Socha rudoarmějce v Lanžhotě. FOTO – archiv autora

Tři čtvrtě století od osvobození Lanžhota

V těchto dnech si připomínáme, že je tomu 75 let, kdy bylo město Lanžhot osvobozeno Rudou armádou ze spárů zrůdné nacistické okupace. Tato důležitá a šťastná událost ovšem ani po všech těch letech nekončí zahrabaná pod tlustou vrstvou prachu historie, nýbrž nejen mně a mnohým dalším připomíná i do dnešních dnů, jak je odvaha a síla postavit se za správnou věc důležitá. Je namístě poklonit se před památníkem rudoarmějce, věnovat vzpomínku osvoboditelům a připomenout si, jak vysoká cena byla zaplacena za osvobození našeho města.

Již od 5. dubna 1945 začalo německé těžké dělostřelectvo umístěné u Lanžhota ostřelovat postupující jednotky, které 6. dubna bojovaly v Brodském a Kútech, v posledních vesnicích před slovensko-moravskou hranicí. Sovětské dělostřelectvo odpovědělo 5. dubna ve večerních hodinách, kdy byl proveden také první letecký útok na Lanžhot. Nádraží, trať i vojenské transporty byly bombardovány a poničeny.

Následně 7. dubna začaly první jednotky překračovat hraniční řeku Moravu. První, kdo překročil řeku, byl 6. 4. 1945 ve 22.10 hod. průzkumník Vasilij Vasiljevič Jendovickij a za ním celý oddíl podporučíka Karabanova. Od 7. dubna byl také Lanžhot téměř bez přestání bombardován jak letectvem, tak dělostřelectvem. Letadla kroužila nad naším městem a pátrala po tancích ukrytých v průjezdech a stodolách, odkud vyjížděly jen krátce, aby ostřelovaly útočící jednotky. Němci si uvědomovali nebezpečí a udělali vše, aby postup Rudé armády na Moravu zastavili. Podminovali a zničili většinu mostů přes Moravu, všech osm mostů na státní silnici Kúty – Lanžhot, taktéž mosty železniční.

Ještě horší překážku tvořila řeka Morava, rozlitá do lužních lesů a po lukách do šířky až osmi kilometrů. Hloubka vody dosahovala více než metr, toto jezero se táhlo proti proudu až po Hodonín, ze strany od Rakouska podobnou překážku tvořila řeka Dyje uměle rozvodněná vypouštěním Vranovské přehrady u Znojma. Nadto byl celý Lanžhot mohutně opevněn a bráněn, přístupové cesty silně zaminovány.

Dne 9. dubna padl při ničení telefonního vedení mezi německými bateriemi místní partyzán Cyril Bystřický. Ve dnech 9. a 10. dubna dosáhly jednotky Rudé armády několikrát okrajů Lanžhota, ale bez podpory těžkých zbraní byly zatlačeny zpět. Ženijní jednotky proto musely pod nepřátelskou palbou a za obrovských ztrát obnovit mosty na silnici Kúty - Lanžhot. To umožnilo přemístit na moravský břeh lehké tanky, samohybná děla a dělostřelectvo. Již během příchodu posil zahájilo sovětské dělostřelectvo spolu s letectvem palebnou přípravu v prostoru obce. Po skončení palby zahájili 11. dubna kozáci ze všech stran útok na Lanžhot a byli za velkých ztrát odraženi.

Po dvanáctihodinovém dělostřeleckém ostřelování začal generální útok. Lanžhot byl v plamenech, v troskách domů umírali obránci i místní a po obci pobíhal zdivočelý dobytek. Před osmou hodinou večerní byl Lanžhot definitivně osvobozen.

Ztráty byly obrovské. Zahynulo 56 místních občanů, 258 jich bylo zraněno. Z 924 obytných domů jich zbylo jen 104, 230 domů bylo zničeno úplně a zbylé byly poškozené. Přímo v obci padlo 232 sovětských vojáků, stovky dalších zahynuly v lesích a na lukách pod obcí, část z nich se nikdy nenašla a nedočkala se důstojného pohřbu. Německé ztráty se zmapovat nepodařilo, ale šly do desítek či spíše stovek. Osvobození našeho města stálo životy stovek mladých lidí.

Ne zisky, ale lidé

I dnes čelíme mnoha různým krizím. Mají jinou podobu, než jakou měla okupace nacistickým Německem, je ovšem podobně důležité se s nimi umět vypořádat. V době, kdy po světě řádí virová krize, je více než kdy jindy potřeba přestat hledět na zisky, ale konečně pohlédnout na lidi. Na zmožené zdravotníky a sociální pracovníky, prodavačky a všechny další »v první linii«. Dále je důležité zachovat sociální práva pro všechny lidi, kteří zažívají krušné časy. Nesmíme dopustit, aby bylo možné vyhodit nájemníky na ulici jen proto, že v době, kdy stagnuje ekonomika, nemají prostředky na zaplacení. Když nejsou příjmy, nemohou být ani výdaje. Je elementární úlohou státu postarat se o zachování základních sociálních lidských práv!

Hrůzy válek zanechají v srdci lidí hluboké šrámy, které se lehce nezahojí. Je pro mě proto nepochopitelné, kolik peněz se ve světě vydává na zbrojení, když přesně to jsou finance, které by mohly putovat potřebným, kterých jsou miliardy. »Krvavé peníze«, které se vynakládají na rozsévání smrti, mají hodnotu peněz spálených v peci. V peci postavené ze zloby šovinistického nacionalismu, honem za nerostným bohatstvím a lidskými zdroji. Staré metody válečných štváčů, zejména pak vojenského paktu NATO, které rozvracejí mírové soužití mezi státy, většině světové populace již dávno neslouží.

Ať se žije dobře nejen u nás

Nemohu si odpustit otázku, zda i radní Prahy 6 znají jméno Vasilije Vasiljeviče Jendovického a zda jsou mu vděčni, že jako první z osvoboditelů vkročil na mou rodnou Moravu, jako první holubice míru, když hanebně odstranili sochu Ivana Stěpanoviče Koněva? Pokud jim u tohoto maršála Sovětského svazu vadí jeho úloha, kterou měl na podzim roku 1956 v Maďarsku, tak se ptám, kdy odstraní sochy Winstona Churchilla, známého obhájce imperialismu a rasismu, který je spojen s válečnými zločiny, zejména s velkým hladomorem v Bengálsku v roce 1943.

Přeji nám všem svět, který bude prosperovat a ve kterém se bude žít dobře nejen u nás v Lanžhotě. Svět solidární, svět bezprostřední, svět přátelský. A toho dosáhneme jenom tehdy, když přestaneme klást zisk nad lidskost a společenský prospěch. Říkám proto jednoznačné ne válkám, ne vykořisťování a útlaku pracujících, ne kapitalismu! Jen v takovém světě budeme mít jistotu, že již znova v lesích a na lukách pod Lanžhotem neuvidíme krev.

Sláva hrdinům - našim osvoboditelům! Věčná památka padlým!

Vojtěch MIŠIČÁK, předseda ZO KSČM Lanžhot


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 24 hlasů.

Vojtěch MIŠIČÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.