Rozhovor Haló novin se spisovatelem, novinářem, rozhlasovým dramaturgem a scenáristou Františkem Marešem

Stopa Slováků a Čechů na mapě světa je hluboká

V letošním roce bude dokončen ojedinělý slovensko-český knižní projekt, který má název Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu. Projekt realizují dvě firmy ArtForum21 Slovakia a ArtForum21 Bohemia.  O jaký projekt jde a co sleduje? Vy jako manažer tohoto projektu máte k tomu nejvíce informací.

Bezesporu se jedná o největší nakladatelský projekt posledních třiceti let. A to nejen svým rozsahem, ale především svým obsahem. Zájemcům o společnou historii našich obou bratrských národů budou k dispozici v dárkové kazetě čtyři encyklopedické svazky.

Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu přibližují čtenáři v historickém průřezu od příchodu Cyrila a Metoděje až do roku 1992 osudy významných Slováků a Čechů, kteří svým životním dílem ovlivnili svůj vlastní národ a stát, někteří Evropu a někteří dokonce svět v oblastech ekonomiky, techniky, hudby, malířství, divadla a filmu, a tím přispěli k současné podobě lidské civilizace.

V základním výběru, který samozřejmě neobsahuje všechna jména, je 300 Slováků a 400 Čechů, ale již nyní se objevují, hlavně ze zahraničí, jména dalších osobností. Potvrzují historickou velikost Čechů a Slováků na formování podoby vědy a kultury současného světa. Ti budou po vydání Dějin začleněni do Dodatků, s jejichž vydáním se postupně počítá v dalších letech.

Kdo je otcem myšlenky a realizátorem, jak velký tým se na tomto jedinečném a bezkonkurenčním projektu podílí? Kdo jsou vaši spolupracovníci?

Autorem myšlenky vydat tento ojedinělý portrét duševního bohatství dvou malých národů Čechů a Slováků a ukázat jeho skutečný, u nás často zapomenutý význam ve světě je Mgr. Petr Kršák. On však není »jen« autorem projektu, ale především je tím, kdo celý projekt financuje.

Vedle samotného autora na projektu pracovaly a pracují desítky historiků, spisovatelů, výtvarníků a dalších osobností…

Při velikosti Dějin a počtu spolupracovníků, který jde do stovek zúčastněných, překračuje finanční investice vlastní realizace miliony. Je potvrzením filosofie Petra Kršáka, že peníze mají smysl jen tehdy, mají-li duši.

Jaký cíl si vydavatelé vydáním Dějin sebevědomí – Diplomatů bez pasu vytýčili?

Hlavní cíl je skryt v obsahu pojmenování čtyřdílného cyklu – sebevědomí. Položme si otázku, co je to vlastně sebevědomí a jak vzniká? Dle mého názoru je to souhrn vědomostí, zkušeností, historických poznání a především stav hlubokého osobního pocitu, že patřím k národu žijícímu v daném teritoriu státu, že mluvím jeho vyspělým jazykem a jsem součástí jeho historie stejně tak, jako jsem součástí jeho budoucnosti. A tento fakt, kterým se jiné národy pyšní, je u nás zapomínán a často posouván do roviny vlastní dehonestace.

Vzhledem k tomu, že se jedná skutečně o ojedinělý vydavatelský počin, navazuje na vydání řada akcí. Jednou z nich by měla být, jak jste mi řekl, vědomostně vzdělávací soutěž pro žáky ve věkovém rozmezí 13-15 let…

Ano, Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu a jejich čtvrtý díl Rodinné stříbro – Zlatý poklad – Tradice zavazuje vytvářejí jedinečný komplex, jehož využití je mnohonásobné. Předně v pedagogické praxi základních a středních škol. Víc než 700 osobností, které jsou v Dějinách uvedeny, představuje špičkové vědce, umělce, politiky, vynálezce. Každé dvoustranné heslo obsahuje spoustu informací o jejich životě a práci a minimálně tři až pět ilustračních fotografií, dobových plakátů a jiných dokumentů. Je to daleko víc než učebnice dějepisu, případně odborných předmětů. Dějiny sebevědomí jsou tedy koncentrovaným materiálem, kterého lze využít téměř ve všech hodinách současné pedagogické praxe.

Dějiny sebevědomí jsou samozřejmě i inspirujícím materiálem, na jehož základě je možno organizovat řadu vzdělávacích akcí. Jako příklad lze uvést vědomostní soutěž Sebevědomí…, kterou jsme uspořádali ve spolupráci se Státním pedagogickým ústavem Slovenské republiky na Slovensku. Měla jednoduchý úkol: zpracuj událost, osobnost, literárně, výtvarně, audiovizuálně z regionu, ve kterém žiješ.

Této soutěže se zúčastnily všechny kraje Slovenské republiky. Vítězové celostátního kola byli odměněni a z vítězných prací vznikl a byl vydán první žákovský sborník Sebevědomí… Je to jasný doklad faktu, že touha tvořit a poznávat v našich žácích je, přes všechny počítačové strašáky, jen je jim třeba dát inspiraci a prostor.

Na přípravě společné česko-slovenské soutěže v současné době pracujeme. Jednáme s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, s hejtmany krajů a hospodářskými komorami a jejich prostřednictvím s předními závody jednotlivých krajů. Soutěž jsme rozšířili o žákovské portréty továren, institucí, závodů, které v daných regionech byly, jsou, případně vznikly.

Chceme tak programově podpořit zájem žáků o řemesla a technické směry v jejich budoucím rozhodování, čím budou, jaké bude jejich zaměstnání. Je to náš konkrétní příspěvek k posílení zájmu o povolání, která byla v posledních třiceti letech víc než krátkozrace podceněna. A samozřejmě chceme plošně odměnit zúčastněné školy kompletním vydáním Dějin sebevědomí… pro podporu a zkvalitnění výuky.

Co říci závěrem?

Dějinami sebevědomí - Diplomaty bez pasu je dovoleno každému položit si otázku o své národní a stavovské příslušnosti k zemi, ve které žije. Bez glorioly momentálních východo-západních nálad je čtenáři předloženo dílo s podtextem: Takoví jsme byli a jsme. A samozřejmě s otázkou, jací budeme. Stopa nás, Slováků a Čechů, na civilizační mapě světa je vzhledem k našim počtům dostatečně velká a hluboká. Někdy, jak se přesvědčili všichni, kdo na Dějinách pracovali a pracují, neobvyklá a překvapivě jedinečná. Lapidárně řečeno, prostě jsme to byli a jsme to my.

Rád bych závěrem citoval slova Zdeňka Zbořila, který říká: »… posledním sto letům existence našich zemí bychom snad mohli projevovat větší úctu, než obvykle činíme. Nejen kvůli válkám, nenávisti a zlobě, se kterými se hned pět generací v našich zemích a jejich okolí muselo vyrovnat. Byla to doba, kterou tvořili odvážné ženy a mužové, kteří pro svoji vlast obětovali životy, které byly jejich nejcennějším vkladem do zlatého pokladu vlasti. Ke každému jménu na tomto stoletém kalendáři ‚dějin sebevědomí‘ bychom mohli připojit další, těch, kteří vytvářeli naši současnost a kteří, nehledě na všechny osudové události, seznámili svět se značkou Made in Czechoslovakia, která prezentovala kulturní, vědeckou, ale i charakterovou sílu národů, které před sto lety vytvořily společný stát. Bez tohoto rodinného stříbra a zlatého pokladu bychom nemohli být považováni za stát s průmyslovým potenciálem, který může být součástí mírové spolupráce, která je dnes, stejně jako byla v minulosti, ohrožována proměňujícím se, ale stále přítomným nerozumem a nepřátelstvím.«

Ivan ČERNÝ

FOTO - archiv


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.2, celkem 16 hlasů.

Ivan ČERNÝ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.