Aktuální snímek z víkendu, kdy Roman moderoval s Káteřinou Nekolnou Beskydskou laťku. Na fotce je dále Javier Sotomayor, jenž drží dodnes platný světový rekord ve výšce (245 cm), a skupina Lake Malawi, která k tomu všemu hrála.

Roman Šebrle: Jsem více moderátor než golfista

Roman Šebrle, který před nedávnem oslavil polokulaté 45. narozeniny, již v dnešní době zdaleka není brán jen za symbol sportovního úspěchu. Muž, který ve své atletické kariéře vyhrál vše, co jde, se v dnešní době s úspěchem věnuje moderování, a kdo sleduje zpravodajství na televizi Prima, jistě ho obdivuje, jaký krok kupředu v řečnických dovednostech rok co rok a měsíc co měsíc dělá. Sám však lituje, že coby profesionální golfista nemůže být tak úspěšný i na greenu. Nicméně, to bychom už příliš předbíhali…

Jak se cítí Roman Šebrle coby pětačtyřicátník? V čem lépe než před 15 lety, a v čem naopak hůře?

Pětačtyřicet zas není takový věk, takže se cítím dobře (smích). Před patnácti lety jsem byl v nejlepším závodnickém věku pro profi sportovce. Dnes si na druhé straně užívám, že mám víc času, nejsem tolik svázaný tréninkovými a závodními povinnostmi, můžu si dovolit vyrazit na golf nebo kávu s kamarády, což je fajn. Horší mám už samozřejmě fyzičku, ale snažím se udržovat si ji, pořád běhám, chodím do posilovny.

+*Jaký je tudíž recept na věčné mládí? Pořád vypadáte stejně, a tudíž skvěle...

No, jak už jsem říkal, 45 není žádný věk, zkuste se mě zeptat za deset let (smích)… Mám zřejmě genetickou výhodu, že budu mít až do vysokého věku vlasy. No a zbytek je spíš výsledek přístupu k životu a k životnímu stylu.

V rámci svých pětačtyřicetin jste koncem loňského roku v tiskové zprávě oznámil, že vám chybí zlatá olympijská medaile a za ztracený cenný kov jste nabídl 100 tisíc korun. Už se někdo přihlásil? Nepřihlásil se nikdo, mrzí mě to, už tu placku asi neuvidím. Nedá se nic dělat... Na druhou stranu - je to jen kus kovu, v atletických análech už bude moje jméno navždycky, tím se utěšuju…

Vrátíme-li se do vašich profesionálních sportovních let, byla někdy chvíle, kdy jste chtěl s atletikou seknout?

To se nikdy nestalo, ale pamatuji si dodnes na situaci, kdy jsem se šel zeptat atletického trenéra - v Pardubicích - jestli podle jeho názoru mám někdy na to, udělat v desetiboji 8000 bodů. Řekl mi, že ano a vysvětlil mi, co pro to musím udělat. Výsledkem bylo rozhodnutí odejít do Prahy, kde byl tenkrát nejlepší klub, asi i na světě. Součástí rozhodnutí bylo »dát tomu všechno«.

Jak se vlastně díváte na stávající krizi české atletiky? Loňský letní šampionát bylo fiasko... A co soudíte o odchodu vašeho bývalého desetibojařského kolegy Tomáše Dvořáka z funkce šéftrenéra?

Funkce šéftrenéra je spíš úřednická, takže Tomáš za výkonnostní propad rozhodně nemůže. Problém je už u chuti, či spíše nechuti, dnešních dětí se hýbat a o jejich »hladu« po tréninku a pak po výsledcích. Moc ho nevidím. Tato situace je stejná ve všech sportech, potýkají se s tím i oddíly hokejové, fotbalové... No a když se někde nějaký talent objeví, trenéři různých sportů se o něj poperou. A řešení? Tím může být nalezení nějaké koncepce jak děti k chuti trénovat přivést, možná je to námět pro šéftrenéry.

Jak jsou na tom po sportovní stránce vaše děti?

Štěpán hraje fotbal, Kačka dělá fotbal i atletiku. Jde jim to, ale nikdy jsem je do sportu nenutil. Jsem rád, že se mu věnují, protože jim to může do života dost dát.

Jakým způsobem pokračuje vaše golfová kariéra? Jste ve svých očích momentálně dále jako golfista, nebo jako moderátor?

Rozhodně moderátor, golf netrénuju zdaleka tolik, jak bych potřeboval. Přirovnal bych to k situaci atleta, který sice vybojuje účast na mistrovství republiky, ale trénuje až po práci, takže na samotném šampionátu dostane napráskáno od těch, co se poctivé přípravě věnují dvoufázově každý den. Je fér, že to tak dopadne...

Roman Šebrle se jako moderátor doslova a do písmene našel.

Kam myslíte, že byste dokráčel, kdybyste se odmalička věnoval golfu, a nikoli fotbalu či atletice?

Jsem přesvědčený, že Tiger Woods by byl až číslo dvě (dlouhý smích)… Jinak těžko říct, nemám rád takové to »kdyby«… Možná bych byl dál a možná bych s tím taky sekl, fakt se to špatně odhaduje.

Jak často moderujete mimo televizní kamery? To znamená, kolik akcí do měsíce absolvujete coby moderátor?

Snažím se vybírat si takové akce, ke kterým mám nějaký vztah. Takže mě třeba zaujme ples s olympijskou tématikou nebo vyhlašování různých sportovců měst či krajů. Odhadnul bych to na dvě až tři akce měsíčně. Hlavní je práce na Primě a v sezoně i golfové starty...

Koho z kolegů moderátorů si nejvíce vážíte? Kdo by mohl být váš případný vzor, pokud nějaký takový máte?

Obě mé kolegyně - Gábina Lašková a Eva Perkausová - jsou hrozně fajn, stejně jako kolega Voříšek. Žádný vzor jsem ale nikdy neměl. Ani v atletice, ani v moderování. Snažím se pořád zlepšovat, ale podle sebe, a ne podle někoho cizího.

Dal byste k dispozici nějaký vtipný přeřek z poslední doby?

Jo: »Demolici budovy nařídil statistik«... Asi si dovedete představit, jak si mě ostatní dodnes vychutnávají

Těšíte na letošní letní olympijské hry? Na co nejvíce?

No jéje, těším! Nejvíc samozřejmě na atletiku a pak hned na všechny sporty s českou účastí. To mě od televize nikdo nedostane. Pokud zbude čas, samozřejmě kouknu i na další disciplíny, některé člověk vidí jen jednou za čtyři roky (smích). Jo a taky se těším na mistrovství Evropy ve fotbale...

Navenek působíte jako dokonalý muž bez sebemenší chyby. Máte nějaké zlozvyky, drobné hříšky či negativní vlastnosti, které byste na sebe byl ochotný prásknout?

Občas jsem hrozný bordelář. Nic dalšího radši práskat nebudu (smích).

Blíží se jaro. Jak se těšíte? Patříte také mezi teplomily, co zimu jako roční období nesnášejí?

Zimu mám sice rád, s chutí lyžuji i běžkuji, ale dvakrát za zimu mizím za golfem do Španělska na takovou menší profesionální túru.

Tahle otázka byla populární kdysi v legendárním časopise Stadion. Já bych si ji na závěr dovolil oprášit: Co jste ještě nikdy neřekl žádnému novináři?

Nikdy jsem žádnému novináři neřekl (a ani neřeknu), aby se mě po vyhraném či prohraném závodě neptal »Jak se cítíte«?

Petr KOJZAR

FOTO – Jiří BALÁT (1) a archiv Romana ŠEBRLEHO


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 2, celkem 1 hlas.

Petr KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.