podpory zasaženým zemím.

Odpuštění dluhů se také stalo klíčovou součástí požadavků mezinárodní Klimatické akční sítě (Climate Action Network), a má tak podporu i dalších relevantních částí občanské společnosti.

Snahy ale nekončí, příští setkání Konference OSN o změnách klimatu bude na konci roku 2020 v Glasgow ve Skotsku a pracuje se na tom, aby bylo téma opět na jednacím stole.

Jaroslav KOJZAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 9 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.