Ilustrační FOTO - Pixabay

Výzkum Kids Online 2020 české rodiče nepochválil

Rodiče se u nás s dětmi baví jen málo o tom, na jaká rizika mohou narazit na internetu. Více než polovina z nich o tom s potomky nemluví nikdy, což je jeden z nejhorších výsledků v Evropě. České děti přitom tráví na internetu čím dál více času. Jeho množství se za posledních deset let zdvojnásobilo.

Vyplývá to z mezinárodního výzkumu EU Kids Online 2020, který v 19 zemích mapoval chování dětí mezi devíti a 16 lety. Do průzkumu se zapojilo zhruba 25 000 dětí. Podle jeho autorů se jedná o největší výzkum, který se v tomto ohledu na světě dělal. Zveřejnili ho u příležitosti mezinárodního Dne bezpečnějšího internetu, který připadl na 11. února.

O aktivitách na internetu mluví s dětmi často 16 procent českých rodičů, což je podle koordinátora studie v ČR Davida Šmahela z Masarykovy univerzity nejméně ze všech 19 zemí v průzkumu. V jejich průměru to bylo 33 procent matek a otců. Například v Německu se dětem v tomto ohledu věnovalo 38 procent rodičů, v Itálii 46 procent a na Slovensku 33 procent.

Důvodem horšího výsledku Česka může být podle Šmahela například to, že se v ČR často mluví o špatném vlivu internetu na děti a méně o tom, co s tím mohou dospělí dělat. »Mělo by se více mluvit o tom, že je potřeba, aby se rodiče s dětmi o tom bavili a aktivně se o to zajímali a nezaměřovali se na omezování a represi, ale více na aktivní mediaci, tedy povídání si s dětmi nebo o spolupoužívání internetu,« řekl Šmahel.

V porovnání s výsledky předchozí studie z roku 2010 tráví nyní děti na internetu zhruba dvojnásobek času. V Česku narostl z necelých dvou hodin na přibližně tři hodiny. Například ve Španělsku pak z jedné hodiny na tři hodiny, v Norsku ze dvou na tři a půl hodiny. Nejčastěji se děti připojují k internetu pomocí chytrých telefonů. Používají je k tomu asi čtyři pětiny z nich.

Hitem jsou sociální sítě

České děti na internetu nejčastěji sledují videa, poslouchají hudbu nebo komunikují s rodinou a kamarády, ukázal průzkum. Ve srovnání s jejich vrstevníky z jiných zemí využívají internet méně často k práci do školy a naopak častěji jsou na sociálních sítích, řekl Šmahel. Zatímco například v Německu podle něj sociální sítě používají asi dvě pětiny dětí, v Česku jsou to dvě třetiny.

V průzkumu se nepotvrdily obavy ze zvýšené šikany v online prostředí. Kolem deseti procent dotázaných uvedlo, že se s ní potýká v běžném životě, zatímco sedm procent na internetu. Ukázalo se ale zároveň, že se na něm české děti často setkávají se zprávami útočícími na skupinu lidí nebo jednotlivce, řekl Šmahel. Zatímco v evropském průměru to uvedlo kolem 17 procent dětí, v ČR 25 procent. S větším podílem než ČR skončilo jen Polsko, dodal Šmahel.

České děti také v porovnání s jinými často přijímají sexuálně laděné zprávy. Za poslední rok je obdržela přibližně třetina z nich, více deklarovaly jen děti z Vlámska v Belgii, a to 39 procent. Šmahel ale dodal, že sexuální obsah zpráv jich dle průzkumu rozrušil asi dvě pětiny, a většině tedy nevadil. Podle něho jde v mnoha případech o přirozenou součást dospívání, při kterém je třeba naučit se být opatrný.

Policie varuje před sextingem

Sexuální zneužívání dětí je jedním ze závažných problémů současného internetového světa. Internet poskytuje především anonymitu a není složité se vydávat za někoho jiného, připomíná na svém webu Policie ČR.

K vyhledávání a kontaktování vhodných obětí (převážně dětí) dochází nejčastěji na sociálních sítích nebo v online hrách. Takové osoby v kyberprostoru ztrácejí zábrany a neuvědomují si veškerá rizika.

Nedokážou rozpoznat nebezpečí, která jim v síti Internet hrozí. Nechají se obvykle snadno přesvědčit k zasílání svých erotických fotografií. Tyto projevy se označují jako sexting.

Jsou to především děti, které samy dobrovolně poskytují citlivý materiál, jenž může být následně proti nim použit (stávají se pak snadno vydíratelné - »jestli nepošleš další a ještě odvážnější fotky, tak pošlu tvé rodině, kamarádům a spolužákům ze školy fotky, které už mám«). Často se nafotí a natočí v sexuálně vyzývavých pozicích a závadový materiál bez znalosti standardních pravidel bezpečného chování v síti odesílají protějšku, který ve většině případů znají právě jen prostřednictvím internetu. Tento materiál v drtivé většině případů bez omezení koluje v síti a jeho definitivní odstranění je prakticky nemožné.

Obecně lze říci, že právě sociální sítě jsou fenoménem posledních 20 let ve vztahu k seznamování. Napomáhají ve velké míře dětem k socializaci ve společnosti. Prostřednictvím internetu, resp. sociálních sítí a chatů, se snaží seznámit s dalšími vrstevníky a neuvědomují si veškerá rizika, která jim z této činnosti hrozí, varují policisté.


Prostředky ke kontrole dětí na internetu existují

Otázky Haló novin pro Zdeňka Štefka (KSČM), IT specialistu a člena Zastupitelstva Středočeského kraje

V poslední době se hodně hovoří o kontrole, »cenzuře« internetu. Jaký je váš názor na »svobodu internetu«?

Obecně jsem proti cenzuře, nejen na internetu, takže mé úsilí směřuje ke svobodnému plnohodnotnému internetu, kde nebudou informace selektovány. Uznávám samozřejmě přísné výjimky překračující trestněprávní hranici, ale to je tak vše. Na první pohled se může mnohým zdát, že je dnes internet pro všechny, že je na něm vše, že si každý může založit stránku a tam dát cokoliv, ale ve skutečnosti to tak není. Je to jako se svobodou slova – říkej si, co chceš a stejně tě nikdo neuslyší, natož aby se tvým názorem zabýval… Je to navíc i byznys, kde se zápolí, kdo tu či onu informaci dostane ve vyhledávači výše… A zkuste třeba porovnat specifická hesla mimo mainstream ve Wikipedii se starou tištěnou encyklopedií…

Mohou rodiče nějakými technickými (softwarovými) prostředky dohlížet na své potomky a hlídat je i v kyberprostoru?

Rodiče samozřejmě mohou i dnešními prostředky kontrolovat své potomky. Své nástroje nabízí Microsoft prostřednictvím správy dětského účtu, své nástroje nabízejí i produkty routerů a modemů, kde mají rodičovskou kontrolu, existuje i nastavení prohlížečů a řada dalších opatření, včetně červených tlačítek pro nahlašování závadných stránek. Pravdou je, že tato opatření nejsou moc populární a vyžadují skutečně dobrou komunikaci mezi rodiči a dětmi, které citlivě vnímají každé omezování svých práv, aniž by si bohužel byly vědomy rizik a svých povinností – k tomu je vede bohužel i naše společnost. Každopádně jsem rád, že i kraje se zapojují do posilování prevence a každoročně vyhlašují vzdělávací projekt Kraje pro bezpečný internet (www.kpbi.cz), kde jsou i soutěže a testy pro děti i rodiče, ale nejen pro ně.

Děti na internetu tráví stále více času. Není to také proto, že se jej nedaří vyplnit jinými aktivitami – kulturou, sportem, přiměřenou prací…?

Asi by bylo kontraproduktivním krokem zpět zakazovat jim moderní techniku, budou ji v životě určitě potřebovat více než my, ale faktem zůstává, že mnoho z nich je na svých mobilech a počítačích doslova závislých. Jedete s dětmi na dovolenou, a pokud není v hotelu Wifi, stane se z odpočinku utrpení. Ale každopádně vnímám, že sport, kultura, zájmová a další činnost dětem skutečně chybí, od malička až po dospívání. Někdy je to způsobeno nedostatkem příležitostí i cenou různých kroužků, někdy zaneprázdněním rodičů, pro které je jednodušší posadit dítě k tabletu, televizi či počítači, než mu třeba číst, někdy je to i pohodlnost. Že to není izolovaný jev, ale týká se skutečně většinové společnosti, to ukazuje nejen zmiňovaný výzkum.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: pro článek zatím nikdo nehlasoval

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.