FOTO - Haló noviny

Spolupráce s krajem pomůže pražské dopravě

Středočeský kraj chce spolupracovat s Prahou, Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a Správou železnic na přípravě chybějící části pražského silničního okruhu D0 mezi Běchovicemi a dálnicí D1 i dráhy do Kladna. Rada hejtmanství schválila memorandum, které konkrétně uvádí řadu projektů a formu spolupráce, týká se i dalších, pro region významných dopravních staveb.

Středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) předpokládá, že memorandum podpoří všichni zastupitelé. »Uzavřením memoranda deklarujeme vzájemnou snahu a součinnost, jejímž cílem je urychlit přípravu a postup těchto dvou pro Středočeský kraj i Prahu důležitých staveb,« dodala.

Memorandum se týká například investorské přípravy a stavby všech chybějících částí dálnice D0 neboli Pražského okruhu, urychlení přípravy tzv. Aglomeračního okruhu, zejména úseku mezi D7 a D8, a přeložek silnic II. třídy, které napojují obce ve Středočeském kraji na okruh.

Kromě urychlení přípravy a stavby železničního spojení Praha - Kladno s odbočením na ruzyňské letiště chce hejtmanství též vylepšit železniční infrastrukturu mezi Prahou a Berounem. S tím souvisí i výstavba terminálu Smíchov. Mezi dalšími cíli je třeba podpora vzniku záchytných parkovišť P+R.

Praha má naplánované okruhy dva - vnitřní, jehož součástí je třeba tunel Blanka, a vnější. Právě ten má těžkou dopravu odklánět od centra města. Původně podle plánu ze 60. let měly být kolem Prahy dokonce okruhy tři. Od toho se ale upustilo zkraje 90. let. Pražský okruh je dopravní stavbou celostátní úrovně, která v konečné podobě tvoří součást základního komunikačního systému hlavního města. Stavba celého okruhu je rozdělena do 11 úseků, z nichž sedm je již v provozu. Zbývající čtyři úseky jsou v přípravě. Ta se však neustále protahuje. Stavba čelí odporu některých samospráv či občanských iniciativ.

Nedokončen je i vnitřní okruh

Geologický průzkum pro dokončení pražského vnitřního silničního okruhu vyjde na 22,616 milionu korun a bude trvat deset měsíců. Pro město jej provede konsorcium SGG-PUDIS Soubor staveb MO, který tvoří společnosti SG Geotechnika a PUDIS, schválili pražští radní. Chybějící úsek městského okruhu známý jako Vlasta bude měřit 10,3 kilometru, z toho větší část povede v tunelech. Kdy se začne stavět, není jasné. Vyčísleny zatím nebyly ani náklady, hovoří se však až o 100 miliardách korun.

Geologický průzkum se nebude dělat prostřednictvím hloubených štol tak, jak je tomu například v případě Radlické radiály či stavby metra D z Pankráce do Písnice, ale město nechá udělat sondy.

Zhruba 81 sond bude sloužit pro geofyzikální, hydrogeologický a korozní průzkum. Město tak bude mimo jiné zjišťovat, jaké horniny se v podloží nacházejí a jaké mají vlastnosti a pevnost. »Ukáže také, jak podrobné jsou dnešní geologické mapy. Zjišťovat se budou i bludné proudy,« řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě).

Z celkové částky bude stát nejvíce průzkum úseku z Balabenky ke Štěrboholské radiále, a to 11,43 milionu korun. Průzkum pro úsek z Pelc-Tyrolky na Balabenku vyjde na 6,2 milionu korun a Libeňské spojky na více než pět milionů.

Přepracovaný projekt

V současné době řeší úředníci změnu územního plánu, která stavbu umožní. Následně město zažádá o stavební povolení a vypíše výběrové řízení na dodavatele. Vedení Prahy nechalo vloni přepracovat původní projekt dostavby. Proti dřívějšku jsou v aktuálním plánu z původních 4,2 kilometru na 8,5 kilometru prodlouženy tunely, změnily se výjezdy z nich a změněny jsou i podoby některých křižovatek. Na některých místech v blízkosti stavby budou pozemky určené pro výstavbu i pro novou zeleň.

Městský nebo také vnitřní okruh staví město ze svých zdrojů. Funguje v úseku z Pelc-Tyrolky tunelem Blanka směrem do Prahy 6 a 5 a Strahovským tunelem a Mrázovkou k Barrandovskému mostu a Jižní spojce. Na východě města končí Štěrboholskou radiálou. Uvnitř okruhu žije zhruba půl milionu obyvatel. První část okruhu začala fungovat v 80. letech, naposledy byl v září 2015 otevřen tunelový komplex Blanka.


Konečně jde také o železnici

Otázky Haló novin pro Ivana Cinku (KSČM), předsedu výboru pro dopravu Středočeského kraje

Co si slibujete od memoranda o spolupráci s Prahou a státními organizacemi k urychlení hlavních staveb dopravní infrastruktury?

Klíčové je, že jsou zainteresováni všichni, kteří pro to mohou něco udělat – obě významné samosprávy, ministerstvo dopravy, ŘSD a Správa železnic. Zejména užší spolupráce s Prahou je velice důležitá. Vztahy mezi krajem a Prahou nejsou vždy jednoduché. Jsou tu zcela různé politické reprezentace, navíc hraje roli jiný termín voleb, my je máme letos, Praha za dva roky, takže období relativního klidu na práci je poměrně krátké. Společná integrace dopravy, kterou jsme iniciovali před osmi lety, a letos bude dokončena, je takřka zázrakem.

Memorandum je určitě krokem vpřed. Odráží společné zájmy, všechny nás trápí přetížená dopravní infrastruktura nejen na tazích do Prahy. Konec konců, pravidelně to máme i na pořadu jednání našeho výboru pro dopravu.

Jsem rád, že snahy tentokrát nesměřují jen k velkým silničním investicím, jako je výstavba všech chybějících částí Pražského okruhu a urychlení přípravy tzv. Aglomeračního okruhu, zejména úseku mezi dálnicemi D7 a D8, ale pokrývají i některé hlavní problémy železniční infrastruktury. Ta je značně zanedbaná. Od počátku devadesátých let se razila filosofie, že všichni budeme jezdit osobními auty a kolejová doprava ztratí na významu. Zamlčovalo se, že zejména v nejvyspělejších státech je železnice páteří veřejné hromadné dopravy. No a dnes sklízíme ovoce, kapacita železnic už nestačí, zařízení je zastaralé, svět nám utekl.

Jakých akcí na železnici se memorandum konkrétně týká?

Kromě urychleného dokončení přípravy železničního spojení Praha – Kladno s odbočkou na letiště v Ruzyni, zkvalitnění železniční infrastruktury na trase Beroun – Praha hl. n., včetně výstavby terminálu Smíchov, a budování záchytných parkovišť jde o územní a projektovou přípravu zapojení tras systému Rychlých železničních spojení do uzlu Praha a související úpravy tohoto uzlu (např. zkapacitnění úseku Praha - Libeň – Praha - Běchovice včetně Libeňského přesmyku), dále urychlení přípravy tzv. Nového spojení 2. městského železničního tunelu pro příměstskou železnici, zkapacitnění jižní nákladní spojky Radotín – Zahradní Město a odstavné plochy pro železniční dopravce.

Jen vyjmenované akce znamenají obrovský objem investic. Kde na to vzít?

Financování takovýchto velkých dopravních staveb je v kompetenci ministerstva dopravy, které finanční prostředky přiděluje v souladu s příslušným vládním usnesením prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Samozřejmě že bude snaha získat také co nejvíce prostředků z evropských fondů. To se týká i menších staveb, jako jsou zejména v bližším okolí Prahy potřebná odstavná parkoviště P+R a B+R, na něž se musí pamatovat také v rozpočtech kraje i měst a obcí.

Jakou má memorandum šanci na schválení?

Co se týče Středočeského kraje, stejně jako paní hejtmanka nepochybuji, že projde zastupitelstvem. Podpora zřejmě bude napříč celým politickým spektrem. Otázkou je uskutečnění v memorandu zakotvených záměrů. Dnes se často mění nejen politické reprezentace, ale i vedení ministerstva a státních organizací. Memorandum je jen důležitý předpoklad, realizace bude záviset na lidech.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.5, celkem 8 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.