Ilustrační FOTO - Pixabay

Berlínská radnice zmrazila bytové nájmy

Berlín na pět let zmrazí výši nájemného. Krok, o němž minulý čtvrtek rozhodlo zastupitelstvo, je v Německu zatím nejdalekosáhlejším opatřením proti rychle rostoucím nájmům. Zmrazení bude platit zpětně k červnu 2019. Věcí se ale podle všeho budou zabývat soudy, podle berlínské opozice je totiž zákon protiústavní.

Berlín je první spolkovou zemí, která takovéto opatření zavedla. Zastupitelstvem, v němž má většinu koalice sociální demokracie (SPD), Levice a Zelených, návrh prošel v poměru 85 ku 64 hlasům.

Zákon počítá s tím, že lidem, kteří žijí v nájmu, nebude možné cenu za něj zvýšit po dobu pěti let od 18. června 2019. Pro zpětnou platnost opatření se berlínská koalice rozhodla proto, aby se během příprav zákona nájmy na poslední chvíli nezvedaly.

Norma jde ale ještě dál. Devět měsíců poté, co nabude účinnosti, což by se mělo stát v polovině února, začnou totiž platit přesná cenová omezení týkající se nájmů. Pro velkou část berlínských bytů to znamená, že je především v závislosti na jejich stáří a vybavení bude možné pronajímat jen za ceny v rozmezí 3,92 až 9,8 eura za metr čtvereční (99 až 247 korun). Na novější byty, do nichž se lidé nastěhovali od roku 2014, se toto opatření nevztahuje.

Pokud bude cena o 20 a více procent vyšší, může se nájemník dožadovat nápravy. Majiteli bytu v takovém případě hrozí pokuta až 500 000 eur (12,6 milionu Kč).

Cena za metr čtvereční stanovená novým zákonem je výrazně pod úrovní dnešních nájmů v některých oblíbených městských částech, kde se byty pronajímají i za 15 nebo 17 eur na metr čtvereční. Aktuální nabídka pronájmů podle listu Tagesspiegel nové cenové hranice překračuje v některých městských částech i o sedm až 11 eur na metr čtvereční.

Výjimka z obecného zmrazení nájemného bude možná od ledna 2022 a spočívá ve zvýšení nájmu o inflaci, maximálně však o 1,3 %.

Koaliční strany si od zákona slibují úlevu na straně nájemníků, kterým se za posledních deset let nájmy zvýšily asi o 90 %. Opozice ale varuje, že krok může současnou situaci ještě zhoršit, protože přinese výrazné snížení investic do výstavby nových bytů, kterých Berlín, do něhož se každý rok stěhuje dalších až 40 000 lidí, má nedostatek. Navíc podle ní zákon příliš omezuje vlastnická práva. Chystá proto ústavní stížnost.

Pokud by nakonec dal soud zapravdu opozičním stranám, které argumentují i tím, že otázky nájmů nespadají do pravomoci jednotlivých spolkových zemí, mohlo by to mít dramatické dopady na nájemníky. Není totiž vyloučeno, že by rozdíl v nájmu museli zpětně doplatit.

V německé metropoli je celkem více než 1,9 mil. bytů. V nájmu jich je naprostá většina - zhruba 86 % (1,63 mil.).

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 5 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.