Ilustrační FOTO - Haló noviny

Zisk společnosti ČEZ loni výrazně vzrostl

Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně stoupl o 38 procent na 14,5 miliardy korun. Firmě pomohl hlavně růst cen elektřiny a také obchod s komoditami. Tržby společnosti vzrostly o 12 % na 206,2 mld. Kč. Členové vedení společnosti spolu s těmito údaji také uvedli, že firma plánuje do konce roku prodat převážnou část svých rumunských aktiv.

»Dařilo se nám zejména v oblasti obchodování s komoditami. Obchodní výsledek tradingu v roce 2019 dosáhl téměř pět miliard korun,« uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Navzdory výraznému poklesu velkoobchodních cen na burzách v posledním loňském čtvrtletí předpokládá firma letos další růst zisku. Čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy čeká na úrovni 21 až 23 mld. Kč a provozní zisk EBITDA 63 až 65 mld. Kč. Loni čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy dosáhl 18,9 mld. Kč, EBITDA činila 60,2 mld. Kč.

Pomohla dražší elektřina

Analytici míní, že ČEZ pomohly k dobrým výsledkům za loňský rok především rostoucí ceny elektřiny. Dalšími pozitivními faktory byly domácí prodeje, aktivity v Polsku a Německu nebo vyšší produkce v elektrárně Počerady.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je předpoklad, že hospodářské výsledky porostou i nadále. »ČEZ těží zejména z rostoucích cen elektřiny po roce 2016, který se loni se zpožděním plně promítl v hospodářském výsledku firmy. Zpoždění není překvapivé. Je dáno tím, že se elektřina předkupuje i na léta dopředu, takže cenové obraty na trhu se projevují s odstupem. I proto by se letos a v příštích letech mělo ČEZ dařit, dokonce ještě lépe než loni,« uvedl Kovanda.

Současný útlum podstatné části domácí ekonomiky a ochromení ekonomiky podle něj logicky snižuje a bude snižovat poptávku po elektřině, nicméně právě značná setrvačnost trhu s elektřinou umožní ČEZ tento útlum do značné míry »zahladit«. »Ovšem pokud by se svět letos kvůli koronaviru dostal do recese typu té z roku 2009, projeví se to výraznějším zhoršením výsledku hospodaření ČEZ v porovnání s nyní stále předpokládaným trendově růstovým vývojem. Růstový trend podpoří v letech 2021 a 2022 stupňování tempa odstavování německých jaderných a uhelných elektráren, které vytvoří silný tlak na růst cen elektřiny na trzích, kde ČEZ působí,« uvedl dále Kovanda.

I díky lepším než očekávaným výsledkům by se podle něj měla dividenda ČEZ vrátit na 33 Kč za akcii, jakou společnost vyplácela v letech 2016 a 2017. Za rok 2018 ji snížila na 24 Kč. »Český stát, jenž je takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem ČEZ, by v takovém případě inkasoval 12,4 mld. Kč,« dodal Kovanda.

Prodej aktiv v cizině

ČEZ podle Beneše počítá s tím, že do konce letošního roku prodá převážnou část svých rumunských aktiv. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani doplnil, že z 19 nezávazných nabídek vybrala společnost do dalšího kola devět. ČEZ podle dřívějších informací zvažuje v Rumunsku prodej sedmi firem, nechá si pouze společnosti, které se zabývají aktivitami v moderních energetických službách (ESCO), a část obchodu (tradingu). Firma do možného prodeje zařadila společnosti Distributie Energie Oltenia, Ovidiu Development, Tomis Team, MW Team Invest, CEZ Vanzare, TMK Hydroenergy Power a CEZ Romania.

Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou loni v červnu. Počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí.

»Prodej polských větrných projektů byl zahájen v roce 2019. Zahájení prodejního procesu polských uhelných aktiv (elektrárny Elcho a Skawina) a ostatních polských společností (mimo ESCO společnosti) je předběžně plánováno na druhé pololetí 2020,« uvedl ČEZ. V Turecku firma průběžně monitoruje zájem především lokálních investorů, žádná jednání ale zatím nepostoupila do závazné fáze.

Složitější je situace v Bulharsku. ČEZ i bulharská firma Eurohold tam loni v listopadu podaly každý za sebe správní žalobu proti rozhodnutí bulharského antimonopolního úřadu, který v říjnu zablokoval prodej tamních aktiv ČEZ Euroholdu. První jednání se uskutečnilo na začátku března, bylo odročeno, a má pokračovat v dubnu, uvedl ČEZ.

Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

ČEZ loni vyrobil 64,6 terawatthodin (TWh) elektřiny, meziročně o dvě procenta více. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany vyrobily 30,2 TWh, o 0,3 TWh více než v roce 2018.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 2 hlasy.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.