Ilustrační FOTO - Pixabay

USA sankcemi zhoršují epidemii v Íránu

Írán nový koronavirus těžce zasáhl a situace se možná ještě mnohonásobně zhorší. Před týdnem reportérka íránské státní televize, která má lékařské vzdělání, varovala, že počty mrtvých se mohou vyšplhat k milionům.

O den dříve konzervativní věřící vtrhli do dvou šíitských svatyní, jež byly kvůli koronaviru uzavřeny, napsal americký list The Washington Post.

Nejde o pouhou spekulaci. Minulou středu počet obětí nemoci COVID-19 způsobené koronavirem v Íránu přesáhl 1000. Německý list Deutsche Welle informoval, že vědci z Šarífovy technologické univerzity v Teheránu vytvořili počítačovou simulaci umožňující analyzovat možné scénáře budoucího vývoje. Pokud by současný trend pokračoval, počty nakažených by rostly do konce května a nemoci by mohlo podlehnout zhruba 3,5 milionu Íránců.

Takové číslo je možná pro všechny důvodem k zamyšlení. Spojené státy ale oznámily, že rozšíří sankce na Írán a na subjekty, které íránské vládě pomáhaly obchodovat s petrochemikáliemi a v dalších aktivitách. Tato strategie budí obavy nejen mezi nepřáteli, ale také mezi spojenci.

Britský list The Guardian minulou středu napsal, že Spojené království tajně Spojené státy přesvědčuje, aby vzhledem k současné krizi sankce vůči Íránu zmírnily, zatímco Čína veřejně vyzvala Washington k jejich zrušení.

Spojené státy opět zavedly sankce proti Íránu poté, co americký prezident Donald Trump jednostranně v roce 2018 odstoupil od mezinárodní jaderné dohody mezi Íránem a světovými mocnostmi z roku 2015. Nyní, navzdory krizi, sankce zrušit odmítly. Před týdnem americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval Írán, aby propustil americké občany z vězení, jako »humanitární gesto, vzhledem k rizikům«, jež představuje pandemie koronaviru.

Není na léky

Není pochyb o tom, že americké sankce zbrzdily schopnost Íránu se s koronavirem vypořádat. Vládu uvrhly do situace, kdy zoufale hledá prostředky, a činitelé se snaží za každou cenu nezavádět společenská omezení, jež by byla ekonomicky likvidační.

Loni organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch varovala, že americké sankce »drasticky omezují schopnost Íránu financovat humanitární dovoz, včetně léků, což způsobuje vážné problémy běžným Íráncům a ohrožuje jejich právo na zdraví«.

První případy koronaviru v Íránu byly hlášeny v Komu 19. února, úřady tvrdily, že nemoc do země zřejmě zavlekl podnikatel, který se nakazil v Číně. Od té doby se virus v Íránu rozšířil a nákaza se dosud potvrdila u více než 18 000 lidí. Odborníci se však domnívají, že skutečný počet infikovaných je výrazně vyšší.

Koronavirus v Íránu zasáhl i politické elity, desítky poslanců a expertů se nakazily a nemoci podlehl poradce íránského nejvyššího duchovního. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf vinu svalil na »protiprávní americké sankce« a řekl, že omezení ze strany USA skutečně zabíjí íránské občany.

Mnozí s ním souhlasí. Novinář píšící pro zpravodajský web The Intercept Mehdi Hasan srovnává sankce Trumpovy vlády v době koronavirové krize s rozhodnutím George Bushe mladšího, jenž v roce 2003 dočasně sankce zrušil kvůli zemětřesení, jež si vyžádalo 26 000 mrtvých. »Americkou vládu vedou sociopati,« napsal Hasan.

Mnozí jsou zároveň toho názoru, že neschopnost íránské vlády krizi řešit ukazuje její spoluvinu. Írán nejprve odmítal zavést omezení pohybu a tvrzení, že dosud nezveřejnil skutečný počet obětí, jsou věrohodná. Známky mocenského souboje mezi prezidentem Hasanem Rúháním a íránským nejvyšším duchovním ajatolláhem Alím Chameneím přilévají olej do ohně. Spojené státy nabídly Íránu pomoc skrze Švýcarsko a jeho diplomatické zastoupení v Teheránu, íránští politici ale krok označili za pouhý výkřik.

Tlak výhody nepřinesl

Jejich skepse je možná opodstatněná. The Guardian napsal, že podle britských diplomatů je švýcarský kanál příliš zatížen podmínkami a mnozí evropští činitelé se obávají, že Spojené státy nakonec zablokují žádost Íránu o půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši pěti miliard dolarů, která by mohla pomoci krizi řešit.

Manžel v islámské republice vězněné Íránky s britským pasem Nazanin Zaghariové Ratcliffeové Richard Ratcliffe listu the Guardian řekl, že koronavirová epidemie může představovat diplomatickou šanci na její definitivní propuštění. »Pokud by Spojené království dodalo (Íránu) léky a zdravotnické a humanitární zásoby, mělo by to velký vliv,« uvedl. Jeho žena byla z íránské věznice kvůli koronavirové epidemii dočasně propuštěna minulý týden.

Spojené státy i Írán se však bojí kapitulovat. Komentátor listu Foreign Policy Rob Malley, který se podílel na vypracování jaderné dohody s Íránem za vlády prezidenta Baracka Obamy a Ali Vaez z nevládní organizace Crisis Group se domnívají, že Trumpova vláda může krizi v Íránu vnímat jako úspěch »strategie maximálního tlaku«, a pokud by tato metoda selhala, zvýšilo by se riziko konfliktu, který ani jedna strana nechce.

Američtí vojáci na Blízkém východě se navzdory kornavirové krizi v Íránu po lednovém zabití íránského vojenského velitele Kásema Sulejmáního Američany nadále stávají terčem útoků spojenců Teheránu. Prezident Rúhání navíc minulý týden oznámil, že Írán plánuje v odvetě za Sulejmáního pokračovat.

Strategie Trumpovy vlády vyvinout na Írán maximální tlak Spojeným státům žádné znatelné výhody nepřinesla, zatímco cena této americké politiky roste. »Pokud teď bude úspěšná, znamená to, že se vyplatila?« uzavírá Washington Post.

(čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.2, celkem 9 hlasů.

(čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2020-03-24 13:29
Lék na coronavirus existuje a je skoro stoprocentně účinný, laciný a
70 let známý. Je to běžné antimalarikum. A USA, i EU, by se svými
embargy, obchodními válkami a sankcemi mělo táhnout tam kde patří,
tedy do prdele. Čím dřív tím líp a nezahrávat si s lidskými
životy.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.