Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Unie proti záměru USA používat miny

Evropská unie odsoudila ohlášený záměr Spojených států, aby jejich armáda začala v boji opět používat pozemní miny, a označila tento krok za naprosto nepřijatelný. Mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella v prohlášení rovněž uvedla, že prezident Donald Trump svým rozhodnutím podkopává mezinárodní dohodu o zákazu min, která za poslední dvě desetiletí pomohla zachránit desítky tisíc životů civilistů.

»Většinu obětí výbuchů min tvoří děti… Jejich využívání jakoukoli stranou, na jakémkoli místě a v jakékoli době proto dál považujeme z hlediska Evropské unie za zcela nepřijatelné,« stojí v dokumentu.

Americký ministr obrany Mark Esper minulý týden řekl, že pozemní miny jsou důležitým nástrojem, který chce americká armáda do budoucna využívat. Trump poté skandálně zrušil zákaz používání min na bojišti, který v roce 2014 přijal jeho předchůdce Barack Obama!

Ilustrační FOTO - Wikimedia commons

Používání pozemních min v ozbrojeném konfliktu od roku 1999 zásadně omezuje mezinárodní úmluva z Ottawy, kterou však Spojené státy neratifikovaly, stejně jako například Rusko a Čína. USA tak prý neučinily zejména proto, že chtěly, aby se zákaz netýkal Korejského poloostrova.

Podle organizace Landmine Monitor mezi lety 1999 a 2017 výbuchy pozemních min zranily nebo zabily přes 120 000 lidí. Z toho bylo 87 % civilistů, téměř polovinu z obětí tvořily děti. Ačkoli používání pozemních min zakázalo 164 zemí, používají se tyto prostředky dál v mnoha konfliktech. Podle odhadů leží na rozsáhlých územích více než 110 milionů nevybuchlých min.

I jaderné hlavice

Armáda Spojených států ale nehodlá spoléhat jen na miny, uvede poprvé za několik desetiletí novou zbraň i do svého jaderného arzenálu. Jedná se o nový typ taktické jaderné hlavice s omezenou ničivou silou, kterou ponese raketa dlouhého dosahu odpalovaná z ponorky. Podle americké vlády je cílem zařazení nové zbraně předejít vypuknutí jaderného konfliktu. Zejména prý odradit jmenovitě Rusko od toho, aby samo tyto střely používalo. Kritici však správně tvrdí, že rozhodnutí naopak posiluje riziko vzniku nukleární války, napsala agentura AP. Vojenským velitelům totiž poskytují novou možnost, jak jaderné zbraně do konfliktu zapojit. Není přitom jisté, že znepřátelená strana jejich nasazení nevyhodnotí jako strategickou hrozbu a neodpoví celoplošným jaderným útokem.

Taktické jaderné zbraně mají oproti strategickým menší ničivou sílu. Ve vojenských kruzích se dlouhodobě diskutuje o tom, že by mohly být doplňkem při vedení konvenčního boje, aniž by jejich zapojení vedlo k eskalaci a propuknutí ničivé jaderné války.

Výbušnou sílu hlavice s označením W76-2, kterou by měly nést střely Trident II, Pentagon tají. Podle expertů by však mohla odpovídat asi pěti kilotunám trinitrotoluenu (TNT). To je asi třetina síly bomby Little Boy, kterou Spojené státy shodily ke konci 2. světové války na japonskou Hirošimu. Strategické jaderné hlavice, jež americké ponorky nosí několik posledních desetiletí, přitom mají podle ČTK sílu 90 a 475 kilotun.

(rom)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 13 hlasů.

(rom)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-02-06 11:16
Je to lepší než nic, ale i tak je ten postoj vůči USA pokrytecký.
americká armáda ať si minuje na vlastním území, i tom ukradeném
Mexiku, a nezasviňuje cizí území, kde ostatně nemá co pohledávat. Ze
strany USA je to všechno, jako obvykle, nebetyčná drzost a zhovadilost.
slechta48
2020-02-05 15:20
To je od EU pěkné, že jí vadí návrat UsArmy k používání min.
Přitom je slepá na obě oči, že ukrajinská armáda pět let střílí
minami ráže 82 i 120 mm na obce povstaleckých republik a minuje linii
fronty protitankovými i protipěchotními minami. Ukrajinská ztráty
vojáků ve vlastních minových polích jsou řádově vyšší než v
boji.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.