Patnáctý březen varující

Dnes je tomu 81 let od onoho dne, kdy nás protiprávně zabrala, za pomoci páté kolony, nacistická vojska a fašistické Německo ze zbytku naší země vytvořilo protektorát. Západní země neúčinně vystoupily na naši obranu. Jde o datum významné a hodné zaznamenání do paměti našich dětí, vnuků, nás všech. Tento vpád se uskutečnil přesto, že se mocnosti jako Anglie a Francie zavázaly, že budou dbát o naši suverenitu a že nikdo nesmí napříště porušit zbylé území Československa. Itálie, resp. Mussolini to bral jako konečnou odplatu za troufalou pomoc Habeši, kterou v roce 1935 napadl, a naše země jedna z mála stála aktivně na straně Habešanů proti italské agresi.

Tento »závazek« byl ovšem podepsán v bavorské metropoli pět a půl měsíce před tím. V oné polovině března došlo však nejen k obsazení českých zemí, ale souběžně pod patronací Hitlera k vytvoření »samostatného slovenského klerofašistického štátu«, což vlastně byl poslední hřebík do rakve »Masarykovy«, jak se říkalo, »republiky«. Padla tak poslední demokratická země ve středu Evropy, i když po Mnichovu byla v ní demokracie silně potlačena.

Co následovalo, víme. Zatýkání, mučení, likvidace nepohodlných a rasově »odlišných«, zrušení všech posledních demokratických svobod, »znásilňování všech a všeho, co jen připomínalo národní svébytnost a slovanskou příslušnost«. Nacismus a s ním spojení zrádci se nebáli ničeho. Nikdo jim totiž nemohl v ničem bránit, byli protektory v zemi, jež z hlediska mezinárodního měla horší postavení než kolonie, a stali se jakýmsi bantustanem uprostřed »říšského moře«. Když se později sečítaly oběti, vyšlo dokonce číslo tři sta šedesát pět tisíc mrtvých a ubitých především v koncentračních táborech, pro něž vzorem nebyl středověk, ale činnost Britů v tzv. Burské válce proti svobodnému Oranžsku a Transvaalu, kde Angličané poprvé předvedli koncentrační tábory v praxi.

Proč to všechno bylo vůbec možné? Protože ti, kteří se tvářili jako přátelé, se ukázali jako zrádci a za sliby, jež nikdy neměly být splněny, za údajný mír v Evropě a ve světě, obětovali celý národ, který jim věřil. Poté, co 15. března nacistická vojska obsadila naši vlast a následně Němci vyhlásili protektorát, zradili nás podruhé tím, že nedodrželi svůj závazek nás chránit, když už jsme vzhledem k podepsané mnichovské dohodě nemohli se již bránit sami. Po 15. březnu se zmohli jen na protest, aby vzápětí vydali československý státní poklad, deponovaný u nich, do rukou nacistů.

Co vlastně znamenal onen 15. březen pro budoucnost nejen nás, ale celé Evropy? Bezprostřední předehru začátku války, která za necelých půl roku měla být podpořena zbraněmi. A přitom 15. března bylo ještě možné nacisty, pokud jde o jejich válečnické cíle, zadržet. Není tedy pravdou tvrzení o tom, že druhá světová válka vypukla až 1. září roku 1939. Vypukla vlastně už v březnu, a to u nás ve středu Evropy. Jen si tehdy ještě nikdo neuvědomoval, že tady je začátek nového všesvětového válečného běsnění. Přitom za těch několik měsíců zbývajících do zahájení horké války byly u nás už desítky mrtvých.

Patnáctý březen byl, jak jsem napsal, pouze začátek. Ještě tentýž rok se připravovaly plány nejen na další bojové akce, ale i na likvidaci českého národa po »vítězné německé válce«. Naštěstí tato válka pro náš národ a pro celou Evropu a celý svět nebyla pro Němce a jejich spojence vítězná. Spojenými silami odpůrců fašismu se podařilo učinit přítrž rozpínavosti nacistického Německa a jeho spojenců. Největší zásluhu na tom však měly, a na to bychom neměli zapomínat, národy Sovětského svazu a jeho Rudá armáda. Bez jejich vítězství u Moskvy, u Stalingradu, u Kurska, v Bělorusku, a v dalších bitvách pokračující války by nemohlo dojít ani k vylodění západních Spojenců na Sicílii, v Normandii, ani k jejich vítězné cestě Německem.

I to vše si musíme připomínat každý 15. březen. A dokonce musíme mít na paměti, že přátelé tvářící se jako ti největší nemusí vůbec být přáteli a jsou schopni zradit vždycky, když to bude pro ně jen trochu výhodné.

Stanislav GROSPIČ, poslanec a místopředseda ÚV KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 39 hlasů.

Stanislav GROSPIČ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


joska.korinek
2020-03-18 13:56
Donalde, věříte-li na skřivánka, to je vaše věc. Mně stačí, že
ten šmejd, co to vymyslel, ví, že je to není pravda.
jarprchal43
2020-03-18 08:47
joska.korinek - jakpak se Stalin připravoval obsazením Pobaltí a útokem
na Polsko a Finsko?
donald.kaczerowski
2020-03-18 08:08
joska.korinek - Lepší v KSČ než u StB, Skřivánku.
joska.korinek
2020-03-17 10:40
Chudák Stalin. U Prchala si to rozházel tím, že jednal s Hitlerem. Co
mu asi tak zbývalo jiného, když tušil (věděl), že po něm Němci co
nevidět vyrukují a on na to není připravený. – Právě Prchalovi by
to mělo být jasné. Jednak jako „historikovi“ a pak z vlastní
zkušenosti, když kvůli tomu, aby mohl jezdit za hranice se dal ke KSČ.
svaty_vaclav
2020-03-16 20:54
Den 15. březen je německou okupací zapsán černým písmem do historie
rozbitého Československa. Německo, země jíž je dnes Merkelová
kancléřkou, nás 15.3.1939 okupovalo a tehdy nám německý kancléř
Hitler diktoval svou vůli vojensky násilím a statisícovými vraždami
Čechů. Dnes v roce 2020 nám německá kancléřka Merkelová opět
vnucuje vůli Německa tím, že k nám do rozbitého Československa cpe
islámské vetřelce, které si natahala v milionových počtech do
Německa a přerostli jí tam přes hlavu. 15. března okupovali němečtí
kapitalisté Československo, z toho mají určitě radost čeští
profašističtí antikomunisti a fašisti v rozbitém Československu.
donald.kaczerowski
2020-03-16 20:42
slechta48 -Dneska už nepij. Potom meleš hrozný blbiny.
slechta48
2020-03-16 19:48
jarprchal43 - to západní "demokracie" přesvědčovaly Hitlera
na "Drang nach Osten", zbavit se bolševismu. Aby to měli
Árijci ulehčené, americký IMB jim dodával děrnoštítkové stroje pro
budoucí selekci "neárijců" od Árijců. Při sčítání
obyvatel se musela uvádět "rasa" rodičů, prarodičů, ... Pak
"stačilo" jen měření lebky, ... a koncentráky. Bohužel pro
Evropu, přišel Blizkrieg. Bodejť - pro útok na východ - 1. musel mít
krytý týl, 2. musel ovládnout všechny dosažitelné zdroje. Plzeň a
armáda ČSR byly těmi prvními.
jarprchal43
2020-03-16 19:34
jmarek3 - Evropu si ovšem rozdělil s Hitlerem Stalin.
slechta48
2020-03-16 17:11
BigMaxi nech si ty blitky, děláš si jen ostudu.
jmarek3
2020-03-16 17:06
Dnes se hází do jednoho pytle zločinecké režimy jako demokraticky
zvolený Hitler a socialisticky uspořádaná společnost.Kdo si začal s
ovládnutím Evropy ?Hitler ! Kdo podporoval zločinecké režimy
ekonomicky? USA ! Kdo je tedy největší zločinecký režim ? USA !
Největší demokracie používající atomové bomby k vyhlazení lidstva
! 15. březen by měl být mementem našeho národa před západní
demokracií.
jarprchal43
2020-03-16 13:49
Válka je ozbrojený konflikt a proto začala 1. září 1939. S tím autor
nic nenadělá, i kdyby se rozkrájel. Protože zbytek Československa
nebyl 15. března obsazen po boji, ale na základě smlouvy, byť
vynucené, kterou podepsal v Berlíně prezident Hácha.
velkymaxmilian
2020-03-16 10:40
Začátek 2.sv.války lze datovat i jinými událostmi válkou v Habeši
(1935), začátkem občanské válkou ve Španělsku a obsazení
demilitarizovaného Porýní(1936), "Anšlusem Rakouska" (březen
1938), zářijový Mnichov, vznik Slovenské republiky (klerofašistického
tzv. "Slovenského štátu") v předvečer okupace Čech a Moravy
byla jen špička ledovce. Grospič jistě jen čirou náhodou opomenul
sdělit, že SSSR diplomaticky uznal Slovenskou republiku bezprostředně
po uzavření paktu Molotov-Ribbentrop v srpnu 1939, přičemž Benešova
exilová londýnská vláda si na oficiální uznání ještě musela
dlouho počkat. Budiž "otci" koncentračních táborů byli
Britové, jak tvrdí autor, dávno před Hitlerem je ovšem téměř k
dokonalosti dovedli soudruzi v SSSR, a to gulagy. Přibližně 30 000
gulagů spadalo pod 56 táborových správ a těmito zařízeními prošlo
od dvacátých let do smrti Stalina v roce 1953 cca 14 milionů osob.
Německé koncentrační tábory začaly vznikat po roce 1933, ke 110
původním táborům přibylo později 23 kmenových s cca 900 pobočkami a
dále existovalo cca 1200 uzavřených táborů a ghett. Počet obětí
gulagů a koncentračních táborů jak přímých, tak zemřelých v
důsledku věznění nelze nelze z objektivních důvodů přesně určit.
Většina historiků se přiklání k tomu, že celkový počet obětí se
blíží 15 milionům, o které se oba zločinecké režimy podělily
rovnoměrně...
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.