Pomlázka zažívá renesanci

Pletení pomlázky, která je jedním ze symbolů Velikonoc, zažívá na Moravě v posledních pěti až deseti letech malou renesanci, řekl etnograf Slováckého muzea v Uherském Hradišti Jan Káčer.

Na Moravě v současnosti umí pomlázku z vrbového proutí uplést téměř polovina mužů. Čím dál častěji zkoušejí její vlastnoruční výrobu také ženy, řekl etnograf. Kromě domácností se s pletením mohou lidé setkat například v muzeích nebo na jarmarcích.

Že by zvyk pletení pomlázek vymřel, se Káčer nebojí. »Zájemci o pletení mezi lidmi jsou. A nejenom muži. Stalo se nám, že když jsme měli před dvěma lety dílničku ve Slováckém muzeu, byly z desítky účastníků tři dámy. Pletení jim šlo obstojně, jen trošku nadávaly, protože práce s vrbovým proutím je dost fyzicky náročná pro prsty. Po hodině pletení začnou brnět,« uvedl Káčer.

Základem pro dobrou pomlázku je podle něj kvalitní proutí, ať už ze šlechtěných, nebo volně rostoucích vrb podél vody. »Pleteme různé způsoby pomlázek. Základní je z osmi proutků, dá se plést i z devíti, kdy oplétáme středový proutek čtyřmi proutky z každé strany. Existuje také pomlázka z osmi nebo devíti proutků s ozdobným košem nad rukojetí, na který je třeba použít dalších pět proutků. Čtyři z nich se vyhnou do světových stran a tím pátým začíná oplet, aby byl pravidelný a pěkný,« řekl etnograf.

Někteří lidé využívají k pletení pomlázek také bužírku nebo plast. Základní postup výroby pomlázky je podle etnografa od základny směrem ke špičce, existují však lidé, kteří volí opačnou variantu. »Na Slovensku se občas ke šlehání děvčat využívá i větvička tisu. Občas se o to lidé pokoušejí i na Moravě. Tis je ale chráněný, očesávat větvičky je protizákonné. Šlehání větvičkou navíc děvčata více bolí,« uvedl Káčer.

Plést pomlázku se naučil od svého otce. Později se zdokonalil v její výrobě při velikonočních dílničkách v muzeu a při terénních výzkumech u košíkářů, kteří techniky pletení dodneška vyšperkovávají a ozvláštňují.

Zvyk pletení pomlázek podle Káčera pochází už z pohanských dob, kdy vrbové proutky symbolizovaly začátek jara a plodnost přírody, která se zrovna probouzela. »Velikonoční obchůzka, kdy se děvčata šlehají po zadcích, má symbolizovat právě předávání síly přírody a plodnosti,« doplnil etnograf.

(ste)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3, celkem 2 hlasy.

(ste)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.