Ilustrační FOTO - Pixabay

Lidé chtějí podzim života prožívat doma

Sedm z deseti občanů ČR by rádo ve stáří zůstalo doma a dostávalo potřebnou péči ve svém prostředí. Pro odchod do domova pro seniory či jiného zařízení by se rozhodla necelá čtvrtina dospělých. Z nich víc než polovina by to udělala proto, že neví o jiných možnostech péče, či nechce zůstat svému okolí na obtíž.

Ukázal to průzkum Institutu sociální péče (ISP). Průzkum je součástí projektu Žít doma, který má přispět k posílení pečovatelské služby. Spolek ISP na něj získal evropské dotace. Na průzkumu, do něhož se vloni zapojila tisícovka lidí od 18 do 65 let, spolupracoval s agenturou NMS Market Research.

»Lidé, kteří jsou dnes v aktivním věku, mají jasnou představu, že chtějí zůstat doma. Pakliže se diskutuje o potřebě vzniku pobytových služeb, musí se stejně diskutovat o tom, že je potřeba rozvinout péči v domácím prostředí,« uvedl předseda ISP Jakub Čtvrtník. Podle něho je potřeba síť sociálních služeb rozvíjet i podle představ klientů a plány rozvoje by se neměly týkat jen pobytových zařízení, ale i terénních služeb.

Péči doma by upřednostnilo 69 procent dotázaných. Nejčastějším důvodem bylo zachování soukromí. Lidé zmiňovali ale i důstojnost a pozitivní vliv domova na stav člověka a jeho uzdravování. Řada respondentů a respondentek měla i nepříjemnou zkušenost s péčí o příbuzné v některém ze zařízení, nebo věděli o případech špatného zacházení z médií. Vadila i ztráta samostatnosti a nezávislosti.

Nechtějí být na obtíž

Do seniorského domova či jiného zařízení by případně odešlo 24 procent lidí. Dvě pětiny z nich by to ale udělaly proto, aby nezatěžovaly své blízké. Převažovaly mezi nimi ženy. Podle autorů je to nejspíš proto, že se o stárnoucí příbuzné starají většinou ony. Dokážou si tedy představit, co péče obnáší a co pro pečující osoby znamená.

Volbu odchodu do zařízení lidé zdůvodňovali zajištěním odborné péče, obavou z nezvládnutí života doma, pohodlností řešení a pobytem v kolektivu, ne v osamělosti. Jedním z důvodů bylo ale i to, že dotázaní nevěděli o jiných možnostech pomoci.

Podle zástupců ISP se nelišily postoje mladých a starších, lidí z měst či venkova, s nižším vzděláním či vzdělanějších. »Bylo pro nás překvapivé, že názory jsou podobné napříč generacemi. Rozdíly byly občas jen u mužů a žen,« upřesnila Vladimíra Tomášková z ISP.

Zůstat i ve stáří doma by lidem podle ISP mohla pomoci pečovatelská služba. Podle poslední statistické ročenky ji předloni využívalo přes 103 000 klientů. Neuspokojených žádostí zůstalo asi 3500.

Služby se vyvíjejí

Šéf IPS uvedl, že v Česku funguje na sedm stovek pečovatelských služeb. K jejich tradičním činnostem patřila dovážka obědů, zajištění úklidu či vyprání. Některé se ale přeměnily a starají se i o klienty ve vážnějším stavu. Podle Čtvrtníka je rozšíření nabídky o odbornou péči možné, pokud služby přenechají rozvážku jídla či svoz prádla jiným provozovatelům.

Přeměnou prošla třeba pečovatelská služba v Žamberku. »Přestávali jsme mít kapacitu na důležité úkony pro klienty. Nastavení nedávalo smysl. Říkali jsme si, jestli máme jezdit s kastrůlky po městě - přitom jsou jiné služby, které vozí jídlo - když nemáme čas se postarat o ty, kteří to potřebují,« uvedla ředitelka centra sociální péče v Žamberku Miroslava Krajčírová. Některé činnosti postupně služba předala. Prodloužila pak provoz do večerních hodin i o víkendu.


Terénní služby seniorům mají mít prioritu

Otázky Haló novin pro Miroslava Opálku (KSČM), experta na problematiku důchodů a seniorů

Co říkáte na výsledky tohoto průzkumu?

Spolek ISP získal evropské peníze a za ně zjistil to, co jsme již věděli i bez onoho průzkumu. Tedy nic nového. Dokládá navíc jen procenta, ale ta vycházejí vesměs z odpovědí respondentů, kteří ještě nejsou postaveni před reálná rozhodnutí. To totiž může být v konkrétní situaci za padesát let zcela odlišné. Že je potřebné rozšiřovat terénní sociální služby, víme už dávno!

Je podle vašeho názoru nabídka terénních pečovatelských služeb pro seniory dostatečná?

Vývoj ve společnosti přinesl radikální změny. Dříve se převážně o své invalidní či přestárlé rodinné příslušníky starali příbuzní v rámci vícegeneračních rodin. Dnes si často jednotlivé generace žijí tzv. svůj život. Rozletí se nejen po republice, ale i po světě. Jejich partnerské soužití má různé formy, je často nestálé, bezdětné a nezřídka single. A tak se tíha povinností, postarat se o potřebné, jaksi automaticky přenáší na veřejný sektor. Ale i ten má omezené možnosti a kvůli demografickému vývoji nebude moci nikdy nabízet zdravotní a sociální služby v rozsahu přání jednotlivců. Navíc dnešní situace vykazuje nerovnoměrné rozložení regionální nabídky jak terénních, tak pobytových sociálních služeb a komplikuje se i dostupnost služeb zdravotních. Zejména na vesnicích a v pohraničí.

Jak by tyto služby měly být hrazeny? Sociální služby jsou chronicky podfinancované, většina klientů na jejich plnou úhradu nemá prostředky…

V roce 2005 byl schválen záměr, že příspěvky na bezmocnost nahradí příspěvky na péči a občané si budou v tržním prostředí sami služby vybírat a nakupovat. Od té doby se dynamicky rozšířila nabídka. Sociální sektor dnes patří mezi odvětví, které zaznamenalo (spolu s bankovnictvím, cestovním ruchem a hazardem) násobný růst. Neziskový sektor přečíslil příspěvkové organizace a státní rozpočet zvýšil výrazně svůj podíl na jejich financování prostřednictvím příspěvku na péči (který nezřídka neslouží k nákupu služby, ale jen k navýšení příjmů občana) i v rámci neinvestičních transferů prostřednictvím krajů. Obce i kraje dotují své grantové systémy, dorovnávají ztráty různým zřizovatelům, staví a provozují svá zařízení či služby. Dalším zdrojem jsou evropské peníze, Norské fondy, sbírky a dary právnických i fyzických osob. Na základě mých některých zkušeností musím poznamenat, že stále nejsem spokojen s tím, že nemálo vynaložených prostředků není vynakládáno podle priorit a účelně, hospodárně, efektivně. Velkou roli zde hraje subjektivita a někde i klientelismus. Současný rozsochatý systém je velmi nepřehledný. Proto bych o chronickém podfinancování hovořil opatrněji. Je třeba, aby tzv. komunitní plány obcí jasně formulovaly, které služby na jejich území jsou nezbytné - budou se rozvíjet, a které jsou zbytné či předimenzované – půjdou do útlumu. Zatím se především jedná o přehledy všech nabídek bez vazeb na střednědobé finanční plány.

Terénní služby musejí mít do budoucna jasnou prioritu s tím, že se na jejich financování bude podílet občan ze svých příjmů (důchodů), stát prostřednictvím příspěvku na péči a převody na kraje a obec i kraj prostřednictvím grantových systémů pro poskytovatele služby.

Měl by tyto služby »mít pod palcem« stát, nebo je lépe ponechat je samovolnému vývoji a různým firmám a neziskovkám?

Stát se už dávno zbavil svého dominantního postavení a těžko se k němu navrátí. Současná struktura se vytvářela nerovnoměrně, často živelně a konkurenčně. Zřizovateli poskytovatelů jsou dnes stát, kraje, obce, ale i privát, kde se mi nelíbí např. finanční toky mezi pronájmy z vlastní s. r. o. a vlastním spolkem - neziskovkou. Taková »malá domů« z veřejných prostředků. Někdy se mi jeví, že jde více o kšeft než o službu. Tím nechci nikterak znehodnocovat záslužnou práci potřebných příspěvkových organizací a stále špatně placených neziskovek, které v podstatě »podnikají« bez zisku, ale s velkým rizikem a nejistotou.

Problémem je, že každá nabídka, kterou si klient nemusí hradit ze svého, vyvolá značnou poptávku. Proto je potřebné tyto aktivity finančně usměrňovat a plánovat, což je nepopulární. Jde o velmi citlivou problematiku, kdy se uživatelé služby stávají rukojmími mediálních kauz s tlakem na veřejné mínění, což nevede vždy ke správným rozhodnutím politických reprezentací. Uvidíme, co nového nám přinese již dlouho připravovaná velká novela zákona o sociálních službách. Zda bude kosmetická, nebo zásadní, tím však částečně nepopulární.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 7 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.