Momentka z ateliéru koncem 60. let minulého století

Kresby z koncentráku

Výstavu z díla malíře Otto Matouška se stručným, leč výstižným názvem Kresby z koncentráku lze zhlédnout v Národním památníku na Vítkově od 24. října loňského roku. Slavnostní vernisáže se mimo zástupců Československé obce legionářské, Národního muzea a široké veřejnosti zúčastnil též vnuk výtvarníka Otto Matouška.

Výstava představuje návštěvníkům kolekci dvaceti originálních maleb ze stejnojmenného umělcova cyklu a je doplněna dalšími kresbami z nacistických koncentračních táborů i řadou trojrozměrných artefaktů, nalezených po válce během archeologického výzkumu hromadného hrobu obětí pochodu smrti do Flossenbürgu ze Staré Knížecí Huti na Tachovsku.

Otto Matoušek (3. 12. 1890 Plzeň až 3. 3. 1977 České Budějovice), bývalý ruský legionář a voják čs. armády, nositel 13 řádů v rozpětí let 1918–1938, včetně dvou Válečných křížů, příslušník 6. československého střeleckého pluku Hanáckého, účastník legendárních bojů u Bachmače, se zapojil po zahájení německé okupace republiky do odbojové činnosti v rámci skupin Vasil Škrach a Bílá Hora. V březnu roku 1943 byl ale na udání zatčen a během výslechu gestapem mučen. Po řadě výslechů, kde však odbojovou činnost nepřiznal a nikoho neprozradil, putoval do pevnosti Terezín a posléze do pracovního tábora na Kladně. Odtud ho Němci v prosinci 1943 přesunuli do koncentračního tábora Flossenbürg, kde se Matoušek dočkal osvobození 23. dubna 1945.

Mimořádně emočně silná výstava

Procházíme památníkem a se zatajeným dechem, tak jako další návštěvníci, si prohlížíme Matouškovo dílo, které stvořil v čase následujícím po osvobození a návratu do vlasti. Přesněji řečeno, samotný cyklus Koncentrák vznikl ještě v roce 1945. Hrdlo se úží a nejednomu z nás se derou slzy do očí. Kresby věrně ztvárňují fungování nacistických koncentračních lágrů, hrozný život vězňů, neustále balancujících na hraně života a smrti, i jejich cílenou likvidaci. V neposlední řadě jsou tu mrazivé výjevy z pochodů smrti, jak jsou nazývány evakuace vězňů z koncentračních táborů před postupem spojeneckých vojsk.

Výstava je doplněna o řadu informačních textů, stručně a výstižně vysvětlujících historii NSDAP v Německu 30. let, jakož i vznik nacistických koncentračních táborů, pokračuje vysvětlením růstu sítě koncentračních táborů i rozšíření koncentračních táborů na fašisty okupovaných územích. Dále se informační texty zabývají vyhlazovacími tábory, životem vězňů v koncentračních táborech i pochody smrti v závěru války. Neméně silná je kapitola, věnovaná historii holokaustu.

Vězeň číslo 2577

Závěr výstavy pak patří osudům dvaceti vybraných českých legionářů, kteří tak jako Matoušek byli do koncentračního tábora posláni za svou odbojovou činnost, nebo někteří z nich pro svůj židovský původ. Mezi nimi jsou dokonce zástupci legionářského nejužšího vedení, zatčeného Němci jako rukojmí, posléze zahynuvší v koncentračním táboře, i hrdinové popravení za podporu parašutistů.

Zvídavý návštěvník výstavy jistě s napětím postojí před texty popisujícími osudy jednoho představovaného muže za druhým, neboť je to čtení, které dnes již ve školních učebnicích historie druhé světové války a našeho odboje těžko najdeme.

Pár příběhů za všechny: vyšší armádní velitele umučené v koncentračních táborech představují Vilém Stanovský a Václav Vašátko, z legionářských umělců jmenujme alespoň Vojtěcha Pressiga, který zahynul v Dachau. Josef Starý a Josef Svatoš, ubití v likvidačním táboře Mauthausen za podporu parašutistů. Zapomenout nelze v neposlední řadě ani na novináře Vojtěcha Holečka, legionáře a reportéra z ruské fronty, který měl štěstí, že se mu podařilo přežít koncentrační tábor Buchenwald a po osvobození republiky Rudou armádou a Spojenci posléze pracoval v Hlasu revoluce, jak se jeden čas noviny Svazu bojovníků za svobodu Národní Osvobození jmenovaly.

Obrazem vlastního malířova utrpení jsou portréty, na nichž je zachycen jako vězeň číslo 2577.

Víte, že…

Křtěný Otto Josef Matoušek je jeden z našich nejvýznamnějších malířů, působících svého času na jihu Čech? Matoušek patřil k zakladatelům jihočeské organizace Sdružení jihočeských výtvarníků a byl členem významného uměleckého spolku Myslbek. Jeho hlavní malířská i grafická tvorba byla ovlivněna japonskou grafikou a je též silně spojena s jihočeskou krajinou. Především však Otto Matoušek zpracovával materiály pro československé legie. Známé jsou především jeho dřevoryty a linoryty, znázorňující výjevy z I. a II. odboje, desky na legionářské časopisy Za svobodu či legionářské pohlednice. Některé jeho práce byly též umístěny v předválečné výzdobě Památníku osvobození na pražském Vítkově, kam se nyní s výstavou Kresby z koncentráku po dlouhých desetiletích vracejí. Zbývá dodat, že akademický malíř Otto Matoušek svou důstojnickou kariéru ukončil v roce 1938 ze zdravotních důvodů. Jeho společensky angažované umělecké dílo bylo v závěru jeho života oceněno jak Řádem práce, tak i titulem zasloužilý umělec.

Mimořádnou výstavu uspořádala ČsOL ve spolupráci s rodinou Otty Matouška a Národním muzeem, za finanční podpory Ministerstva obrany ČR. K vidění je do 28. června.

Ivan ČERNÝ

FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 5 hlasů.

Ivan ČERNÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.