Bezuzdné plýtvání

Nová studie dokázala něco, co říká mnoho turistů, kteří navštíví USA - Američané hodně plýtvají, napsal britský zpravodajský server Daily Mail. Ukazuje se, že hodnota vyhozeného jídla v zemi dosahuje ročně asi 240 miliard dolarů (více než 5,5 bilionu Kč), tedy 1866 dolarů na jednu domácnost; vyhazuje se 30 až 40 % jídla.

Vědci také zjistili, že kdo se stravuje zdravěji, vyhazuje více, protože kupuje víc rychleji se kazícího ovoce a zeleniny než průměrný člověk. Naopak domácnosti, které při nakupování postupují podle seznamu a musí cestovat dál, aby se dostaly do supermarketu, mají procento vyhazovaných potravin nejnižší. Edward Jaenicke, profesor zemědělské ekonomie na Pennsylvánské státní univerzitě řekl: »Naše zjištění odpovídá předchozím studiím, které ukázaly, že 30-40 % celkových dodávek jídla v USA skončí nesnědených - a to znamená, že byly také vyplýtvány zdroje využité k vyprodukování nezkonzumovaného jídla včetně půdy, energie, vody a práce.«

Jaenicke a jeho spolupracovník Yang Yu analyzovali údaje ze 4000 domácností, které se zapojily do průzkumu ministerstva zemědělství USA o nákupu potravin známého pod zkratkou FoodAPS. »Podle našich odhadů průměrná americká domácnost vyhodí 31,9 % jídla, které nakoupí,« uvedl Jaenicke. »Více než dvě třetiny domácností zapojených do studie vyhodily odhadem 20-50 % zakoupených potravin. Ovšem i ty nejméně plýtvající domácnosti vyhodí 8,7 procenta jídla, které nakoupí,« dodal. Dvojice vědců se zaměřila i na různé charakteristiky, které mohou zvýšit či snížit plýtvání potravinami. Zjistili: čím vyšší příjem, tím víc vyhozeného jídla. Ti, kdo se stravují zdravěji se spoustou ovoce a zeleniny, také více jídla vyhodí. »Je možné, že programy povzbuzující ke zdravé stravě mohou neúmyslně vést k většímu plýtvání,« řekl Jaenicke. »To by mohl být podnět k zamyšlení z politického hlediska - jak bychom tyto programy propagace zdravého stravování mohli vyladit, abychom snížili potenciální plýtvání.«

Menší procento vyhozeného jídla vykazovaly domácnosti s větší existenciální nejistotou, a také domácnosti s vyšším počtem členů. »Víc lidí znamená vyšší pravděpodobnost, že někdo dojí zbytky,« vysvětlil Jaenicke. Jedním z faktorů je i velikost balení, ve kterém se některé druhy potravin prodávají. »Dvoučlenná domácnost nemusí sníst celou hlávku květáku, z níž se pak pravděpodobně část vyhodí, zatímco větší domácnost ji zřejmě sní celou, nejspíš v jediném jídle,« uvedl Jaenicke. Nejenže plýtvání jídlem je politováníhodné, ale jiné studie zjistily, že životní cyklus vyhozeného jídla značně přispívá k emisím skleníkových plynů. »Podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN je potravinový odpad ročně zodpovědný za 3,3 gigatuny skleníkových plynů.« dodal Jaenicke.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 7 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.