Reklama
Rozhovor Haló novin s Ludvíkem Šuldou, předsedou kontrolního výboru Zastupitelstva Olomouckého kraje a dvojkou na kandidátce KSČM pro volby do Zastupitelstva Olomouckého kraje

Olomoucký kraj trápí odliv mladých lidí

V pomalu končícím volebním období jste pracoval jako předseda kontrolního výboru Olomouckého kraje. Jakou pracovní náplň si pod tím máme představit?

Náplň kontrolního výboru krajského zastupitelstva je striktně daná zákonem, jednoduše se dá říci, že kontroluje zákonnost rozhodnutí orgánů kraje. Ze zákona tak má kontrolní výbor oprávnění především kontrolovat plnění usnesení zastupitelstva kraje a rady, a dále kontrolovat dodržování právních předpisů ostatními výbory a komisemi. Kromě toho plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo kraje. Od svého ustavení na podzim roku 2016 kontrolní výbor Olomouckého kraje provedl téměř padesátku kontrolních akcí, při kterých kontroloval plnění usnesení Zastupitelstva a Rady Olomouckého kraje, jednalo se především o kontrolu různých druhů dotací, ale také výběrových řízení na rekonstrukce, výstavbu či nákup zboží a služeb. Ze strany kraje vzešla pouze jedna iniciativa na kontrolní činnost. Musím konstatovat, že drtivá většina kontrol provedených členy kontrolního výboru dopadla s konstatováním, »kontrolní skupina neshledala žádné nedostatky«, pokud jsme je shledali, byly většinou obratem zodpovědnými pracovníky krajského úřadu napraveny. Průběžně pak kontrolujeme z pozice kontrolního výboru i činnost výborů a komisí. Samozřejmě, že náplň činnosti předsedy obnáší i další aktivity, nejde jen o pravidelné seznámení se s materiály Rady Olomouckého kraje, vnitřními předpisy a směrnicemi, ale také pravidelné seznamování s příslušnými zákony a jejich novelami a také pravidelné styky s jednotlivými odbory a odděleními krajského úřadu, především tedy s odborem kontroly.

Jak budete z těchto zkušeností těžit v další práci pro kraj, pokud budete opětovně zvolen?

Troufám si říci, že za uplynulé čtyři roky jsem poměrně dobře poznal vnitřní chod úřadu, byl jsem rovněž nucen jako předseda kontrolního výboru a především zastupitel zorientovat se v problematice kraje a dotačních titulech. To je důležité i pro pomoc nejen starostům obcí při jejich každodenní práci a v případech, kdy hledají vhodné dotační tituly pro své obce, zkrátka umět poradit a zorientovat se. Jak jsem zjistil, ne všichni starostové mají přehled o tom, na co vše mohou žádat finance. Ono se nelze ani co divit, neboť v Olomouckém kraji existuje zhruba 100 dotačních titulů. Je to práce především pro občany dotčených obcí, pro zlepšení jejich života, a v tom chci i nadále pomáhat.

Můžete jmenovat hlavní témata, na nichž se v tomto období podílel klub KSČM? Co se podařilo realizovat?

Pro realizaci svých témat je nutné zdůraznit, že KSČM potřebuje vždy širší podporu v rámci zastupitelstva. Sami se svými sedmi zastupiteli z 55 bychom jen těžko něco dokázali. Konkrétně jsme podpořili finanční příspěvek Olomouckého kraje ve výši 50 mil. Kč na realizaci protipovodňových opatření na řece Moravě v Olomouci. V oblasti zdravotnictví jsme voličům slibovali, že nedopustíme další privatizaci zdravotnických zařízení v Olomouckém kraji, což bylo splněno. Dalším důležitým počinem v oblasti zdravotnictví, který byl realizován, je rozvoj paliativní péče v Olomouckém kraji. Podařilo se také zachovat nemocnici ve městě Jeseník.

V oblasti dopravy stojí jistě za zmínku zachování rozsahu dopravní obslužnosti i další rozvoj Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje. Pozitivem v této oblasti je také dokončení a otevření dalšího úseku dálnice D1 z Lipníku nad Bečvou do Přerova. Posunu v oblasti dopravy se dočkalo i Prostějovsko, kdy v srpnu 2019 bylo započato s významnou dopravní stavbou, se severním obchvatem Prostějova. Zde je potřeba podotknout, že na tom měl velkou zásluhu radní Statutárního města Prostějov za KSČM J. Šlambor.

Je třeba zmínit oblast učňovského školství, kde byla nadále podporována síť učňovského školství, a to formou učňovských stipendií, když je aktuálně podporováno téměř 30 učebních oborů i vybrané středoškolské obory ukončené maturitou. V tomto volebním období byla také věnována velká pozornost výstavbám i rekonstrukcím sportovišť.

I v tomto období pokračoval rozvoj Integrovaného systému nakládání se zbytkovým směsným komunálním odpadem, na jehož začátku stál bývalý krajský náměstek hejtmana za KSČM M. Symerský, zejména proto, aby obce, jež se tohoto procesu účastní, měly možnost nakládat s tímto odpadem dle požadavků legislativy a za podmínek výhodných pro jejich obyvatele.

V oblasti cestovního ruchu stojí za zmínku podpora zřízení Centrály cestovního ruchu, která má soustředit marketingové aktivity z této oblasti, a cílem by mělo být zvýšení návštěvnosti našeho kraje a zvýšení jeho atraktivity pro návštěvníky.

Olomoucký kraj je geograficky i mírou rozvinutosti jednotlivých regionů velmi rozmanitý. Jiné problémy trápí Olomoucko a jiné Jesenicko. Jak byste definoval stěžejní problémy jednotlivých regionů (okresů)?

To je velice těžká otázka, především vybrat skutečně to nejdůležitější. Zkusím to od severu k jihu. Problémem Jesenicka je především jeho těžká dostupnost v rámci Olomouckého kraje, jde o region, který má vysokou nezaměstnanost. Šumperk stejně jako Jeseník oplývá krásnou přírodou. Bohužel i u něho se projevuje těžší dopravní dostupnost, tentokrát však na sever, především do Polska, problémem je i nedostatečná infrastruktura při rozvíjejícím se cestovním ruchu v tomto regionu. Olomouc je centrem kraje, sídlem Univerzity Palackého. Samotné město trápí především doprava, a to i vzhledem k probíhající stavbě protipovodňových opatření. Přerov, zde je asi potřeba především mluvit o nutnosti dokončení dálnice D1, ta této části Olomouckého kraje chybí a důsledkem jsou pak časté dopravní zácpy především v Přerově, ale samozřejmě i znečištěné ovzduší. Prostějov je okres se zatím nejnižší nezaměstnaností v rámci Olomouckého kraje, za jeho problém především považuji nevhodnou skladbu průmyslu, protože je zde mnoho tzv. montoven pro automobilový průmysl, který je velmi náchylný na ekonomické krize, a samozřejmě i nevyřešenou dopravu v samotném Prostějově. Celkově pak lze říci, že kraj trápí především odliv mladých nejen z venkova do měst, ale i z kraje jako celku, dále jde o drahé a těžko dostupné bydlení, neuspokojivý stav dopravní infrastruktury, zanikající zemědělská výroba apod.

Přírodním klenotem kraje jsou nepochybně Jeseníky. Jak navrhujete zachovat toto přírodního bohatství dalším generacím vzhledem k tlaku na mezinárodní dopravní spojení a stále rostoucí tlak turistického průmyslu?

Jde o velice těžkou otázku, základním faktorem je udržitelnost cestovního ruchu a jeho šetrnost k životnímu prostředí. Zároveň však vnímám nutnost zlepšení dopravního spojení mezi Jeseníkem a zbytkem kraje. Sám za sebe jsem zastáncem železničního tunelu pod Červenohorským sedlem, který by toto zlepšil a byl zároveň šetrný k životnímu prostředí. Jinak Jeseníky jsou velice krásný kus našeho kraje v mnohém ohledu s ještě neporušenou přírodou a byla by škoda o ni přijít. Nejsem zastáncem zákazů, ale spíše se přikláním k výchově, k výchově k ohleduplnosti, neboť neporušená příroda je pro nás lidi důležitá. Stejně tak pak rozumím snahám o rozvoj cestovního ruchu, který podporuji, protože pro tuto část kraje je to důležitý zdroj příjmů a možnost dalšího rozvoje.

Prostějov se dlouhodobě potýká se špatnou kvalitou ovzduší vzhledem k proudění z průmyslového Ostravska, své přináší i dálnice nad městem. Máte pro obyvatele nějaký recept na zlepšení životního prostředí?

Již jsem toto téma zmiňoval v jedné z předchozích odpovědí. Podle mne je důležitá v současné době výstavba severního obchvatu Prostějovska, který by měl odvést podstatnou část dopravy z Olomoucké ulice a centra města. Tím by se částečně mělo ulevit i špatné kvalitě ovzduší. Dalším určitě důležitým faktorem je obnova zeleně v Prostějově a budování nových parků.

Jižní část kraje se pyšní jednou z nejnižších nezaměstnaností, montovny naopak musejí zaměstnance dovážet ze zahraničí. Může to mít podle vás vliv na bezpečnost v ulicích?

Převaha montoven nad firmami s vyšší přidanou hodnotou znamenají pro Prostějov plno skutečných i potencionálních hrozeb a nebezpečí. Prvním problémem jsou samotné mzdy v těchto montovnách a pracovní podmínky, časté je nedodržování zákoníku práce a mzdy hluboko pod celostátním průměrem. Jelikož většina firem v Prostějově a okolí je více či méně spjata jako subdodavatelé s automobilovým průmyslem, je tu rovněž již zmíněný problém s omezováním výroby a propouštěním v době ekonomické krize. Ta se současnou epidemií koronaviru může přijít poměrně rychle a automobilový průmysl je první na ráně. V ten okamžik se pak může objevit problém s cizinci, kteří jsou hojně v těchto montovnách zaměstnáváni. Již nyní jsou s některými z nich problémy. Propouštění však bude znamenat, že jako první přijdou o práci převážně agenturní zaměstnanci, z nichž jsou drtivá většina cizinci. A nepředpokládám, že se tito noví nezaměstnaní budou chtít vrátit zpět do své domoviny. To se může jevit jako velký bezpečnostní problém, který musí řešit v předstihu nejen město a kraj, ale i stát.

Čím si vysvětlujete problém s nedostatkem bytů, když počet obyvatel přitom nijak dramaticky neroste? Jaké navrhujete řešení především pro sociálně slabší skupiny?

Jde především podle mého mínění o zastarávání bytového fondu, jeho nevhodnost k bydlení a o pomalou výstavbu nových, především cenově dostupných bytů. Rovněž je to dáno i vylidňováním venkova a stěhováním lidí do měst. Na druhou stranu vzniká na vesnicích, především kolem některých bývalých okresních měst, mnoho novostaveb. Řešení je dá se říci jednoduché: začít stavět cenově dostupné byty. Stát by měl znovu oprášit koncept podpory výstavby nájemního bydlení a tuto výstavbu podporovat. Například KSČM v Prostějově měla v programu výstavbu 200 cenově dostupných bytů. Jde o to, že města se po roce 1989 zbavila velké části svého bytového fondu a teď vytloukají klín klínem. Když to řeknu jednoduše, chce to především politickou vůli. Město či kraj mohou poskytnout bezplatně pozemky pro výstavbu a město postavit cenově dostupné bydlení s určitou podporou státu. Hlavně však města nesmějí chtít na tomto bydlení vydělávat, nájemné by mělo být takové, aby pokrylo provoz a údržbu, ale nikoli tak vysoké, aby vydělávalo.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.5, celkem 14 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.