Rozhovor Haló novin se stínovým ministrem zemědělství za KSČM, místopředsedou zemědělského výboru Sněmovny Pavlem Kováčikem

Dotace mají udržet zemědělce při aktivní činnosti

Česká republika má být sankcionována kvůli tomu, že v minulosti vyplácela evropské dotace i zemědělcům, kteří na to neměli nárok. A vůbec nejde o malé peníze. Co mi k tomu řeknete?

Evropská komise chce po ČR vrátit 1,16 mld. Kč (tedy 45 milionů euro) vyplacených na zemědělských dotacích. Tato sankce vychází z auditního šetření, které se konalo už před třemi lety. Kvůli zavedení institutu tzv. aktivního zemědělce prověřovali, zda ti, kdo čerpají dotace, jsou opravdu zemědělci. Komise uvedla, že kontrola, komu se evropské peníze v ČR přidělují, nebyla dostatečná. S výsledkem prověrky nesouhlasí naše ministerstvo zemědělství, které chce tuto částku rozporovat. Proto požádá o smírčí řízení. Původně se však jednalo o částku mnohonásobně vyšší, o 7,5 mld. Kč – informace o této částce byla doručena do České republiky z evropského Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova na konci loňského roku. Ostatně to na počátku letošního roku potvrdil Státní zemědělský intervenční fond. Právě ten má rozdělování dotací v naší zemi na starosti.

Evropská komise prověřovala zhruba před dvěma a půl lety, zda je v ČR důsledná kontrola dotací pro zemědělce – a jestli je případně nečerpají i firmy, které na ně nemají nárok. Podle institutu aktivního zemědělce (začal platit v roce 2015) totiž mohli podporu z Evropské unie čerpat jen ti zemědělci, kteří se skutečně živili zemědělskou činností.

Naše úřady se dostaly s EK do sporu o definici tzv. aktivního zemědělce. S výsledky kontroly nesouhlasily, protože Evropská komise později vyměřila České republice pokutu ve výši oněch 7,5 miliardy korun. Původní pokutu za chybné čerpání peněz z evropských dotací se pak tedy podařilo výrazně snížit. Pokud si dobře pamatuji, problém s definicí aktivního zemědělce jsme neměli jen my, ale i další státy Unie.

Ministerstvo zemědělství podle mě zcela správně pochybení od začátku odmítá, podalo kvůli sankci za chyby v dotacích pro zemědělce žádost o smírčí řízení u nezávislých evropských orgánů, což je zcela běžný postup. Smírčí řízení trvá čtyři měsíce, takže si musíme ještě nějakou, poměrně krátkou dobu počkat – smírčí orgán složený z odborníků z pěti členských států Evropské unie, nezávislý na Evropské komisi, se snaží najít nějaké kompromisní řešení. Evropská komise pak vydá nová rozhodnutí o sankci, ve které může, ale nemusí závěry smírčího orgánu zohlednit. Když Česká republika neuspěje, v krajním případě se podle mých informací hodlá bránit i u Evropského soudního dvora.

Z toho všeho lze vyčíst, že otázka evropských dotací pro zemědělce – a podle všeho nejen ty, kteří hospodaří v České republice, je hodně složitá. Je to tak?

K evropským dotacím jen ještě dodám, že je to proces. To není tak, jako když mě zastaví na silnici policista, dá mi na místě pokutu a já ji na místě zaplatím. Mohu mít i druhou variantu, tj. správní řízení. A právě v případě zemědělských dotací z EU »probíhá« ono správní řízení, kde se vše řeší podle platných pravidel. Jde o to, jestli dostali dotace ti, kdo je skutečně mají mít, ale na druhé straně jde rovněž o to, jestli ono vyměření »pokuty« bylo oprávněné. Nejednou se stalo, že jsou vyměřeny sankce ve výši stovek milionů, někdy i miliard, a následně, když se stát odvolá, se zjistí, že porušení dotačního programu bylo de facto mnohem nižší a pokuta byla přehnaná. Výsledek se pak dostavuje zpravidla až za mnoho měsíců po složitých jednáních a děje se tak na základě opravdu neotřesitelně prokázaného zavinění.

Státní zemědělský a intervenční fond si u poradenské společnosti objednal posudek o tom, kdo je to skutečný zemědělec. EU s definicí aktivního zemědělce skončila a nyní se snaží definovat nový institut. Kdo má být podle vás tím skutečným zemědělcem?

Otázka na první pohled zdánlivě jednoduchá však může mít zásadní vliv na to, jakým způsobem se v České republice budou po roce 2021 rozdělovat miliardy agrárních dotací z Unie. Souvisí to s novým sedmiletým dotačním obdobím, jehož podoba se aktuálně rodí v Bruselu. Jedním ze sporných bodů je právě status takzvaného skutečného zemědělce. Jako takový by měl být vnímán ten, pro něhož je zemědělská činnost převážným zdrojem příjmu. Ostatní by ztratili nárok na dotace, nebo by byly nějakým způsobem zkráceny či zastropovány.

Ale ono to neskončilo – ať je to aktivní nebo skutečný zemědělec. My poukazujeme na to, že je to dost hloupost, ale na druhé straně je to udělané proto, aby se nezneužívaly dotace. Koumáci v divokých 90. letech zejména, aby brali zemědělské dotace, tak si – a nyní to pro názornost zjednoduším – pořídili jednu krávu a brali zemědělské dotace k fabrice s tisícovkou zaměstnanců a mnohamiliardovými obraty, a na základě toho se snažili obejít, ošidit atd. Takže se určilo, že aktivním zemědělcem je subjekt, který se nejméně z 50 procent věnuje zemědělské výrobě. Jenže to je zase zajetí do druhého extrému. Přicházela léta tučná a léta hubená. V tučných letech podnikatele, například malého nebo středního zemědělce na venkově, který vedle zemědělského provozu má třeba ještě hospodu, dílnu na výrobu zemědělského nářadí, což už není zemědělská prvovýroba, potká nepřízeň počasí. Přijde pro zemědělce horší rok – sucho, záplavy, hraboš, a najednou mu výsledek ze zemědělské výroby klesne pod 50 procent. Hospoda běží pořád stejně, ale pšenice se holt neurodila, krávy nenadojily, protože nebylo čím nakrmit. V tom okamžiku zemědělec nejenže má škodu z neúrody, ale ještě utrpí ztráty tím, že ztrácí nárok na dotaci. To není spravedlivé a míjí se to s účinkem dotací, které jsou od toho, aby udržely českého, moravského a slezského zemědělce v české, moravské a slezské krajině při aktivní zemědělské činnosti.

Do jaké míry se takové sankce týkají právě zemědělců v ČR, kde jsou zemědělské podniky většinou přece jen větší než v jiných zemích? Protože se to podle všeho má dotknout především malých zemědělských firem.

V průměru se nás to samozřejmě týká, u nás se zhruba 75 procent produkce realizuje ve velkých podnicích, ale těch malých, několika desítek hektarových, je zase početně hodně. Téměř v každé vsi je nějaký zemědělec tohoto typu, a těch se právě týká zmíněný problém. V okamžiku, kdy jejich ekonomika je daleko choulostivější na výkyvy hospodářství, se pak stane, že podniky budou zbytečně krachovat nebo budou mít velké ekonomické problémy, navalí se to na rodiny atd.

Institut aktivního zemědělce byl zrušen a mluví se o institutu skutečného zemědělce, který by měl platit někdy od letošního roku.

Institut skutečného zemědělce by měl nikoli změkčit, ale zobjektivizovat tuto situaci. A teprve poté, až se prokáže, že to bude doopravdy fungovat, můžeme dál situaci hodnotit. Jsem mírným optimistou – může se stát, že to bude. Zároveň je to také o tom, že propagujeme-li udržení života, udržení hospodaření v krajině i funkce, které jsou mimoprodukční, tj. ekologická krajinotvorba, krajinotvorná, rekreační a další funkce zemědělství, které na venkově jsou, musíme zemědělcům vyjít vstříc v tom, že na dotace dosáhnou. Samozřejmě oprávněně i v okamžiku, kdy bude nějaká ekonomická oscilace, kdy to zavibruje vzhledem k objektivním příčinám a výsledek jejich hospodářství dočasně klesne.

Podle zatímní definice tzv. skutečného zemědělce, by dotace měli dostávat jen ti zemědělci, u nichž je zemědělství hlavní zdroj příjmu. To by však mohlo dopadnout právě na malé zemědělce, o kterých jsme mluvili...

Když zemědělská výroba daného zemědělce poklesne, dotyčný přijde nejen o zdroj příjmu, ale také o dotace. Proto říkám, že jsem jen opatrným optimistou.

Logickým kompromisem by mělo být zavedení institutu skutečného zemědělce až od nějaké hranice dotačních příjmů. Jak vysoká by měla být, k tomu by si měla nejen Asociace soukromého zemědělství ČR, ale také naše politická reprezentace vytvořit nějaký názor a podle toho ho pak také obhajovat. Nemusí být jednoduché dojít ke shodě. Mnohé důvody jsem již nastínil.

Mělo by se to týkat dalšího sedmiletého období, ale počítá se zde právě s tím, že tu mohou do zemědělství výrazně zasáhnout nepříznivé přírodní živly? V poslední době je to sucho. Třeba se změní skladba plodin, může to pak nějak zasáhnout do oblasti dotační politiky?

Poměrně přísná pravidla dotační politiky mohou zasáhnout mnohé. Týká se to třeba boje proti suchu, tedy agrotechniky. Jde o to, že po sklizni se musí zasít meziplodina, aby půda byla co nejrychleji pokryta novou vegetační vrstvou a nedocházelo k nadměrnému odparu. Stále více se dotační politika přibližuje i k těmto mimoprodukčním funkcím, krajinotvorným funkcím nebo udržení úrodnosti apod. A jak už jsme si řekli, může to zasáhnout i zemědělce, který má úrodu v důsledku sucha natolik nízkou, či ekonomika mu ten rok nevyjde, a jeho příjmy budou nižší než z ostatní činnosti. Zemědělec by pak měl být kryt tím, že navzdory tomu je mu pomoženo dotací. Zde je právě ten tenký led. Je tam třeba podle mě napřít i naši domácí kontrolu, aby nedocházelo ke zneužívání dotací. Jakmile na případné zneužívání přijde evropský orgán, vidíme, jaký tanec kolem toho je, což není nic příznivého a příjemného.

Je pravda, že aby často nemuseli fyzicky docházet k zemědělcům kontroloři, budou se do kontrol zapojovat třeba i drony? Jak to bude podle vás fungovat?

Například nahlášení přesné rozlohy pozemku, který zemědělec obhospodařuje, na základě toho se proplácejí např. některé typy dotací. A ono tam stačí, když to fotili z jiného úhlu a je tam stín, používají se nyní k evidenci satelitní snímky. Nebo se stane, že zemědělec zaseje meziplodinu jen tam, kam je z cesty vidět. Nedělejme si iluze, že to jsou všechno Mirkové Dušínové. Snahy obejít pravidla jsou zejména v české kotlině docela časté. Jde o to, aby ti lidé nebyli na jedné straně nadměrně kontrolní činností obtěžováni, a na druhé straně jde o to, aby náklady na kontrolu nebyly příliš vysoké. Použití této techniky může ušetřit mnoho pracovních sil, nebo aspoň pracovních hodin, což je podle mě naprosto v pořádku.

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 13 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


jan.filo
2020-03-12 08:30
Kontrola oprávněnosti vyplacení dotací je jistě na místě. Ale víme,
jak je nespravedlivé základní nastavení - poskytování dotací. Děje
se v tomto ohledu něco významné, tj. účinné?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.