Ilustrační FOTO - Pixabay

Příprava hlubinného úložiště jaderného odpadu pokračuje

Příprava hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku bude od letoška do roku 2022 stát 1,7 miliardy korun. Vyplývá to z plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na další tři roky. Plánovaná částka zahrnuje průzkumné práce, výzkum i příspěvky obcím v lokalitách.

Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren - Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.

Plánované příspěvky obcím v uvažovaných lokalitách se pohybují od 11,3 milionu Kč do 17,7 milionu Kč ročně na lokalitu, v závislosti na velikosti průzkumného území a počtu obcí. Materiál připomíná, že letos bude dokončeno hodnocení devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Vládě bude podán návrh na zúžení jejich počtu, bude se pak rozhodovat mezi čtyřmi. Počet vytipovaných lokalit se má snížit k 30. červnu letošního roku.

»Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dřív,« řekla už dřív mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Štěpánka Filipová.

Nespokojení aktivisté

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 15 spolků. Platforma v prosinci kritizovala MPO za přípravu zákona o zapojení obcí do výběru lokality úložiště. Resort podle ní neakceptoval téměř žádné připomínky obcí. Podle Filipové však ministerstvo připravilo návrh legislativy i na základě komunikace se starosty.

»S ohledem na zodpovědnost za vyřešení otázky konce palivového cyklu a zajištění radioaktivního odpadu nelze právo veta, které v připomínkách požadovaly některé obce, zavést. Jde totiž o strategický projekt státu. Zjednodušeně: někde to být musí, podle mezinárodního práva je každý stát zodpovědný za nakládání s vyhořelým jaderným palivem,« dodala mluvčí.

Aktuální materiál podotýká, že zřejmě bude posunut termín výběru finální lokality, který je nyní stanoven na rok 2025. Odůvodňuje to zpožděním geologicko-průzkumných prací a jejich hodnocení.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru umístěny tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, se má v ČR postavit do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.


Jaderná energetika u nás nemá alternativu

Otázky Haló novin pro Pavla Hojdu, stínového ministra průmyslu a obchodu za KSČM

Jsou obavy lidí z vybudování úložiště v blízkosti jejich obce odůvodněné?

Bohužel musím konstatovat, že odůvodněné nejsou, ale dezinformační kampaň, která se kolem možných úložišť rozvinula, lidi zastrašuje, a pokud nemají všechny relevantní informace, mají obavy. Velmi důležité je správně a úplně informovat o opatřeních proti možné kontaminaci podzemních vod a případně průniku radiačního záření. Např. v Jáchymově a okolí je přirozená radiace vyšší, než bude v blízkosti zabezpečeného jaderného úložiště, a přesto zde žijí lidé a nemají obavy z kontaminace a dopadů na jejich zdraví. Naopak se do Jáchymova jezdí léčit lidé z celé ČR i ze zahraničí.

Je právě jaderná energetika řešením zvýšené poptávky po elektřině, kterou lze očekávat?

V České republice dle expertů není jiná alternativa než posílení výroby elektrické energie z jádra a postupný útlum výroby elektrické energie z uhlí, ale například i z plynu, protože i plyn je fosilní palivo a jeho spalování je zdrojem nežádoucích škodlivin. Poloha ČR bohužel neumožnuje daleko větší využití např. větrné energie, sluneční energie nebo energie vodní či přílivu.

Nebylo by výhodnější, aby vyhořelé jaderné palivo odebíral zpět jeho dodavatel (Rusko či USA), který má daleko větší možnosti pro vybudování úložiště?

Z hlediska odporu obyvatel vůči jaderným úložištím na našem území by to bylo zajímavým řešením. Musíme ale respektovat mezinárodní smlouvy a v neposlední řadě by byla závislost na dodávkách paliva a jeho uložení daleko vyšší, dražší a pro bezpečnost naší země i nepříznivější. Je zapotřebí si také uvědomit, že dnešní vyhořelé palivo může být surovinou k energetickému využití v budoucnosti. Nemusí to být s ohledem na vývoj ve vědě budoucnost daleká a pak by i vyhořelé palivo bylo zajímavou surovinou pro další energetické využití v tzv. rychlých množivých reaktorech, jako je např. ruský BN-800.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 6 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.