Jiří Daler dosáhl svých největších úspěchů na dráze ve stíhačce na 4000 m. FOTO - archiv

Olympijský vítěz Daler slaví osmdesátku

Přestože se Jiří Daler začal cyklistice závodně věnovat až jako šestnáctiletý, o osm let později se v Tokiu stal prvním československým olympijským vítězem v tomto odvětví. Většiny svých úspěchů v čele s olympijským zlatem či několika medailemi ze světových šampionátů dosáhl na dráze, dokázal se prosadit i na silnici. Jeden z nejúspěšnějších tuzemských cyklistů oslaví 8. března osmdesátiny.

Životního výsledku dosáhl Daler na OH 1964 v Tokiu v premiérově zařazeném stíhacím závodě jednotlivců na 4000 metrů. V japonské metropoli hladce postoupil až do finále, jenže v polovině jízdy o nejcennější medaili prohrával s Italem Giorgiem Ursim o několik metrů. Díky tradičně silnému závěru však soupeřův náskok zlikvidoval a dojel si pro zlato.

»Považoval jsem za velké štěstí, že jsem se do Tokia vůbec dostal, a měl jedinou myšlenku - potvrdit, že má nominace nebyla nějakým omylem. Roli hrála dobrá příprava a důvěra ve vlastní síly,« okomentoval Daler svůj triumf, za který dostal 6000 korun a plynovou ledničku. »Byl to největší úspěch, jakého jsem mohl ve své kariéře dosáhnout,« dodal.

V témž roce vybojoval ve stíhačce bronz na mistrovství světa v Paříži, totéž zopakoval o tři roky později na MS v Amsterodamu. Mezitím skončil druhý na MS 1966 ve Frankfurtu, v roce 1965 byl členem stíhacího družstva, které ze světového šampionátu v San Sebastianu přivezlo bronzové medaile.

Brněnskému rodákovi v dětství učaroval Závod míru, po vzoru svých idolů Jana Veselého a Vlastimila Růžičky chtěl jezdit na silnici. Když v 16 dostal nové kolo, přimotal se s ním na pár kilometrů do tradičního klání Brno-Mikulov-Brno, aby ho vyzkoušel. Jednoho ze závodníků zaujal Daler natolik, že ho pozval na trénink do Slavie Žabovřesky.

Ještě jako dorostenec přešel do Favoritu Brno, vojnu strávil v Dukle Pardubice a hned po návratu se dostal do reprezentace. To už se orientoval na dráhové discipliny, především na stíhací závod, v němž cítil největší šanci na úspěch. Za pravdu mu brzy dalo šesté místo při jeho premiérovém startu na MS v roce 1962. V té době přitom denně pracoval v továrně.

Vedle medailí z vrcholných akcí se Daler zaskvěl i světovými rekordy na čtyři a pět kilometrů, jež překonal už jako člen Dukly Brno při předolympijských závodech v Mexiku v roce 1967 (obhajoba olympijského prvenství se mu ale následující sezonu nevydařila). Vytvořil též 14 národních rekordů, jedenáctkrát se stal mistrem republiky.

Na konci 60. let si dvojnásobný vítěz domácí ankety Král cyklistiky jako první Čechoslovák zajezdil na silnici mezi profesionály ve francouzské stáji Frimatic. Po ukončení kariéry v roce 1970 dlouhá léta trénoval své následovníky v brněnských oddílech i v reprezentaci.

»Bez kola si život vůbec nedovedu představit. Všechno, co jsem dokázal, bylo díky cyklistice,« řekl podruhé ženatý otec dvou synů a dvou dcer, který na kole jezdí i na prahu osmdesátky. V kondici se udržuje také díky pravidelným procházkám a lyžím.

»Závodil jsem, protože mě cyklistika bavila, leccos jsem vyhrál, zajel světové rekordy na čtyři a pět kilometrů, které jsou dnes samozřejmě směšné. Ale vůbec nevím, zda právě já patřím po bok manželů Zátopkových, Věry Čáslavské a dalších sportovních velikánů mezi legendy,« řekl Daler v prosinci, kdy obdržel prestižní cenu Emila Zátopka.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 1 hlas.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.