Rozhovor Haló novin s předsedkyní Komise žen ÚV KSČM Soňou Markovou

Ženy se umí podívat na svět jinýma očima

Zítra oslavíme Mezinárodní den žen. Zvyšuje se, či snižuje podle vás u české veřejnosti pozitivní vztah k tomuto svátku?

Obliba tohoto krásného svátku zcela jistě stoupá. Po roce 1989 byla několik let KSČM jedinou pokračovatelkou dlouhodobé tradice připomínky bojů za emancipaci, volební právo, rovná práva mužů a žen, za mír a sociální spravedlnost. Jsem ráda, že to byla právě KSČM, která prosadila, aby byl tento den považován v našem kalendáři za významný. Nyní tedy postupně mizí nesmyslné poukazování na tzv. komunistický svátek a hloupé zesměšňování každoročního poděkování ženám.

Jak se vám líbí zájem některých obchodníků, kteří nabízejí kolem 8. března různé slevy a výhodné akce pro zákaznice? Je to milé, že se i takto svátek dostává do povědomí, nebo je to zobchodnění svátku, což už nastalo například u Vánoc či Svatého Valentýna?

Určitému vlivu zájmu obchodníků se dnes již nevyhneme a návratu všeobecné obliby Mezinárodního dne žen to může jen prospět. S komercí snad přijde i touha vědět, proč si ho připomínáme právě 8. března a co se v minulosti vlastně událo. Věřím, že přijdou i otázky typu za co před více než sto lety ženy bojovaly, jestli byly jejich sny a touhy již naplněny a jestli máme ještě dnes o co usilovat. Těším se na to, že si jednou řekneme, že už bylo dosaženo skutečné rovnosti, sociální spravedlnosti a míru a budeme jen slavit.

Lidé zpravidla tápou, mají-li vysvětlit, odkud se tento svátek vzal. Navzdory osvětě přetrvává dojem, že jde o »komunistický svátek«. Jak to vysvětlujete vy?

Historie je jasná a my si ji dnes připomínáme například v prohlášení Komise žen ÚV. Rozhodně nejde o žádný svátek vymyšlený komunisty. Komunisté jím jen symbolicky vyjádřili fakt, že ženy jsou rovnoprávné mužům, a zároveň jim vzdali úctu za jejich nenahraditelnou mateřskou úlohu.

Je paradoxem dějin, že k vyšší emancipaci žen bohužel dochází v důsledku válek, kdy ženy nastupují na místa bojujících mužů. Tak se to stalo během první i druhé světové války. Nepředpokládáme ovšem, že to jsou jediné vlivy. Které jsou další pohnutky zvyšující rovnost mezi pohlavími?

I když ženy bývají označovány za slabší pohlaví, právě jejich hrdinství a schopnost zastoupit muže v době válečného běsnění ve všech oblastech života společnosti dokazuje, že tomu tak není. Umí se podívat na svět jinýma očima než muži a řešit problémy odlišnými způsoby. Ženy usilovaly o emancipaci od nepaměti, nechtěly být vlastnictvím mužů. Každodenně dokazovaly svoji schopnost myšlení i kreativitu. Bojovaly za možnost svého vzdělání, ekonomickou samostatnost a osobní svobodu.

Zvyšující se emancipace žen a jejich samostatnost může u někoho vyvolávat dojem, že tímto může mizet galantnost, která by tradičně měla být vlastní mužům. Co by podle vás mělo být běžnou součástí slušného chování lidí k sobě navzájem a zejména mužů k ženám?

Nejen muži často zaměňují oprávněné úsilí žen o rovnost v oblasti pracovních příležitostí, rozhodovacích procesů, odměňování či přístupu ke vzdělání za snahu popřít svoji jedinečnou ženskost. Zvlášť v posledních letech můžeme sledovat všeobecný odklon od základních pravidel slušného chování, neúctu k názoru druhých, vulgaritu a dehonestování. To se potom také odráží ve ztrátě galantnosti vůči ženám.

Je ale třeba také říct, že to některé ženy svým chováním a jednáním mužům příliš neusnadňují. Některé se ale obávají zesměšnění, kdyby na hrubost, sexistické narážky a neslušné chování upozornily nebo se proti nim výrazně ohradily.

Vloni to bylo 100 let od zavedení volebního práva československých žen a letos v únoru 100 let od ústavní listiny (29. února 1920), která rovnost mužů a žen v pasivním i aktivním volebním právu zakotvila. Čím to, že první ČSR byla již takto moderní v tomto ohledu, když například Lichtenštejnsko uzákonilo volební právo žen až v roce 1984?

Jsem přesvědčena, že velký vliv na oba dokumenty měl první československý prezident T. G. Masaryk, který věnoval rovnoprávnému postavení žen velkou pozornost. Byl také výrazně ovlivněn svojí manželkou, které si nesmírně vážil. Je známo, že se oproti tehdejším zvyklostem dělil se svou ženou o péči o děti i o domácnost. Převzal také její jméno. Právě Charlotta Masaryková měla velkou zásluhu na tom, že se ženám dostalo rovného volebního práva i v nové ústavě.

Jaký byl přínos socialistické éry postavení žen?

Socialismus přinesl ženám skutečnou rovnoprávnost, hospodářskou nezávislost na muži a příležitost zapojit se do společenského, veřejného a politického života. Zároveň jim postupně nabídl množství kvalitních a dostupných služeb pro slaďování rodinného a pracovního života - jesle, školky, družiny, kroužky pro děti, obědy ve školních jídelnách, tábory, rekreace. Stát poskytoval peněžité dávky v mateřství, doba péče o dítě se započítávala jako náhradní doba zaměstnání pro účely důchodových dávek už od 50. let. Ženy dostaly právo rozhodovat se o svém těle umožněním umělého přerušení těhotenství. ČSSR byla jednou z prvních zemí, která v roce 1982 ratifikovala Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace.  Důležitý byl rovný přístup ke vzdělání a ke zdravotní péči.

Kde jsou stále ještě přetrvávající nedostatky v ČR v otázkách, které mají dopad na ženy?

V České republice jsou stále více než 20procentní rozdíly v odměňování za stejnou práci v neprospěch žen. Zaostáváme i v zaměstnávání žen s dětmi do čtyř let kvůli nedostatku kvalitních předškolních zařízení a neochotě zaměstnavatelů nabízet zkrácené, částečné a sdílené úvazky, popřípadě umožnit práci z domova nebo flexibilní pracovní dobu. Stále nám chybí zákon o náhradním výživném.

Nepokročili jsme ani v otázce vyššího zastoupení žen v rozhodovacích procesech, zvlášť v politice. I když máme ženy stejně vzdělané a schopné, ve Sněmovně jich zasedá pouze 20 %. Nižší mzdy žen, přerušení kariéry v důsledku péče o děti o staré rodiče jsou následně příčinou nižších důchodů v takové míře, že můžeme hovořit o feminizaci chudoby. Zcela vyřešené nejsou ani problémy s násilím na ženách.

Uveďte, prosím, jak se snaží KSČM toto řešit.

KSČM dlouhodobě prosazuje rovné postavení žen a mužů, včetně srovnání v oblasti odměňování, a podporuje všechna opatření ve prospěch slaďování rodinného a pracovního života, včetně zákona o náhradním výživném.

Nyní k postavení žen v rozvojovém světě. Jejich podmínky jsou velmi těžké, netřeba např. připomínat nuzné postavení dělnic a šiček, které šijí oděvy či obuv prodávané i v ČR v obchodech velmi zvučných názvů. A co teprve migrantky, ať jsou odkudkoli. Být ženou a žít ve stanu, bez vody, hygieny apod. je velmi stresující. I to musí mít nějaké řešení. Jaké?

Máte pravdu, problémy, s kterými se musí potýkat ženy v rozvojovém světě, si ani neumíme představit. Je to každodenní boj o uspokojení nejzákladnějších lidských potřeb pro sebe a svoji rodinu. To vše bývá často umocněno válečnými útrapami, ponižujícími zvyky a pověrami, mrzačením orgánů, podřízeným postavením, domácím a sexuálním násilím. Řešení se hledají více než těžce. Nestačí solidární vzdělávací a podpůrné projekty různých mezinárodních organizací a posílání peněz do často bezedných děr místních korupčních politických systémů. Nejdříve je třeba nastolit svět bez válek a nemilosrdný tlak na ty, kterým je výnosný kšeft nade vše.

Těšíte se, že dostanete 8. března květinu? A od koho, není-li to jen vaše tajemství?

Mám velké štěstí, že mně můj manžel nosí květiny a drobné dárky velmi často a na MDŽ to tedy nebude výjimka. Přání dostávám pravidelně i od svého syna, zetě, přátel a kamarádů. K nejmilejším patří květiny a perníková srdíčka, kterými mě, stejně jako ostatní ženy, obdarovávají muži na úžasných společenských akcích tradičně pořádaných KSČM.

Monika HOŘENÍ


Prohlášení k Mezinárodnímu dni žen 2020

Mezinárodní den žen má svůj původ v době sociálních krizí a příprav států na nadcházející světovou válku. V této době se začaly ženy zasazovat o svá práva, a pronikat tak do veřejného života. V roce 1907 se konal první mezinárodní sjezd socialistických žen ve Stuttgartu a právě zde padl návrh, aby se ženy určitý den v roce scházely a požadovaly volební právo. V roce 1908 se pak sešlo několik tisíc žen a pochodovalo ulicemi v New Yorku. Demonstrovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy. Od tohoto roku se pak ve Spojených státech začal slavit poslední únorovou neděli Národní den žen.

V Evropě byl Den žen zaveden o dva roky později, v roce 1910, na druhé mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani, kdy se z tohoto dne stal mezinárodně oslavovaný den na návrh Kláry Zetkinové, německé socialistky a zakladatelky dělnického ženského hnutí. Poprvé se ženy takto organizovaně sešly o rok později, v roce 1911, v několika evropských zemích, mimo jiné také v Rakousko-Uhersku. Později se Dnem žen stal 8. březen pod vlivem demonstrace žen proti první světové válce konané v Petrohradě 23. února roku 1917, podle gregoriánského kalendáře 8. března.

MDŽ byl oficiálně uznán OSN v roce 1975. V roce 2001 vydal generální tajemník OSN u příležitosti Mezinárodního dne žen poselství, v němž zdůrazňuje, že je třeba do rozhodovacích procesů zapojit více žen, neboť jejich přístup může v mnohém přispět v předcházení konfliktů a zajišťování míru. Přestože se může zdát, že ženy rovnosti ve společnosti již dosáhly, jejich každodenní příběhy ukazují, že před námi je ještě dlouhá cesta, aby rovnost byla normální. Ze studie World Economic Forum vyplynulo, že na skutečnou rovnoprávnost v oblasti kariérního růstu a platů budou ženy čekat ještě dlouhých 202 let.

V České republice nás kromě nerovnosti v oblasti odměňování žen čeká i řešení jejich nižších důchodů, náhradní výživné, nedostatek dostupných předškolních zařízení, účinnější opatření proti domácímu násilí a málo žen v rozhodovacích procesech, včetně politiky. Tento den je příležitostí nejen ženám poděkovat, ale také začít mnohem intenzivněji konat v oblasti rovných příležitostí žen a mužů. Skutečná rovnost žen a mužů může zajistit jak prosperující současnost, tak budoucnost.

Komise žen ÚV KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 17 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


tonytonda1
2020-03-15 15:34
Souhlas, jak který. Krvavá Madla Albrightová, balkánská řeznice, a
válekchtivá Hillary, nebo jaderná Langšádlová u nás
hajek.jiri51
2020-03-08 14:00
Jak které. Taková Němcová třeba ...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.