Reklama
Rozhovor Haló novin s prezidentem Agrární komory ČR Zdeňkem Jandejskem

Opatření na podporu zemědělství a potravinářství

Před několika dny vedení Agrární komory ČR zaslalo ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi dopis s návrhem řady opatření na podporu zemědělské a potravinářské výroby. Co konkrétního jste ministru zemědělství navrhli?

Kvůli pandemii koronaviru se nyní nalézáme ve složité situaci. Jsme si plně vědomi, že není možné zastavit chod zemědělství a potravinářství. Obzvláště v této době, kdy je dovoz velmi komplikovaný, by díky výkyvům a problémům v dopravě v obchodech mohly chybět i základní potraviny. Tím by došlo k destrukci fungování našeho státu. Právě proto navrhujeme přijetí řady nutných opatření k tomu, aby zemědělská a potravinářská výroba u nás i nadále fungovala ve své plné kapacitě jako dosud, a tím se zabránilo případným problémům v zásobování našich občanů potravinami.

Již řadu let Agrární komora ČR tvrdí, že soběstačnost v potravinách je základem bezpečnosti státu. Právě na to klademe důraz a neustále to při různých příležitostech, nejen na různých odborných konferencích, ale i při jednání s představiteli našeho státu připomínáme. Podle našeho názoru je pro zajištění soběstačnosti v potravinách v naší zemi nutné podporovat především ty zemědělce, kteří produkují rostlinné a živočišné komodity a kteří zároveň dokážou zvýšit svoji produkci.

V této souvislosti musím připomenout, že na základě usnesení Vlády ČR z 26. března je pro zajištění potravinové soběstačnosti vyčleněná podpora ve výši 4,3 mld. Kč, z toho 3,3 mld. Kč na Program rozvoje venkova (PRV) a 1 mld. Kč je určena na navýšení rozpočtu Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PRGLF). Současně Agrární komora ministerstvu zemědělství navrhuje, aby 3,3 mld. Kč v rámci Programu rozvoje venkova bylo rozděleno následovně: 600 mil. Kč by bylo určeno na welfare (životní podmínky zvířat – pozn. red.) dojnic a prasnic podle stejného klíče, jako tomu bylo v předchozích letech. Na investice navrhuje Agrární komora 250 mil. Kč pro malé zemědělce, 300 mil. Kč na produkci ovoce, zeleniny a brambor, 600 mil. Kč na potravinářskou výrobu, 800 mil. Kč na chov prasat, 500 mil. Kč na výkrm drůbeže a 300 mil. Kč na produkci vajec. Systém, komu bude tato finanční podpora vyplacena, je nutno nastavit podle již stanovených kritérií s tím, že hlavním měřítkem by mělo být posilování soběstačnosti, nikoliv plošné rozdělování prostředků, které nepřinesou růst soběstačnosti. Zároveň AK požaduje, aby rozhodující podmínkou bylo, že investice budou poskytnuty těm, kteří mají tržby vyšší, než jsou provozní dotace a v posledních třech letech měli alespoň dvakrát kladný hospodářský výsledek. Důvod je ten, aby navíc vynaložené prostředky vázané na soběstačnost přinesly navýšení produkce, a tím zpět finance do státního rozpočtu.

V případě PRGLF je nutné nastavit pravidla tak, aby cena úvěrů nepřesáhla 2,3 % při priboru (sazbě) 1 % s tím, že zemědělec či potravinář zaplatí maximálně 0,5 % úroku. Jsme přesvědčeni, že jenom v takovém případě podpora přinese očekávané výsledky.

Dále se předpokládá, že jako zásadní opatření k posílení potravinářů je poskytnutí podpor na investice ve výši 600 mil. Kč z programu národních dotací. Současně to vidím i tak, že je nutné profinancovat i program Q-CZ u mléka s tím, že 1,3 mld. Kč přinese podporu chovatelů dojnic a hlavně potravinářské výroby.

Pokud vím, opatření jste rozdělili na krátkodobá a dlouhodobá. Můžete nejdříve uvést krátkodobá?

K nejdůležitějším krátkodobým opatřením v současné době patří především zajištění ochranných pomůcek. Myslíme si, že po pokrytí potřeb zdravotnictví a dalších složek prvního sledu, k němuž nyní dochází, by mělo dojít dále k rozdělování ochranných prostředků pro potravinářství a zemědělství. Dalším rozhodujícím opatřením je zajištění potřebné dezinfekce.

V této souvislosti chci podotknout, že se nyní již hovoří o postupném uvolňování přijatých opatření v rámci nouzového stavu, ale pokud by náhle nastala nějaká vážná situace, která by se týkala omezení volného pohybu osob, je třeba stanovit a vyhlásit výjimky pro zemědělce a potravináře. Jinak může dojít k zastavení dodávek potravin pro občany a k ohrožení chovů hospodářských zvířat. Využít přitom lze zkušeností, které byly získány v oblasti Litovle v důsledku karantény tamějšího území.

Současně doporučujeme, aby při výskytu koronaviru v zemědělském podniku a v potravinářském podniku byla uvalena karanténu jenom na skupinu lidí, která se s dotyčným přímo potkala. To znamená nevyhlásit karanténu na celý závod či středisko. Podle našich informací se manažeři velmi intenzivně snaží rozdělit pracovníky do menších skupin, které jsou od sebe oddělené a dodržují ochranu svých pracovníků. Naplnění výše uvedeného zajistí plynulé dodávky potravin a maximální omezení případných škod jak v zemědělské výrobě, tak ve výrobě potravin.

Stejně tak racionální je i snížení kontrol pro zemědělce a potravináře ze strany organizací spadajících pod ministerstvo zemědělství na nezbytné minimum. Tímto opatřením dojde ke snížení rizika nákazy. Kontroly je naopak nutné posílit u dovozů potravin ze zahraničí, aby nedocházelo zejména v této době ke zneužívání situace a dovozu nekvalitních potravin.

V současné době se u nás hodně hovoří o tom, jak to bude se zahraničními pracovníky. To se týká i zemědělství. Jaký je váš názor?

K dalším opatřením, která doporučujeme, patří i automatické prodloužení pobytu a pracovních povolení pro zahraniční pracovníky. Toto opatření, které nastavila vláda, je důležité pro udržení chodu provozů, protože není šance přivést jiné lidi.

Rovněž požadujeme, aby pokračovala výjimka pro možnost příjezdu servisních techniků ze zahraničí na stroje a technologie v potravinářství při dodržení bezpečnostních zdravotních předpisů. Výhledově je nutné nastavit i opatření k pohybu zemědělských strojů (zejména kombajnů, lisů apod.) v době žní, které se blíží. První přesuny techniky jsou už v červnu na Slovensko.

Ještě před vypuknutím pandemie se v EU, a logicky i u nás, hodně diskutovalo o tom, jaké nástroje do evropského zemědělství přinese nová Společná zemědělská politika (SZP) na léta 2021 až 2027. Jak to vidíte nyní, když se mohou projevit značné dopady pandemie v naší ekonomice?

Doporučujeme naší vládě odložit řešení nové SZP, protože se zásadně změnila situace. Proto je, podle nás, nutné změnit i domácí legislativou nastavená pravidla, jako je například plošná velikost honu na 30 ha, měla by být požadována pouze v katastrech vysoké větrné či plošné eroze na základě reálných záznamů. Ostatně těch odlišných názorů na to, jak by měla vypadat nová SPZ na příštích sedm let, je příliš mnoho.

Právě v té souvislosti, že ekonomické důsledky koronavirové krize se přirozeně projeví i v zemědělství a potravinářství, vedení Agrární komory jedná o prodloužení termínů na realizaci investic, a to jak z Programu rozvoje venkova (PRV), tak i z národních zdrojů. V některých případech je totiž zastavena možnost dodávek ze zahraničí, komplikuje se i doprava a najíždění systémů.

K dalším doporučovaným opatřením patří i zajištění systému přednostní dopravy pro potraviny a krmiva. V souvislosti se zajištěním včasné dopravy a kvůli velkým výkyvům požadavků v jednotlivých dnech je nezbytné tolerovat překročení současného omezení výkonu práce řidiče nad současný zákonný rámec devět hodin.

Také doporučujeme, aby Správa státních hmotných rezerv (SSHR) co nejrychleji nakoupila trvanlivé zboží, které by vytvořilo rezervu pro občany v případě prohloubení krize. V souvislosti s narušenou logistikou v dodávkách do zahraničí dále finančně přispět na zvýšené náklady na skladování vyrábějícím podnikům s vlastním uskladněním nad stav běžných zásob. Příkladem jsou komodity jako sušené mléko, máslo, cukr, mouka a některé další.

Zároveň jsme toho názoru, aby byla vládou urychleně aplikována navrhovaná opatření kurzarbeit a rozšířila se podpora pojištění pro všechny podniky v sektoru zemědělství.

Pokud jde o dlouhodobá opatření k zajištění soběstačnosti, o která jde?

Podle našeho názoru je zapotřebí jednoznačně systémově pracovat na postupném zvyšování soběstačnosti v základních potravinách. V dnešních dnech se ukazuje, že to byl oprávněný požadavek, když jednotný trh v EU nefunguje. To lze dokázat na mnoha příkladech: chybějí ochranné prostředky, plicní ventilátory, léčiva atd. Potřeby každé země jsou nyní důležitější než evropská solidarita. Za tímto účelem se musí vytvořit strategie, jak toho dosáhnout. Hlavní nástroje jsou podpora investic v zemědělství a potravinářství a podpora prodeje domácího zboží v obchodních řetězcích. Je nutné přijmout návrh novely zákona, kterým se mění zákon o potravinách a tabákových výrobcích, kde navrhujeme zapracovat povinnost maloobchodního prodejce umístit na trh minimální objem 55 % českých potravin z domácích surovin v roce 2021. Tento podíl následně každoročně zvyšovat o minimálně pět procentuálních bodů až do roku 2027.

Také doporučujeme formou kofinancování navýšit rozpočet Programu rozvoje venkova na podporu investic. Je jasné, že nebude možné pokrýt veškeré investice v zemědělství. Doporučujeme prioritně se věnovat opatřením pro komodity, kde je nejnižší soběstačnost a kde hrozí nedostatek těchto potravin v ČR. Například chov prasat, výkrm drůbeže, produkce vajec, ovoce, zeleniny a brambor. Na toto opaření předpokládáme navýšení o 3 mld. Kč.

Program rozvoje venkova by měl podpořit i investice u menších zemědělců, kteří v těchto odvětvích dodávají produkci na trh. Na ostatní investice by se měla navýšit alokace na podporu úvěrů (dotace úroků) přes PGRLF, kde je třeba upravit některé podmínky, například maximální úvěr na investice ve výši 50 mil. Kč zvýšit na 100 mil. Kč. Celkový předpoklad výše rozpočtu je 2 mld. Kč. Podporu úroků by bylo dobré ještě doplnit daňovou úlevou, když bude podnik investovat.

K dalším potřebným investicím pro potravináře by mělo patřit zajištění zvýšení alokace o 400 mil. Kč v dotačním titulu č. 13 v národních dotacích.

Pro stabilizaci sektoru mléka doporučujeme navýšit alokaci v rámci národních dotací v opatření Q-CZ, jak bylo výše uvedeno. Tím dojde k podpoře zpracování českého mléka mlékárnami doma, které nyní dodávají mléčné výrobky do obchodů a dlouhodobě budou schopny platit lepší cenu chovatelům. Tím více mléka zůstane v ČR a zvýší se naše bezpečnost a soběstačnost.

Současně navrhujeme zapracovat do zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů osvobození o daň z příjmů zemědělských podniků, které dostávají provozní dotace od Státního zemědělského a intervenčního fondu.

Na závěr chci zdůraznit, že v rámci EU musíme velmi důrazně bojovat proti nesmyslným »zeleným« opatřením, která v žádném případě nepřinesou ochranu životního prostředí, výrazným způsobem by snížila a prodražila výrobu potravin v Evropě a snížila i konkurenceschopnost evropských zemědělců. Tyto záměry by nejvíce postihly země s nižší soběstačností, jako je Česká republika a další země střední a východní Evropy, a opět by neřešily nadprodukci EU 14 způsobenou nepřiměřenými národními dotacemi.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 15 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.